Nestačí jen opravit fasády Kdo nebyl v Hostinném čtvrt století, město by nepoznal. Významné hospodářské a kulturní středisko v Podkrkonoší, užívající ve své historii vlastně dvou názvů, tedy i Arnau, přišlo v roce 1939 o českou část svých obyvatel. Po roce 1945 o německou. Postupně ale lidé znovu...
Nestačí jen opravit fasády
Kdo nebyl v Hostinném čtvrt století, město by nepoznal. Významné hospodářské a kulturní středisko v Podkrkonoší, užívající ve své historii vlastně dvou názvů, tedy i Arnau, přišlo v roce 1939 o českou část svých obyvatel. Po roce 1945 o německou. Postupně ale lidé znovu přicházeli, jejich počet vyrostl na pět tisíc.
Město, jehož rozvoj byl po desetiletí omezován zamýšlenou výstavbou přehrady, tedy zaplavením, prokouklo. Děje se tak zejména v posledních sedmi, osmi letech. Budovy, které v minulých desetiletích značně zchátraly, jsou postupně opravovány, místy i chybějící stěny jsou dozděny a objekty, které vytvářejí náměstí 1. máje, znovu oživly. Už odešla někdejší ponurost i nelibý dojem, který míval návštěvník po prohlídce.
Dnešní procházka historickou částí města, o němž první písemná zpráva pochází z období kolem roku 1275, láká k zastavení. Jistěže i ta letitost měla vliv na chátrání památkového středu, k němuž patří také 450 metrů dlouhé podloubí, z jehož masivních stěn se dnes už nepráší ani neopadává omítka.
Starosta Bc. Karel Klíma (na snímku) si však často připomíná, jak se všichni jeho spolupracovníci po roce 1990 shodli. Především na tom, že městu nestačí jen opravit fasády. V Hostinném musí být prioritou školství a technická infrastruktura. Tak se podařilo obnovit nejstarší gymnázium této části východních Čech. Vzdělávalo studenty už od roku 1872. V roce 1965 došlo k překvapivému rozhodnutí o uzavření této školy. Nikoliv pro její snad neuspokojivý technický stav, či nedostatky v pedagogickém vybavení. Prostě kdosi rozhodl a starostí tak bylo hned méně.
Představitelé města, jímž vede také železnice a řada silničních spojů - od Trutnova k Liberci, do Krkonoš, k Českému ráji, do Prahy apod. - po tehdejších zkušenostech připomínají: ani jediný státní úředník by neměl mít právo rozhodovat sám o likvidaci školy, pokud nebylo dosaženo shody se samosprávou obce.
Občanská vybavenost
Občané v tomto městě na horním toku Labe jsou přesvědčeni, že předpokladem pro oživení historického jádra je vyřešení vnitřní sítě podzemních spojových vedení. Jsou značně spletité a komplikované. Teprve potom lze přejít k úvahám o nápravě komunikací, o možnostech funkčního využití konkrétních a zpočátku snad nejdříve vybraných objektů v památkové zóně. Mezi ně patří i radnice. Dále to byly na náměstí dva objekty z nejzanedbanějších a morový sloup. Tyto přístupy a snahy o řešení v sobě skrývají mnoho hodin jednání zastupitelů, nejednou na poradách odborníků, projektantů apod.
Objem rekonstrukčních prací představoval potřebu pěkné hromádky peněz. Do potřeb školství, jindy pro zlepšení občanské vybavenosti a také na přiměřené opravy, údržby a pro zlepšování životního prostředí.
Financování infrastruktury
Během posledních deseti let bylo investováno do každé z těchto tří oblastí po 120 miliónech, tj. celkem 360 miliónů korun. Občanská vybavenost v tomto smyslu představovala např: novou výstavbu čistírny odpadních vod. Společně s kanalizačním řádem činil náklad 110 miliónů korun. Na parky, sady, aleje, výsadbu, na úpravu náměstí, byly vynaloženy tři milióny korun. Asi 300 metrů od radnice, v níž má sídlo městský úřad, byla vybudována v návaznosti na školský areál v pásmu historického jádra, nová tělocvična včetně školní kuchyně za 30 miliónů korun. Ještě o deset miliónů víc si vyžádala obnova zanedbaného základního školství, především provozních objektů. Ozdobou města je dnes např. vzhledná budova obnoveného gymnázia.
V zájmu zlepšování životního prostředí došlo nejen k budování rozvodu středotlakého plynovodu. Současně papírny zrušily ve středu města kotelnu na spalování uhlí. Péčí papírenské společnosti se projevila ochota napomáhat k tomu, aby se i ve městě papíru - jak se mu také říkává - lépe dýchalo.
Úhrnný finanční účet, dosahující v tomto případě 360 miliónů korun, je tak účelně naplněn a rovněž uhrazen. K tomu v Hostinném využili příspěvky poskytnuté ze Státního fondu životního prostředí, další finanční prostředky z ministerstva školství a rovněž od okresního úřadu. Celkem 50 % předpokládaných nákladů. Na druhou polovinu těchto investic už muselo Hostinné zajistit peníze z městských zdrojů, tj. především z daňových příjmů. Našly se i možnosti z vlastních výnosů a např. z prodeje přebytečného majetku města.
V oblasti životního prostředí a infrastruktury mohou mít své poslání také privátní investice od podniků apod. Představují částku dalších 400 miliónů korun. Je to přínos papíren, energetických závodů, plynáren. Byla to výstavba trafostanic a rozvodů vysokého napětí, rozvody plynu, kabelizace, telefonizace.
Program obnovy
Město přijalo také program obnovy drobných památek. Týká se to mj. umístění historických smírčích křížů, kaple v obecním lese, umístění sochy Josefa II. i opravy sochy Jana Nepomuckého. Starosta Karel Klíma v této souvislosti říká, že zdejší památky mají nezastupitelný význam. Podporují mezi lidmi vědomí, že budoucnost není bez minulosti.
Sám si cení také přístupu občanů k těmto záležitostem. Např. přičiněním několika z nich byla instalována a také otevřena trvalá historická expozice, která podává v síni radniční budovy ucelený přehled o vývoji města od jeho vzniku po dnešek. Ani náklad na pořízení tohoto kulturního stánku nebyl ovšem zanedbatelný.
A jestliže nově vybudovaná energetická jednotka, vyrábějící elektrický proud a teplo pro papírny i pro část města umožnila zánik uhelného vytápění, zůstane i někdejší kotelna památkou se stále zajímavým výškovým komínem.
Starosta má radost z dosud vykonaného díla, ať už z těch tzv. drobností nebo z nejvýznamnějších skutků: "Největší práce zvláště v oblasti péče o památky je ještě před námi. Postupně na ni sbíráme síly, odvahu i prostředky. Pustit se např. do obnovy františkánského kláštera, který navíc město nevlastní, vyžaduje důkladné promyšlení dlouhodobého a reálného záměru. Jde tu nejen o financování, ale také o následné využití. Předpokládá se rozšíření dosavadní Galerie antického umění, umístění městského muzea, knihovních fondů apod. A to je třeba hovořit o potřebě už dobrých padesáti miliónů korun."
Řád františkánů nutno brát v úvahu už proto, že zanechal v historii Hostinného tak významné stopy, pro něž nelze opomenout další osud této památky. Jestliže město na Labi přežilo nejrůznější protivenství 20. století, pak sem patří např. i františkánská slavnost Porciunkule. Prvně se zde slavila v roce 1684. Má v Hostinném tedy trvalou kontinuitu, která pokračuje až do dneška.
- far -
FOTO ARCHÍV
