O místním Centru pro osvětu ve vodním hospodářství (Water Resources Education Center) jsem se v americkém Portlandu dozvěděl díky dobrovolníkům, kteří tam seznamovali občany s projektem sanace nábřeží a koryta řeky Columbia v zájmu ochrany říčních živočichů a rostlin. Centrum je jedním z projevů přístupu portlandské radnice k New Public Management neboli modernímu řízení ve veřejné správě.
New Public Managementu (NPM) můžeme chápat ve dvou rovinách. Užší pragmatický pohled vnímá NPM jako paletu manažerských nástrojů, které lze za jistých podmínek (kvalita poskytnuté služby nebo zaměření na zákazníka) uplatnit především v institucích veřejné správy a posílit a rozvinout jejich podnikatelské jednání. Nejde však o žádný přehnaně sofistikovaný zcela nový manažerský přístup. Podle mého názoru klíčem k úspěchu je především vhodné "nastavení a poskládání" manažerských nástrojů tak, jak určité instituci vyhovují. Není to tedy žádný univerzální návod platný pro všechny případy a všechny instituce veřejné správy. Druhý přístup pak pojímá NPM jako na filozofii řízení veřejné správy a přístupu k občanům. Tento přístup usiluje o změnu mentality veřejné správy a pokouší se do ní vnést prvky podnikatelského myšlení.
ZÁKLADEM ÚSPĚCHU JE SHODA
Členění orgánů Metro Portland vychází z klíčových problémů tohoto největšího sídla (530 tisíc obyvatel) amerického státu Oregon. Každé "city" (město) v rámci Metro Portland (například Beaverton, City of Portland, Lake Oswego atd.) má za povinnost prostřednictvím rady města shodnout se (shoda je velmi důležitá, nesou ji v názvu i dokumenty - Compliance) na určitých plánech a kapitolách/tématech (tzv. titles), přijmout je a naplnit. Tyto kapitoly jsou zahrnuty ve vyšším plánu (Functional Plan), přičemž o tom, co které city k tomu již přijalo a do jaké procentní míry jsou jednotlivé body plánu naplněny, se vyhotovují zprávy (Reports). Všechny plány jsou zastřešeny Konceptem růstu metropole do roku 2040 (2040 Growth Concept). Iniciativa k tvorbě titles vždy vychází zespodu a dokumenty jsou připravovány zcela účelově jako reakce na konkrétní problémy.
V USA byla před 12 roky založena Mezinárodní asociace městské správy (ICMA) na podporu zavedení reformy a benchmarkingu do místní správy. Dnes zastupuje 7600 tajemníků místní správy a odborných pracovníků měst z celého světa. Jejím posláním je zajišťovat kvalitu orgánů místní správy na celém světě rozvojem a podporou vysoce kvalitního řízení. ICMA ustavila Centrum pro měření výkonu (Center for Performance Measurement - CPM), které radnicím pomáhá zvyšovat efektivnost veřejných služeb pomocí sběru, analýzy a aplikace informací o výkonu (benchmarking). Tato data se porovnávají s daty o výkonu jiných orgánů veřejné správy, což vede ke zdokonalování rozhodnutí volených orgánů ve vedeních měst i pro sdělování výsledku výkonů místní správy občanům.
OPÍRAT SE O SROVNATELNÁ FAKTA
V Portlandu se ICMA zaměřuje na prosazování práva, řízení veřejných zařízení, řízení hasičských jednotek a záchranných služeb, řízení vozového parku, údržbu dálnic a silnic, lidské zdroje, informační technologie, knihovnické služby, parky a rekreace, policejní služby, veřejné zakázky, odpady a recyklace, řízení rizika, služby pro mládež. Aby bylo možné systematické a přesné porovnávání dat, portlandská radnice zpracovává pro každou uvedenou oblast služeb specifické ukazatele, které se používají pro měření.
Výkon určité služby a prokázat její zlepšování lze sledovat v čase. Hodnoty výkonu služeb se často používají pro měření a porovnání s mediánem (střední hodnotou) ICMA pro cílové hodnoty podobné služby ve výkonu jiných zúčastněných orgánů veřejné správy. CPM však varuje, aby se veřejná správa nesnažila benchmarkingem porovnávat cílové hodnoty výkonu služeb správních celků s velmi odlišnými geografickými, ekonomickými, finančními a politickými podmínkami. Vede to často k nevhodným i nespravedlivým srovnáním.
VODÁRENSTVÍ JAKO PŘÍKLAD
Radnice města Portland prošla před několika lety reorganizací. Zásadní změnou byl přechod od funkčního řízení úřadu na procesní řízení s prvky projektového řízení. Radnice například vyvedla mimo svoji organizační strukturu oblast vodárenství, kterou převzala servisní organizace Portland Water Bureau. Ta je ve vlastnictví města a slouží jako správcovská vodohospodářská společnost, která je partnerem pro provozovatele infrastruktury - společnost Veolia Water. Hlavním smyslem tohoto outsourcingu bylo zprůhlednění vztahů ve spolupráci města Portland - Portland Water Bureau a Veolia Water.
Portland Water Bureau se navíc domluvila se sousedním městem Vancouver (ve státě Washington) na spolupráci v osvětě a public relations ve vodárenství. K tomu byla ustavena organizace Water Resources Education Center (Centrum pro osvětu ve vodním hospodářství), která kromě provozování vodárenského muzea pořádá různé vzdělávací a osvětové soutěže a akce pro děti i dospělé.
RADNICI NECHYBÍ ZPĚTNÁ VAZBA
Ovšem zpětná informace o spokojenosti obyvatel nejen s kvalitou vodohospodářských služeb radnici nechybí. Ustavila totiž pracovní skupinu Portland Utility Review Board, tvořenou dobrovolníky z významných občanských komunit ve městě.
Jde o formu zplnomocnění, kdy je udělením statutu samostatnosti dán skupině lidí větší vliv v procesu rozhodování. Skupina je poradním orgánem starosty a rady města v oblasti "utilit" , jimž slouží jako reprezentativní vzorek zjišťování postojů a názorů obyvatel. Skupina funguje jako projektový tým s jasně stanoveným posláním a způsobem fungování. Portland Utility Review Board je samořídící autonomní jednotka, která není nikomu podřízena a její členové v ní nemají pevně stanoveny žádné role. Podmínkou pro úspěšné fungování takových jednotek je vlastní odpovědnost každého člena v rámci týmové spolupráce. Jeden ze členů týmu měsíčně reportuje poznatky a podněty skupiny radnímu zodpovědnému za oblast utilit. Nepsaným pravidlem týmu je, že jeho schůzka neskončí dřív, než se všichni shodnou na konsensuálním řešení projednávaného problému. V týmu platí metoda "win-win" podle zásady, že každý jeho člen musí být s dohodnutým řešením spokojen a žádný názor nesmí být zatracen bez předchozí diskuse.
MAREK PAVLÍK
konzultant M.C.TRITON
doktorand na VŠE Praha, kde se zabývá moderními trendy v řízení veřejné správy.
