Výrazné rozdíly v ekonomické úrovni regionů, měst a obcí lze nalézt i v nejvyspělejších zemích. Mnozí němečtí komunální politici začali tento fakt vnímat jako podnět k nápravě. V mnoha regionech se vytvořila sdružení i akciové společnosti, v nichž jsou zastoupeny místní podniky, veřejná správa, vědci či odborné školy.
List Handelsblatt a společnost Prognos AG nechaly vypracovat rozbor rozvojového výhledu 439 německých měst a krajů nazvaný Atlas budoucnosti 2004. Vycházel z vyhodnocení 29 makroekonomických a socioekonomických ukazatelů a jeho výsledky ukazují současnou sílu zkoumaných lokalit, důvody jejich růstu v letech 1997 až 2001, z nichž jsou odvozeny odhady budoucího vývoje. Jen 109 regionů ze 439 má před sebou jasně pozitivní perspektivu. Dalších 210 je zařazeno do skupiny "mix", kde pozitivní šance vyvažují rizika. Ve zbývající, více než stočlenné skupině rizika převažují a jako pravděpodobný se pro ni jeví nedostatečný rozvoj a jeho nedostatečná příprava.
REGION MNICHOV V ČELE
Výkonnostní pořadník regionů SRN může udivit svým rozpětím. Nepřekvapí, že "jedničkou" v tabulce úspěchů je region Mnichov s aktuální roční produktivitou na jednoho obyvatele 148 800 eur (zhruba 4,464 mil. Kč), s impozantním růstem ekonomiky o 52,6 % za pětiletí 1997 až 2001 a pouze s pětiprocentní mírou nezaměstnanosti. Následuje skok. Město Mnichov je na druhém místě s produktivitou 94 406 eur (přibližně 2,832 mil. Kč), pětiletým růstem o 15,6 % a mírou nezaměstnanosti 7,2 %.
Mezi neúspěšných 119 regionů patří například Saské Švýcarsko, region sousedící se severními Čechy, s produktivitou 47 673 eur, poklesem ekonomické výkonnosti za analyzované pětiletí o 1,7 % a mírou nezaměstnanosti 18,1 %. Kraj Horní Lužice, zařazený mezi nejméně úspěšné regiony, zaznamenal v porovnávaném pětiletí pokles ekonomického výkonu o 9,3 % a nezaměstnanost ve výši 23,1 %. Překvapivě neúspěšný je také kraj Lipsko s poklesem o 12 % a mírou nezaměstnanosti 20,2 %.
V čem spočívají důvody rozdílů, jež prokázal nejdůkladnější rozbor regionálních ekonomik, jaký kdy byl v Německu po jeho sjednocení realizován? Četní politici i národohospodáři soudí, že vývoj v regionech je pouze důsledek průběhu světové konjunktury, probíhajících strukturálních změn, že regionální politika mohla tento vývoj ovlivnit jen velmi dílčím způsobem a že i tu platí: čím méně státu, tím lépe. Avšak považovat regionální hospodářskou politiku, která podporuje rozvoj, za nevýznamnou, označují autoři celoněmecké analýzy "za naprostý nesmysl". V období několikaleté stagnace německé ekonomiky se vytvořila četná regionální jádra, která dokázala nastartovat nový rozvoj nebo alespoň vytvořit předpoklady pro nadprůměrnou růstovou perspektivu. Mezi 109 úspěšných krajů tak patří nejen region Mnichov (růst 52,6 % za léta 1997 až 2001) či Wolfsburg (pětiletý růst 49,6 %), ale také například málo známý východoněmecký Teltow Fläming s pětiletým růstem 56,1 % a perspektivou dalšího nadprůměrného rozvoje.
MÍSTNÍ PODPORA ROZVOJE
Autoři studie Atlas budoucnosti 2004 dospěli k závěru, že regiony, které navzdory několikaletému útlumu německé ekonomiky zaznamenaly boom, mají společné, že považovaly za účelnou lokální podporu rozvoje. Místní podniky, školy a veřejná správa se tam obvykle spojily, analyzovaly podrobně síly - a nikoliv jen slabiny regionu. Využívaly šance, jež z nich vyplynuly. Slabé oblasti neodepisovaly. Naopak usilují zejména ve vytváření infrastruktury a možnosti vzdělávání o to, aby měly srovnatelné podmínky s ekonomicky vyspělejšími oblastmi. Důraz kladou na rozvíjení silného podnikatelského jádra v regionu. Uvědomují si, že přeměnit starou průmyslovou oblast v základnu high-tech je většinou odsouzeno k neúspěchu. Za infrastrukturu nepovažují jen silnice, ale hlavně vzdělání obyvatel, výzkum. Pozitivní vývoj se dostaví, když podnikání v oblasti najde připravené pracovníky a zakladatelský kapitál, který převezme úlohy, jež tržní mechanismus neumí řešit. Regionální správa plní organizátorské poslání. Sdruží místní rozhodující instituce a organizace ke společnému vytváření regionální strategie a podpoře zájmu o podnikání v kraji.
POMOCI MOHOU KLASTRY
Optimistické výhledy přináší v mnoha německých regionech iniciativa zvaná "Clusters" (klastry). Klastry jsou regionální sdružení podnikatelských subjektů, které působí ve stejném nebo příbuzném odvětví a současně spolupracují s vysokými školami, výzkumnými institucemi i veřejným sektorem. Německý stát vyjádřil svou důvěru v regiony, jež využívají tuto metodu, podporou ve výši 256 miliónů eur. Jsou určeny na úspěšné projekty v období do roku 2006.
"Nelze očekávat, že klastry vyřeší ekonomické problémy regionů, ale bez vitálního výzkumu nelze dosáhnout pozitivní změny," říká prezident Německého sdružení výzkumu Ernst Ludwig Winnacker. Příklady úspěchů se množí. Je jím například Centrum pro mikro a nanotechnologie (nanotechnologie jsou založeny na možnosti vytvářet a využívat materiály, zařízení a systémy ovládáním hmoty v nanometrických rozměrech - 1 nanometr = 1 miliontina milimetru; atom má rozměr 0,1 - 0,2 nanometru) v třicetitisícovém durynském Ilmenau. Zahraniční vědci prohlašují, že tam nalezli skvělou interdisciplinární atmosféru a všechny drahé přístroje, které nanovýzkum potřebuje. Inovační aktivity mají v mnoha německých regionech státní i lokální podporu.
