Nebezpečné úseky na českých cestách ohrožují bezpečnost cyklistů a vyžadují okamžitá opatření. Nespojitá síť 4640 km cyklostezek se postupně doplňuje, do roku 2030 by mělo vzniknout dalších 700 km. Projekt Cyklovize 2030 identifikuje kritické body a snaží se společně s obcemi a městy najít řešení. Bezpečné cesty jsou klíčové pro snížení dopravních nehod a ztrát lidských životů.
„Do práce na kole jezdím celoročně a prakticky denně. Část cesty ze Zvole do Mohelnice v délce 10 kilometrů vede po silnici I. třídy číslo I/44, kudy denně projede kolem 15 tisíc vozidel,“ říká cyklista Martin Riffler z Olomouckého kraje, který se již několik let pokouší iniciovat obce k vybudování bezpečné alternativy. Užitek z ní mohou mít nejen výletníci; dojížďka na kole do práce dosahuje v tomto regionu dvojnásobku celonárodního průměru.
Díky mohelnické radnici se již podařilo vybudovat cyklostezku na zhruba polovině z celkem dvoukilometrového nebezpečného úseku, výstavba zbylé částí však naráží na majetkové problémy. Právě tyto malé úseky mohou za mnoho nebezpečných situací.
Toto a podobná nebezpečná místa eviduje mapový server na webu Cyklovize 2030 (www.cyklovize2030.cz), financovaného z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů. „Dopravní síť vhodnou pro jízdní kola u nás tvoří v současné době 4640 km cyklostezek,“ říká národní cyklokoordinátor Jaroslav Martinek. Dalších minimálně 700 km by mělo vzniknout do roku 2030. Na jejich budování jsou připraveny finance především v evropských fondech, ale také v rozpočtu státu či krajů.
Spíše než finance ale Českou republiku trápí řada omezení a systémových problémů, které brání dokončení souvislé dopravní sítě. „Analýzou dat na mapovém portálu jsme zjistili, že existují důležité úseky a spojky, které nemohou využít podporu žádného ze zdrojů. Nepotřebujeme ani tolik nové cyklostezky, podstatné je vytvořit souvislou síť tvořenou různými opatřeními, kde se budou lidé na kolech cítit bezpečně,“ doplňuje Jaroslav Martinek.
Za realizaci cyklostezek jsou zodpovědné především obce a města. Význam bezmotorové dopravy a cykloturistiky si ale uvědomují především větší města, menší obce často nemají na realizaci stezky kapacity finanční ani lidské.
Čerstvá čísla z aktuálního průzkumu zveřejnil nedávno Děčín. Městem prochází Labská stezka, mezinárodní dálková cyklotrasa, která vede z německého Cuxhavenu až k prameni Labe. Ve městě ji kříží další dvě důležité dálkové cyklotrasy. Nedávný průzkum ukázal, jak významnou roli v cestovním ruchu města hrají cyklisté. „Návštěvnost zejména Labské stezky přináší především místním podnikatelům ve službách desítky milionů ročně (podle studie cca 54 milionů), což je pro místní ekonomiku velmi důležité,“ řekl Ondřej Smíšek, náměstek primátora města pro rozvoj města a IT.
Vybudování samostatné cyklostezky přitom může být v některých případech nadbytečné nebo dokonce nemožné. To se týká třeba páteřní Cyklostezky Ohře (cyklotrasa 6), kde chce Karlovarský kraj ve spolupráci s městy a obcemi vyřešit některé problematické úseky. Pro navrhované řešení, kterým je v několika případech zákaz vjezdu motorovým vozidlům s výjimkou pro vozidla povodí, ale není možné použít finance ani z evropských fondů, ani ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Z plánovaných pěti úseků tak může kraj žádost podat jen u tří.
Aby řešení bylo postaveno na skutečných potřebách, do konce roku 2023 proběhne řada workshopů se zástupci měst a obcí v každém ze 14 krajů. Nejbližší akce se konají 27. listopadu v Moravskoslezském kraji a 12. prosince v kraji Královéhradeckém. V příštím roce budou následovat kraje Vysočina, Karlovarský, a další.
„Spolupráce v rámci projektu Cyklovize 2030 nám pomohla identifikovat nejen úzká místa a shrnout systémové problémy. Především hledáme cesty, jak efektivně vynakládat prostředky, kde je to nejvíce potřeba. Někdy ale postačí sednout k jednomu stolu, a objeví se řešení, které nestojí víc než čas a trochu úsilí,“ shrnuje národní cyklokoordinátor.
Na některých místech se daří nebezpečné úseky překonat. Příkladem spolupráce při financování je část dopravní cesty číslo 8 v úseku Bílý Kostel nad Nisou - část Na Rozkoši v Libereckém kraji. Úsek, který je součástí Cyklostezky svaté Zdislavy, společně financovaly Státní fond dopravní infrastruktury a kraj. Ve výsledku stezka dlouhá 38 km nabídne spojení mezi Bílým Kostelem nad Nisou a Novým Borem a bude důležitou součástí propojení mezi Cyklostezkou Odra Nisa a Cyklomagistrálou Ploučnice.
„Bezpečné cesty pro bezmotorovou dopravu jsou způsobem, jak snížit obrovskou ekonomickou zátěž z dopravních nehod, nemluvě o tom nejdůležitějším – ztrátě lidských životů,“ zakončuje Jaroslav Martinek.
/zr/*
