Úspěšná adaptace lesů v ČR na klimatickou změnu, ochrana přírody a obnova porostů zničených kůrovcovou kalamitou druhově pestrou skladbou dřevin, prosazení smysluplného znění novelizovaného mysliveckého a lesního zákona. To jsou hlavní společné cíle Sdružení vlastníků obecních soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) a Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Dnes, ve středu 8. června, bylo zintenzivnění vzájemné spolupráce v Praze potvrzeno podpisem Memoranda o vzájemné spolupráci.
„Vlastníci lesů cítí, že aspekt ochrany přírody při hospodaření v lesích má pro ně velký význam a spolupráce s organizací jako je ČSOP dává možnost se vzájemně informovat, předávat si zkušenosti a hledat nové cesty, jak dosahovat společného cíle. ČSOP je sdružení pracovitých lidí, kteří mají snahu plnit konkrétní cíle, a nejen vzletně o ochraně přírody hovořit. Proto je ČSOP pro vlastníky lesů přirozeným partnerem,“ připomněl Jiří Svoboda, předseda SVOL. Dodává, že vzájemná spolupráce vlastníků lesů a ochranářských organizací je zásadní podmínkou úspěšnosti většiny projektů při ochraně přírody. „Snaha se vůči vlastníkům pouze vymezovat nevedla dlouhodobě k úspěchu a brzdí celý proces. Jsme rádi za partnera, který má konstruktivní přístup k řešení problémů a v řadě bodů například podobný pohled na nezbytnou novelu zákona o myslivosti či novelu lesního zákona,“ uvedl dále Jiří Svoboda. „Vidíme velký potenciál pro vzájemnou podporu a prosazování potřebných legislativních změn.“
ČSOP a SVOL spolu začaly intenzivněji spolupracovat před třemi lety v rámci společné snahy o změnu mysliveckého zákona. „Při tom jsme zjistili, že se naše názory na hospodaření v krajině potkávají v řadě styčných bodů. Především pak v tom, že za péči o krajinu je především zodpovědný majitel pozemků či jeho hospodář,“ konstatoval Libor Ambrozek, předseda ČSOP. Poukázal i na to, že právě na vlastnících nejvíce záleží, jaká příroda a krajina kolem nás je a hlavně bude. „Základní organizace ČSOP pečují o více než pět tisíc hektarů pozemků, většinou té nejcennější přírody, včetně lesů. A to je další styčný bod. Obě organizace pociťujeme, že nejen myslivecký, ale i lesní zákon už dávno zastaraly a jejich podoba neodpovídá, či spíše v některých bodech i odporuje, současným požadavkům na zdravé pestré lesy, které plní nejen produkční, ale i mimoprodukční funkce. Takže naší nejbližší společnou snahou je právě novelizace obou výše zmíněných zákonů a na ně navázaných vyhlášek,“ dodal Libor Ambrozek.
CO VYPLYNULO Z PRŮKUMU MEZI ČLENY SVOL
Nestátní vlastníci lesů u příležitosti podpisu Memoranda zveřejnili také aktuální informace týkající se obnovy lesů v roce 2021. Výsledky průzkumu u členů SVOL ukázaly, že nestátní vlastníci lesů obnovili 8172 hektarů lesa, přičemž umělá obnova činila 89 %. Zasazeno bylo 44 miliónů sazenic (z toho 65 % listnatých dřevin a 35 % jehličnanů). Průzkum přinesl data ze 70 % celkové rozlohy majetků členů SVOL. Ti hospodaří celkem na 550 tis. ha, tj. 44,5 % výměry nestátních lesů.
„Tato čísla jasně ukazují, že nestátní vlastníci lesů mají jejich obnovu po kalamitě za prioritu číslo 1,“ okomentoval výsledky průzkumu Arnošt Buček, místopředseda Komory církevních lesů SVOL. „Je to vidět nejen na závratném tempu, v jakém obnovu lesů realizují, ale také na rozsahu druhů dřevin, které pro obnovu lesů postižených kůrovcovou kalamitou využívají. Společným cílem všech lesníků je, aby na místě vyrostl silný a odolný les, jež bude přinášet všechny své produkční i mimoprodukční funkce dalším generacím,“ uzavřel Arnošt Buček.
/zr/
Na snímku: Předseda SVOL Jiří Svoboda (vlevo) a předseda ČSOP Jiří Ambrozek po podpisu memoranda*
Foto: archiv SVOL:
