Je to naprosto logické. Škola se bez svého zřizovatele neobejde. Ale obec bez školy zrovna tak. Hlavně v menších místech si uvědomují, že dobře fungující škola dává určitou záruku, že jim mladí neodejdou. Tak jak to, že praxe teorií někdy pootočí?
Když se zeptáte ředitelů základních škol, jak u nich klape spolupráce se zastupitelstvem obce, zjistíte, že se názory mnohdy diametrálně liší. Od "perfektně", přes "mohlo by to být lepší" až k "raději se ani neptejte". Ale většinou odkývnou, že vcelku dobré. Přitom když se v uplynulém školním roce diskutovalo o návrhu novely školského zákona, která měla zřizovateli usnadnit odvolávání ředitelů, bylo ze škol slyšet hlasité: Ne! Proč?
Nastoupila obava z přílišné svázanosti, ze zneužití pravomoci. A to i u ředitelů, kteří si v současné době nemohou vztahy škola-radnice vynachválit. "Teď je spolupráce vynikající, ale co když se po volbách zastupitelstvo změní? Vím od kolegů, jak moc potom může radnice škole komplikovat život."
ČEHO SE TEDY ŠKOLA OBÁVÁ?
Zjednodušeně řečeno, že se do logických vztahů až příliš vloudí "lidský faktor". V tom negativním slova smyslu. Že přestanou fungovat dosud stanovené mantinely a oběma stranami dohodnutá pravidla.
"Opravdu se snažíme, tolik aktivit jako my má málokterá škola. Jenže starostovi se pořád něco nelíbí. Posílá na nás jednu kontrolu za druhou. Místo aby nás chránil, stěžuje si na České školní inspekci. Naštěstí jsme zatím vždycky dopadli dobře, nikdo žádnou nesrovnalost nezjistil. Ale nedovedete si představit ty nervy. To víte, chybička se vloudí raz dva. A když je zřizovatel připraven kdykoli udělat z komára velblouda..."
Jednou se nelíbí ředitel, kterého vybralo předcházející zastupitelstvo. Jindy má starosta pro funkci ředitele školy v záloze jiného adepta. Nebo měl kdysi sám s učiteli problémy, a tak jim to teď chce osolit. Pro spravedlnost je ovšem třeba dodat, že ani škola nemusí být vždycky v plusu. Například když se zavře do svých stěn, a místo vysvětlování názory svého zřizovatele přehlíží. Nebo když si pedagogický sbor nastaví laťku příliš nízko. Učitelé udělají jen to nejnutnější, odpoledne se škola zavře a domů...
"Takovou školu jsem si nepředstavoval," konstatuje pak starosta. "Potřebovali bychom ředitele, který by do školy přinesl trochu průvanu. Když ale ten stávající neporuší zákon, je neodvolatelný." Tyhle stížnosti starostové znají.
NOVELA ZATÍM ZŮSTÁVÁ NA MŠMT
Výše zmíněná novela šla nakonec cestou kompromisu. Uvažovala o šestiletém funkčním období ředitelů. Po jeho skončení by mohl být na místo ředitele vypsán konkurz (pokud by si to přál některý ze tří partnerů - zřizovatel, školská rada, Česká školní inspekce). Kdyby takový požadavek nepadl, zůstal by ředitel ve funkci dalších šest let. Pokud by se ale všichni zmínění partneři shodli, že ředitel není na svém místě, mohl by být konkurz vyhlášen i uprostřed šestiletého období. Novela však zatím zůstává na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a je otázka, zda a v jaké podobě bude po volbách předložena nové Poslanecké sněmovně...
Školní rok začíná v nesnadném období. Politicky neukotveném a navíc poznamenaném hospodářskou krizí. Zřizovatelé i školy budou mít do kapsy hlouběji než dřív. Tak proč si situaci ještě ztěžovat nekorektními vztahy?
JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ
