Netradiční "teplofikace""

Koncem 90. let bylo město postaveno před problém, jak se do budoucna vypořádat se starými blokovými uhelnými kotelnami, umístěnými při krajích staré městské zástavby na třech sídlištích. Studie teplofikace města navrhovala plynofikaci nebo opravu stávajících uhelných kotelen nebo jako třetí alternativu vybudovat jeden centrální zdroj vytápění a jako paliva použít biomasu. Po zvážení všech hledisek byla vybrána varianta třetí. Realizace začala na jaře roku 2001 a již v prosinci byl celý objekt uveden do zkušebního provozu, který skončil v dubnu roku 2002. S financováním stavby pomohl městu Státní fond životního prostředí.

Provozovatelem centrální výtopny je společnost Žlutická teplárenská, a. s., jejímž výhradním vlastníkem je město. Chod zařízení zajišťuje pět zaměstnanců - topičů. Provoz kotelny je nepřetržitý.

Změna vytápění obnášela postavit na místě jedné z blokových kotelen centrální zdroj tepla a páteřními teplovody propojit tento zdroj se zbývajícími dvěma blokovými kotelnami. Páteřní teplovody byly zhotoveny bezkanálovým dvoutrubkovým systémem z předizolovaných trubek, v každém připojeném objektu byla osazena domovní předávací stanice. Vzhledem k velkému výškovému rozdílu jednotlivých objektů ve městě byly páteřní teplovody rozděleny na dvě tlaková pásma. Soustava je tlakově nezávislá.

Na centrální vytápění jsou po dokončení celé stavby napojena tři sídliště, dále veškeré městské objekty ve staré zástavbě, základní, zvláštní a mateřská škola, základní umělecká škola, střední lesnická škola, obchodní dům a další instituce (pošta, lékárna, policie, farní úřad). Podél páteřních teplovodů jsou přípojky též ke 47 rodinným domkům.

Vlastní výtopna má osazeny čtyři kotle o celkovém výkonu 7,9 MW. Jednotlivé kotle jsou o výkonech 2,5 MW a 3@ 1,8 MW. Kotel o nejvyšším výkonu má dopravní cesty uzpůsobeny ke spalování dřevního odpadu, další kotel je pojat jako kombinovaný a lze v něm spalovat dřevní odpad i balíky slámy a zbývající dva kotle mají dopravní cesty jen pro spalování slámy. Konstrukčně jsou všechny kotle stejné, liší se tedy jen podle dopravních cest paliva.

Doposud jsme vyzkoušeli, že v kotlích lze spalovat piliny, dřevní odpad, naštěpované klestí po těžbě dřeva nebo štěpku z náletových dřevin. Sláma je vhodná jakákoliv obilná či řepková. Pokusně jsme též spalovali balíky tzv. "energetického šťovíku ". Podmínkou pro spalování je kvalita paliva, především vlhkost, hlavně u slámy, u které by se měla pohybovat maximálně do 18 % hmotnostních. U dřevního odpadu může být vlhkost vyšší, lze použít štěpku až o vlhkosti 50 - 60 % hmotnostních - úměrou klesá výhřevnost.

Největší přínos centrální výtopny pro město je přínos ekologický. Město samotné se nachází v údolí řeky Střely, pod vodárenskou nádrží Žlutice. V zimním období jsou zde velice časté inverze, které ve spojení se složením spalin z lokálních topenišť a blokových uhelných kotelen vytvářely ovzduší velice nezdravé.

Biomasa se spaluje v kotlích, které nejdříve palivo v prostoru hořáku zplyní a vzniklé plyny dohořívají v systému dohořívacích komor. Tím, že plyny vzniklé zplyněním biomasy ještě dále dohořívají, je zaručena vysoká účinnost spalovacího procesu a velice příznivé složení spalin. Aby spaliny vycházející z komínů teplárny skutečně minimálně zatěžovaly ovzduší v okolí, je každý kotel ještě opatřen cyklónem, ve kterém dochází k eliminaci tuhého úletu. Kotle osazené v naší kotelně jsou v podstatě prototypy.

V porovnání s tradičními topeništi není ve spalinách přítomen již zmíněný pevný úlet a hlavně spaliny neobsahují oxid siřičitý. Unikající oxid uhličitý, známý pod pojmem "skleníkový plyn", má v případě spalování biomasy tzv. nulovou bilanci. To znamená, že v dalším roce biomasa spotřebuje ke svému růstu stejné množství zmíněného plynu, jaké uniklo z komína při jejím spalování. Další velký přínos pro životní prostředí spatřuji v možnosti eliminace vzniku odpadu ze spalovacího procesu. Na základě rozborů popela se zaměřením na zjištění obsahu minerálních látek a přítomnosti těžkých kovů vyvážíme popel zpět na pole. Zemědělci ho využívají jako pomocnou komponentu ke hnojení.

Výtopna ve Žluticích má za sebou první půlrok provozu. Jak již bylo zmíněno, od prosince loňského roku do konce dubna roku letošního byla provozována ve zkušebním provozu. Celá stavba byla završena slavnostním otevřením 29. května 2002, kterého se zúčastnili zástupci všech zainteresovaných stran, jež se podílely na její realizaci.

Pavlína Voláková,

ředitelka Žlutické teplárenské, a. s.