Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o svobodném přístupu k informacím), upravuje postup tzv. povinných subjektů na úseku informování veřejnosti. Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace...
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o svobodném přístupu k informacím), upravuje postup tzv. povinných subjektů na úseku informování veřejnosti. Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky - obce a kraje (a jejich orgány), veřejné instituce a dále subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti.
Povinné subjekty musí v plném rozsahu postupovat podle zákona o svobodném přístupu k informacím, což znamená především povinnost zveřejňovat stanovený okruh informací, vyřizovat obdržené žádosti o informace a plnit další povinnosti stanovené zákonem.
V tomto období je aktuální připomenout zejména jednu povinnost - zpracování výroční zprávy v oblasti poskytování informací za předcházející kalendářní rok (dále jen výroční zpráva). Smyslem zprávy je možnost hodnotit, jak se právo svobodného přístupu k informacím uskutečňuje v praxi.
Podle § 18 zákona o svobodném přístupu k informacím musí výroční zprávu zveřejnit každý povinný subjekt. Zpráva se zpracovává za předcházející kalendářní rok a povinný subjekt ji musí zveřejnit do 1. března následujícího roku.
Pokusím se problematiku výroční zprávy blíže přiblížit a upozornit na některé související aspekty zejména ve vztahu k obcím.
OBSAH VÝROČNÍ ZPRÁVY
Zákon o svobodném přístupu k informacím v ust. § 18 odst. 1 výslovně uvádí, jaké náležitosti má výroční zpráva obsahovat:
a) počet podaných žádostí o informace a počet vydaných rozhodnutí o odmítnutí žádosti,
b) počet podaných odvolání proti rozhodnutí,
c) opis podstatných částí každého rozsudku soudu ve věci přezkoumání zákonnosti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace a přehled všech výdajů, které povinný subjekt vynaložil v souvislosti se soudními řízeními o právech a povinnostech podle tohoto zákona, a to včetně nákladů na své vlastní zaměstnance a nákladů na právní zastoupení,
d) výčet poskytnutých výhradních licencí, včetně odůvodnění nezbytnosti poskytnutí výhradní licence,
e) počet stížností podaných podle § 16a, důvody jejich podání a stručný popis způsobu jejich vyřízení.
Uvedené údaje, které se obligatorně uvádějí do výroční zprávy, se týkají jen písemně podaných žádostí o informace v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím1), neboť pouze ve vztahu k nim je zákonem o svobodném přístupu k informacím dána určitá evidenční povinnost a je s nimi spojena možnost podávání opravných prostředků (stížnost, odvolání, soudní žaloby).
Nad rámec těchto zákonem vyžadovaných údajů je možné ve výroční zprávě podle uvážení povinného subjektu uvádět i další informace vztahující se k uplatňování zákona o svobodném přístupu k informacím, a které mohou činnost povinného subjektu více dokreslit a upřesnit. Vhodné je uvést například podrobnější údaje o způsobech vyřízení podaných žádostí (v kolika případech byla žádost o informaci odložena a z jakého důvodu, zda se rozhodnutí o odmítnutí žádosti týkalo pouze části žádosti nebo žádosti jako celku apod.), počtu ústně podaných žádostí o informace, oblastech, kterých se dotazy nejčastěji týkaly, informace o obsahu a návštěvnosti webových stránek povinného subjektu aj.
V praxi zejména menší obce často řeší otázku, zda je třeba výroční zprávu zpracovávat i tehdy, jestliže v daném kalendářním roce obec nevyřizovala žádnou žádost o poskytnutí informace. Z dikce ustanovení zákona lze podle mého názoru poměrně jednoznačně dovodit, že výroční zprávu musí zveřejnit povinný subjekt (obec) v každém případě, tj. i tehdy, jestliže skutečně neobdržel a nevyřizoval žádnou žádost o informace.
FORMA VÝROČNÍ ZPRÁVY
Pokud jde o formu výroční zprávy, neexistuje žádný předepsaný vzor nebo formulář. Rozhodující je pouze to, aby výroční zpráva obsahovala veškeré náležitosti, které předepisuje zákon.
V praxi se lze setkat zejména s výročními zprávami zpracovanými v textové podobě, některé povinné subjekty ke zprávě připojují tabulky či grafy, jejichž přínosem je zejména to, že jsou přehlednější a díky tomu lze požadované údaje velmi rychle zjistit.
Územní samosprávný celek zpracovává pouze jednu výroční zprávu, tzn. souhrnnou výroční zprávu za všechny své orgány včetně organizačních složek2).
