Nepodepsání zápisu ze zasedání zastupitelstva obce ověřovatelem

Jaké důsledky má nepodepsání zápisu ze zasedání zastupitelstva obce ověřovatelem? Jaký je správný postup v takové situaci? Ustanovení § 95 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, mj. požaduje, aby zápis ze zasedání zastupitelstva obce byl podepsán určenými...

Jaké důsledky má nepodepsání zápisu ze zasedání zastupitelstva obce ověřovatelem? Jaký je správný postup v takové situaci?

Ustanovení § 95 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, mj. požaduje, aby zápis ze zasedání zastupitelstva obce byl podepsán určenými ověřovateli (zákon o obcích přitom počítá s tím, že budou určeni alespoň dva ověřovatelé, není však třeba, aby byli současně členy zastupitelstva obce).

Smysl uvedeného zákonného požadavku je zřejmý - ověřovatelé svým podpisem osvědčují, že obsah zápisu odpovídá skutečnému průběhu zasedání zastupitelstva obce. Mají-li ověřovatelé výhrady vůči zápisu, zpravidla je podle jejich požadavků zápis upraven. V poslední době se však lze často setkat s případy, kdy k "dohodě" mezi ověřovateli či ověřovatelem a pořizovatelem zápisu nad jeho obsahem nedojde, a určený ověřovatel proto zápis odmítne podepsat (přitom ne vždy je ochoten své výhrady výslovně zformulovat), přičemž k podpisu jej samozřejmě nelze přinutit. Zákon o obcích nicméně na takové situace nijak nereaguje a řešení absence podpisu na zápisu ze zasedání zastupitelstva obce je tedy třeba ze zákonného textu dovozovat výkladem.

Především je nutno zdůraznit, že nepodepsání zápisu ověřovatelem nemá za následek neplatnost přijatých rozhodnutí či "neúčinnost" zasedání zastupitelstva obce. Zápis představuje pouze písemné zachycení průběhu zasedání a přijatých usnesení, není však podmínkou jejich vzniku, neboť rozhodnutí učiněná zastupitelstvem obce vznikají okamžikem hlasování (ustavením vůle zastupitelstva). Na druhou stranu by však nepřítomnost podpisu ověřovatele na zápisu ze zasedání zastupitelstva mohla v budoucnu vést ke zpochybnění, zda zaznamenaný průběh zasedání i přijatá usnesení odpovídají skutečnosti. Proto je třeba možnou pochybnost o obsahu zápisu předem odstranit.

Řešení takové situace lze vyvodit z účelu zápisu i z důvodů pro osvědčování zápisu ověřovateli. Jestliže vznikne pochybnost o obsahu zápisu tím, že určený ověřovatel odmítne zápis podepsat, jediným, kdo může rozptýlit pochybnosti o tom, zda zápis skutečně odpovídá průběhu zasedání zastupitelstva obce, je samo zastupitelstvo. Nabízí se proto řešení obdobné řešení námitek proti obsahu zápisu, podaných členem zastupitelstva (§ 95 odst. 2 zákona o obcích), neboť námitky i odepření podpisu ověřovatelem vlastně sledují stejný cíl - odstranění nejasností o správnosti zápisu. Odmítne-li ověřovatel podepsat zápis ze zasedání zastupitelstva obce, je vhodné tuto skutečnost v písemném vyhotovení zápisu uvést (například poznámkou), a to včetně důvodů. Na následujícím zasedání zastupitelstva je třeba zastupitelstvo seznámit s výhradami ověřovatele vůči zápisu z předchozího zasedání a o správnosti tohoto zápisu nechat hlasováním rozhodnout samo zastupitelstvo (přijaté usnesení je třeba řádně zaznamenat). Tím dojde k nahrazení chybějícího podpisu ověřovatele vůlí zastupitelstva a nepřítomnost podpisu ověřovatele bude možno mít za napravenou.

JUDr. ADAM FUREK
právník