Situace nestátních vlastníků lesů je kritická. Při rozsahu současné kůrovcové kalamity umocněné suchem má 350 tisíc vlastníků právo na pomoc od státu. Současně není možné ponechat napadené stromy v hospodářských lesích přírodě a zcela vytlačit smrk z našich lesů. Zaznělo to dnes v Praze na tiskové konferenci Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL).
Pomalý postup státní správy při řešení kůrovcové kalamity donutil Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR obrátit se na místopředsedu Evropského parlamentu Pavla Teličku se žádostí o pomoc při hledání cesty, jak řešit finanční podporu vlastníků lesů postižených kalamitou. Nejjednodušší se jeví forma náhrady za ztrátu zpeněžení při prodeji dříví ve výši zhruba 3000 Kč/ha. Ministerstvo zemědělství by proto podle SVOL mělo urychlit přípravu podkladů pro takový dotační příspěvek z národních zdrojů a maximálně urychlit proces jeho notifikace v Evropské komisi.
Dále SVOL požádal Pavla Teličku o stanovisko, zda směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek umožňuje na vnitrostátní úrovni vyjmout činnosti související s hospodařením v lesích z působnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Tento český zákon sice na výše uvedenou evropskou směrnici odkazuje, ale SVOL se ptá, nejde-li o ukázku tzv. gold platingu. Tedy, zda český stát neaplikuje evropskou směrnici nad rámec jejích závazných ustanovení. Současné znění tohoto zákona totiž podle názoru SVOL zabraňuje efektivní likvidaci kůrovcové kalamity.
Z pohledu Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR se nadcházející rok 2019 jeví jako téměř apokalyptický. V současné době je napadeno kůrovcem až 20 mil. kubických metrů stojících smrkových porostů, z nichž se na jaře začnou rojit další brouci. V příštím roce mohou kůrovcové těžby dosáhnout až 50 mil. kubických metrů, což by představovalo trojnásobek normálních ročních těžeb. Dřevařské zpracovatelské provozy u nás přitom mají celkovou roční kapacitu 12,5 mil. kubických metrů.
Trh je zahlcen dřevem a dramaticky klesá jeho cena. Průměrná cena kůrovcového dříví dosahuje historického minima a pohybuje se okolo 1000 Kč/m3. Tato cenová hladina je hranicí rentability lesního podniku. Při dalším poklesu dojde ke ztrátě schopnosti pokrýt náklady na správu majetku a na zajištění pěstební činnosti, tedy i zalesňování holin.
Lesy nepřinášejí užitek jen svému majiteli, ale i celé společnosti. Každý les plní tzv. mimoprodukční funkce – půdoochrannou, vodohospodářskou, krajinotvornou, rekreační… Zlepšování těchto funkcí je hrazeno z funkce produkční, kterou je potřeba zachovat a rozvíjet i pro budoucí generace. Návrhy některých ekologických hnutí o ponechání kůrovcových souší v lese, protože se stejně kalamita nezvládne, SVOL považuje za velmi nebezpečné a matoucí.
Lesní hospodářství stojí na třech pilířích: ekonomickém, sociálním a environmentálním (ekologickém). Zrušení ekonomického pilíře by znamenalo likvidaci funkčnosti obou dalších pilířů. Z logiky věci nedostatek finančních prostředků na zalesnění kalamitních holin ohrožuje vodohospodářskou a půdoochrannou funkci lesů. Pokles tržeb za dřevo ohrožuje zaměstnanost i celkovou existenci lesních majetků. Vyvolá další vylidňování venkova, protože lidé odejdou za lépe placenou prací jinam. Ponechání kůrovcových souší v porostech omezí nejen rekreační funkci lesů, ale i všechny ostatní funkce, včetně krajinotvorné. Z kulturní krajiny se nestane panenská divočina, naopak krajina zpustne, vzniknou rozsáhlé územní venkovské brownfieldy, jejichž opětovné harmonické zvelebení bude stát obrovské prostředky a úsilí.
Bez pomoci státu budou vlastníci nestátních lesů nuceni rezignovat na boj s kůrovcem, jejich firmy čeká likvidace a lesní majetky ekologická katastrofa. Je-li stát ochoten a schopen pomoci zemědělcům a kompenzovat jim ztráty způsobené nepříznivými klimatickými vlivy, měl by být stejně tak schopen pomoci nestátním vlastníkům lesů. Mezi soukromým zemědělcem a vlastníkem lesů není žádný rozdíl. Podnikání obou je silně závislé na klimatických vlivech a má stejně závažné dopady na zajišťování potřeb společnosti.
SVOL proto žádá stát o podporu nestátního lesnického sektoru:
* Vyčlenit odpovídající finanční prostředky v rozpočtu ČR
* Podpořit dotací na úhradu ztráty zpeněžení ve výši zhruba 3000 Kč/ha
* Změnit zákon o dani z příjmu - příjem z prodeje kůrovcové dřevní hmoty nezahrnovat do příjmů ovlivňujících základ daně. Firmy, které obdrží příjem z prodané kůrovcové dřevní hmoty, budou v následujících letech tyto peníze potřebovat na zalesnění holých pozemků, na zřízení oplocenek a na pěstební práce. Dotace na zalesnění, které nestátní vlastník obdrží, přijdou na účet vždy až po provedené práci. Tyto finance v lese potřebujeme již nyní na samotný nákup sazenic a jejich výsadbu.
* Udělit pro lesnictví výjimku ze zákona o rezervách tak, aby rezerva na pěstební činnost nemusela být vázána na zvláštním účtu, ale mohla být pružně zapojována do čerpání – udržení finančních toků.
* Snížit DPH u palivového dřeva z 15 % na 10 %, ev. nulová DPH. V mnoha regionech ČR je na venkově velká poptávka po palivovém dřevu. Řada vlastníků lesů z důvodu potřeby expedice dřeva zlevnila cenu metrového smrkového palivového dříví. Toto dřevo se tak již prodává za cenu výrobních nákladů. Firmám by tak nezbyly peníze na již výše zmíněné zalesňování.
* Co nejrychleji zahrnout platby za ekosystémové služby mezi pobídky v oblasti obhospodařování lesů (platba na plochu v lesnictví), což členským státům doporučuje i Lesnická strategie EU.*
/tz/
K foto:
Z dnešní tiskové konference SVOL v Praze: zleva Richard Podstatzký, předseda Komory soukromých lesů a 1. místopředseda SVOL, František Kučera, předseda SVOL a starosta města Pelhřimov, Petr Skočdopole, ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc s. r. o.
Foto: Ivan Ryšavý