Zejména na větších obecních úřadech se však lze setkat s výročními zprávami, které požadované údaje uvádějí sice souhrnně (za celý povinný subjekt), ale dále je podrobněji člení podle organizační struktury, tzn. obce uvádějí, kolik žádostí o informace vyřizovaly jednotlivé odbory a oddělení obecního úřadu, příp. organizační složky.
KDO SCHVALUJE VÝROČNÍ ZPRÁVU NA OBCI
Zpracování výroční zprávy spadá do samostatné působnosti obce /viz § 8 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích)3)/. Její schvalování není zákonem o svobodném přístupu k informacím ani zákonem o obcích výslovně vyhrazeno žádnému orgánu obce; určení orgánu příslušného k jejímu schválení se tak může určitým způsobem jevit jako sporné.
Domnívám se, že by s ohledem na ustanovení § 102 odst. 3 zákona o obcích, podle kterého rada obce zabezpečuje rozhodování v ostatních záležitostech v samostatné působnosti obce nevyhrazených jinému orgánu, měla být výroční zpráva předložena ke schválení radě obce (rada obce však může tuto kompetenci svěřit obecnímu úřadu nebo starostovi). V obcích, kde se rada nevolí, by pak měl výroční zprávu schvalovat starosta; zastupitelstvo obce si může tuto působnost vyhradit.
Lze se však setkat i s názorem, že schvalování výroční zprávy spadá do kompetence starosty, neboť podle § 103 odst. 4 písm. e) zákona o obcích starosta odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce.
ZVEŘEJNĚNÍ VÝROČNÍ ZPRÁVY
Po schválení je třeba výroční zprávu zveřejnit. Zákon stanoví mezní termín, kdy k tomuto zveřejnění nejpozději musí dojít, a to 1. březen4). Do tohoto termínu musí všechny povinné subjekty výroční zprávu nejen schválit, ale rovněž zveřejnit zákonem stanoveným způsobem.
Výroční zpráva je součástí povinně zveřejňovaných informací o povinném subjektu (viz § 5 zákona o svobodném přístupu k informacím5)).
To znamená, že výroční zprávu je třeba zveřejnit v sídle povinného subjektu na místě, které je všeobecně přístupné (zpravidla jde o informační tabule na podatelně nebo ve vestibulu obecního úřadu), a rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup (na webových stránkách povinného subjektu).
Struktura povinně zveřejňovaných informací způsobem umožňujícím dálkový přístup je dána prováděcí vyhláškou k zákonu o svobodném přístupu k informacím č. 442/2006 Sb., kterou se stanoví struktura informací zveřejňovaných o povinném subjektu způsobem umožňujícím dálkový přístup, ve znění vyhlášky č. 416/2008 Sb. (dále jen vyhláška).
Podle této vyhlášky se výroční zpráva v rámci souboru povinně zveřejňovaných informací uvádí pod položkou 17 (vzhledem k tomu, že vyhláška určuje strukturu povinně zveřejňovaných informací včetně jejich pořadí, označení a uvozovacího textu jako závaznou, je třeba toto pořadí dodržet).
Pokud jde o formu uveřejnění, vyhláška připouští uvedení výroční zprávy jako textové informace nebo rovněž hypertextovým odkazem na internetové stránky s uvedenými informacemi.
Vyhláška dále konkretizuje, že v rámci této položky se uvádějí výroční zprávy nejméně za dva poslední roky. Dochází tím k určitému »nesouladu« mezi ustanovením § 5 odst. 1 písm. g) zákona o svobodném přístupu k informací, který vyžaduje zveřejnění »výroční zprávy za předcházející kalendářní rok«, a vyhláškou, která vyžaduje »dohledatelnost« výroční zprávy dálkovým způsobem minimálně za dva roky zpětně. V praxi však toto nečiní povinným subjektům potíže.
POZNÁMKY ZÁVĚREM
V praxi se osvědčila průběžná evidence vyřizovaných žádostí, neboť »nárazové« dohledávání jednotlivých vyřizovaných žádostí na závěr roku může být problematickým, a to zejména tam, kde se obecní úřad člení na odbory a oddělení a kde žádosti o informace nevyřizuje centrálně jeden odbor (oddělení).
Taková evidence rovněž umožňuje evidenčnímu místu sledovat běh lhůt pro vyřízení žádosti, příp. vyřizování žádostí metodicky usměrňovat.
Současně může výroční zpráva sloužit jako jakási zpětná kontrola plnění jiné povinnosti povinného subjektu, a to zveřejňovat poskytnuté informace na webových stránkách (viz § 5 zákona o svobodném přístupu k informacím6)). Je to povinnost, na kterou mnohdy povinné subjekty zapomínají.
Kontrolu plnění povinnosti zpracovat a zveřejnit výroční zprávu zabezpečuje Ministerstvo vnitra, kterému je podle zákona o obcích svěřena kontrola nad výkonem samostatné působnosti obce7).
