Nenechat se odradit

Vztah prezidenta Václava Havla k samosprávě je obecně vnímán jako pozitivní. O tom, co chystá Kancelář prezidenta republiky na letošek, jsme hovořili s Ing. Evou Píšovou a Ing. Milošem Lexou z politického odboru.

Jaký je úkol vašeho politického odboru?

Není žádným tajemstvím, že prezident Václav Havel má velice blízký vztah ke dvěma oblastem veřejného života: k organizování demokratické společnosti v nižších patrech, která jsou nejblíže k občanovi a ke sledování rozvoje sídel a krajiny z hlediska ochrany životního prostředí, urbanismu, estetiky, architektury a podobně. Tento zájem se promítl v zorganizování konference Tvář naší země, jejíž první ročník se konal vloni. Letos na podzim bude druhý. Zájem o uvedené oblasti se projevil i v programu prezidenta v roce 2001, stejně jako v letech předcházejících.

Úlohou politického odboru je v této souvislosti navrhovat prezidentovi různé cesty, diskuse, konzultace, setkání a jiné akce - a po věcné stránce připravovat jejich realizaci.

Co znamená "organizování společnosti v nejnižších patrech"?

Možná se nyní budeme pohybovat na tenkém ledě, ale faktem je, že prezident Václav Havel nemá absolutní důvěru v čistou technologii moci prostřednictvím politických stran. Domnívá se, že musejí být i další články, které umožní občanům podílet se na správě a organizování věcí veřejných. Proto je rád, když existují struktury, které ten čistě stranický model doplňují.

Tím jsou zřejmě myšleny různé spolky, občanská sdružení a podobné organizace...

Přesně tak. Patří k nim ale i místní a regionální samosprávy. Přiblížení vlády z centra směrem k občanům, definování územního společenství s přirozeným zájmem o rozvoj a naplňování svých potřeb, zapojení občanů do činnosti v místě, kde žijí, má kardinální význam pro další jejich život, pro oživení a rozvoj měst a obcí i pro zajištění potřebné politické stability. Občanské iniciativy v tom hrají důležitou roli.

Je to i váš odbor, který organizuje cesty prezidenta po vlastech českých?

Především po obsahové stránce. Vychází se přitom z dlouhodobého plánu i okamžitých situací. Cesty prezident využívá k setkání se zástupci různých úrovní včetně spolků a sdružení, tedy nejen s představiteli veřejné správy. Na závěr cesty je obvyklé uspořádat diskusi, na které mají všichni účastníci možnost vyjádřit svůj názor. Pro výběr pozvaných je vždy důležité téma. Je-li tématem revitalizace regionu či jeho celkový sociální a ekonomický rozvoj, je debata bez hejtmanů, primátorů a starostů nemyslitelná. Jde-li o celostátní dopravní problém, zemědělství či životní prostředí, jsou pozváni i zástupci příslušných resortů, nejčastěji ministři, jejichž slovo má velkou váhu z hlediska celonárodního pohledu na problém.

Naopak při cestě za občanskými iniciativami jsou logicky partnery pro debatu členové různých spolků, svazů a sdružení. Starostové však nechybí nikdy. Na tyto diskuse jsme minulý rok zvali i novináře, kteří mohli sledovat celý průběh. Výsledný obraz v médiích pak byl přesnější a méně zaměřený na doprovodné momenty.

Kdyžbyste rekapitulovali poznatky z těchto návštěv, co vás potěšilo?

Zajímavá byla návštěva Broumovska. Občanské iniciativy se zde daly dohromady a společnými silami se zasloužily o aktivizaci společenského života. Např. šlo o obnovu historických cest, které kdysi mezi sídly byly a v procesu kolektivizace zanikly. Nebo poznatek z cesty do Podkrušnohoří, kdy se diskuse v Mostu na téma revitalizace zúčastnili krajský hejtman, primátor, starostové, zastánci životního prostředí, ale podobně jako na Broumovsku, i představitel romské iniciativy. Překvapivě se v zásadě všichni shodli na tom, kterým směrem by se měl region rozvíjet. V Posázaví se cesta zaměřila na plánovanou výstavbu dálnice D3. "Utkaly" se zde obě strany projektu, jeho zastánci i odpůrci. Přímá konfrontace při vyrovnaném počtu zástupců obou stran upozornila na řadu důležitých momentů, které je nutné pro konečné rozhodnutí vzít v úvahu.

Poznatek ze setkání se třemi krajskými hejtmany a primátory na Hradecko-Pardubicku, což je jeden z nejsložitějších regionů NUTS 2, skládající se ze tří krajů, je ten, že vzdor všem složitostem dovedou hejtmani, ale i primátoři konkurenčních měst Pardubic a Hradce Králové spolu úspěšně komunikovat a pracovat na společných projektech.

Má Kancelář prezidenta republiky šanci pomoci obcím, které mají problémy?

Pomoc je spíš symbolická. Každá cesta přiláká pozornost médií i veřejnosti, o problémech obcí a regionu se více píše. Získanou znalost může prezident využít i při setkáních se zástupci vlády či Parlamentu ČR nebo při různých mediálních vystoupeních. Nezřídka se stává, že se u jednoho stolu sejdou lidé s opačnými názory na problém, kteří se jinak míjejí a svoje postoje si vyřizují spíše přes média, ale ne v přímé konfrontaci.

Co chystáte pro letošní rok?

Budeme se snažit, aby zůstala většina těchto aktivit nepřerušená. Prezident Václv Havel má ovšem povinností mnohem více. Rozhodně ale zůstane zachována podpora oblasti rozvoje venkova, dále pozornost rozvoji sídel a souvisejícím problémům. Budeme se snažit, aby jednotlivé akce byly provázány s problematikou Evropské unie. Kromě regionálního rozvoje a přípravy na budoucí využívání strukturálních fondů a Kohezního fondu přicházejí letos na pořad k projednávání kapitoly jako zemědělství, dopravní politika apod. I to je nutné propojovat s regionálním pohledem.

Jsou podle vás naše obce připraveny na vstup do EU?

Je to různorodé. Také v jednotlivých krajích je připravenost na vstup do EU rozdílná. Hrozí tak jisté nebezpečí, že v první fázi některé kraje nebudu schopné plně čerpat prostředky z fondů EU. Některé členské země se netají tím, že tak trochu s touto možností počítají. Můžeme se v tomto směru poučit třeba v Itálii, která ztratila část prostředků, na něž měla nárok. Na druhé straně Španělé si počínají velice dobře a nenechají si utéci jediné euro. Proto jsou také největšími příjemci těchto prostředků z fondů.

Takže naše samosprávy nevyužívají možnost připravit se na tato pravidla v dostatečném předstihu?

Není to tak docela. Možnosti, které obce mají, se snaží využívat. Jde např. o program Phare pro přeshraniční spolupráci nebo o přípravu na program Sapard pro venkov. Jedná se však o to, že ve všech případech tuto možnost nemají. Například pilotní projekty k přípravě na strukturální fondy EU je možné realizovat pouze ve třech vybraných regionech. Je přitom logické a správné, že by chtěly být zapojeny obce na celém území ČR. Lze tedy jen litovat, že se nepovedlo, aby se ve všech krajích učili rovnoměrně.

Další problém představuje informovanost. Na špatnou informovanost ze strany ústředních orgánů si u kulatých stolů stěžují poměrně hromadně. Informační kanály nejsou skutečně dokonalé, ale ne vždy je to jediný důvod malé informovanosti zástupců samosprávy. Je potřeba, aby se lidé sami zajímali, aby nečekali, že jim někdo něco zorganizuje, případně dá peníze. Vše je založeno hlavně na místní a regionální aktivitě. Důležité je nenechat se odradit.

Eva Vítková