Poznámky
1) Viz § 13 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím, který stanoví, že ustanovení § 14 až 16a a § 18 zákona platí pouze pro žádosti podané písemně.
2) Srov. § 2 odst. 2 vyhlášky č. 442/2006 Sb., kterou se stanoví struktura informací zveřejňovaných o povinném subjektu způsobem umožňujícím dálkový přístup, ve znění vyhlášky č. 416/2008 Sb., který stanoví, že v případě územních samosprávných celků, jejichž součástí je více povinných subjektů, se informace zveřejňují pouze jednou.
3) § 8 zákona o obcích stanoví, že pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcí a nestanoví, že jde o přenesenou působnost obce, platí, že jde vždy o samostatnou působnost.
4) Někdy se lze setkat s mylným názorem, že termín 1. 3. se váže ke zpracování, resp. schválení výroční zprávy.
5) Zákon o svobodném přístupu k informacím v § 5 vyjmenovává informace, které musí zveřejnit každý povinný subjekt ve svém sídle a svých úřadovnách na místě, které je všeobecně přístupné, a rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup - ve výčtu obsaženém v odst. 1 tohoto ustanovení je pod písm. g) uvedena »výroční zpráva za předcházející kalendářní rok o činnosti povinného subjektu v oblasti poskytování informací«.
6) Podle § 5 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím je povinný subjekt povinen do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost tyto informace zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup, s tím, že o informacích, poskytnutých v jiné než elektronické podobě, nebo mimořádně rozsáhlých elektronicky poskytnutých informacích postačí zveřejnit doprovodnou informaci vyjadřující jejich obsah.
7) Ministerstvo vnitra uvádí, že nesplnění povinnosti pořídit výroční zprávu je zejména na malých obcích (obcích, které nezřizují radu obce) druhým nejčastějším pochybením - viz Furek, A., Rothanzl, L.: Zákon o svobodném přístupu k informacím, komentář, Linde Praha, 2010
PAVLA SAMKOVÁ
právnička
Výroční zpráva o činnosti orgánů obce ... v oblasti poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, za rok 201x
Výroční zpráva je zpracována na základě povinnosti vyplývající z ustanovení § 18 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
1. Počet podaných žádostí o informace a počet vydaných rozhodnutí o odmítnutí žádosti - § 18 odst. 1 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb.
V průběhu roku 201x obec obdržela celkem xx písemných žádostí o poskytnutí informace a bylo vydáno celkem x rozhodnutí o odmítnutí žádosti nebo její části.
2. Počet podaných odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti nebo její části - § 18 odst. 1 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb.
Nebyla podána žádná odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti.
3. Opis podstatných částí každého rozsudku soudu - § 18 odst. 1 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb.
Soud nepřezkoumával žádné rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace.
4. Výčet poskytnutých výhradních licencí - § 18 odst. 1 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb.
V roce 201x nebyla poskytnuta žádná výhradní licence.
5. Počet stížností podaných podle § 16a zákona č. 106/1999 Sb., důvody jejich podání a stručný popis způsobu jejich vyřízení - § 18 odst. 1 písm. e) zákona č. 106/1999 Sb.
Byly podány 2 stížnosti.
Důvodem podání prvé stížnosti byla námitka opožděného vyřízení žádosti; nadřízený orgán (krajský úřad) potvrdil správnost postupu obecního úřadu a stížnost shledal nedůvodnou.
Druhá stížnost byla podána z důvodu nesouhlasu vyřízení žádostí odložením; stížnost byla postoupena nadřízenému orgánu (krajský úřad), který o jejím vyřízení do doby zpracování výroční zprávy nerozhodl.
6. Další informace vztahující se k uplatňování tohoto zákona - § 18 odst. 1 písm. f) zákona č. 106/1999 Sb.
V případě jedné písemné žádosti o poskytnutí informace byla vyžadována úhrada nákladů podle § 17 zákona č. 106/1999 Sb. (finanční úhrada činila x Kč a byla žadatelem zaplacena).
Ve srovnání s předchozím rokem je počet písemně podaných žádostí o ... % vyšší/nižší.
Položené dotazy se týkaly především oblasti dopravy, životního prostředí a záležitostí týkajících se fungování a chodu obecního úřadu.
V prostorách podatelny obecního úřadu je umístěna informační tabule, na které jsou zveřejněny soubory základních informací zveřejňovaných povinně v souladu s § 5 odst. 1 zákona.
Webová stránka obce (www............cz) poskytuje občanům velké množství informací o činnosti orgánů obce; ve zvláštním oddíle »Povinné informace« jsou umístěny všechny povinně zveřejňované informace.
