Nízkoenergetická výstavba se v případě samosprávy zatím omezuje na úzký okruh obcí s progresivními zastupitelstvy. V příštím roce by však měla vstoupit v platnost evropská směrnice o energetické náročnosti budov, která bude v tomto ohledu znamenat radikální změnu.
Evropská směrnice č. 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (EPBD II) by měla být do české legislativy včleněna v červenci příštího roku. Již dnes ale vzbuzuje intenzivní diskusi, protože pro celé stavebnictví, veřejnou správu nevyjímaje, znamená výraznou změnu. Od roku 2019 by totiž měly mít všechny nově postavené budovy veřejné správy »téměř nulovou spotřebu energie«. Od roku 2021 by pak tuto podmínku měly splňovat všechny nové budovy bez ohledu na vlastníka. V návaznosti na přijetí evropské směrnice tak bude nutné změnit mj. i územní plány obcí. Nízkoenergetické stavby totiž mají specifické nároky na umístění v zástavbě. Vzhledem k tomu, že se většina stavebních projektů připravuje i s několikaletým předstihem, bude zřejmě potřeba se změnami v projektové dokumentaci počítat reálně již kolem roku 2015.
CO ZNAMENÁ TÉMĚŘ NULOVÁ SPOTŘEBA?
I když zatím není kritérium »téměř nulové spotřeby« přesně definované, je téměř jisté, že bude vycházet primárně z požadavků, které jsou dnes kladeny na tzv. pasivní domy. Ty mohou ušetřit až 90 % nákladů na vytápění. »Pasivní domy rozhodně nejsou žádnou novinkou pro ekologické nadšence. Jen v Evropě jich je více než 32 tisíc s celkovou rozlohou 13,9 mil. m2. V České republice jich jsou stovky a každým rokem se jejich počet přibližně zdvojnásobuje. Bohužel na rozdíl od zahraničí u nás v pasivní výstavbě výrazně zaostává veřejná správa,« říká ředitel Centra pasivního domu Jan Bárta.
Kromě nezanedbatelných finančních úspor je další předností pasivních domů jejich zdravotní nezávadnost. »Systém řízeného větrání zaručuje stálý přísun čerstvého vzduchu. Rekuperační jednotka, která zamezuje ztrátě cenného tepla, navíc zpravidla obsahuje i prachový filtr, jenž zachytí většinu nečistot. Pasivní domy jsou tedy vhodné i pro alergiky,« dodává Jan Bárta.
PRŮKOPNÍKEM MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA-SLIVENEC
Snaha o finanční úspory a dostatečný přísun čerstvého vzduchu stála na počátku rozhodnutí Městské části Praha-Slivenec rekonstruovat zdejší základní školu v nízkoenergetickém standardu. Místní zastupitelé se k tomuto kroku odhodlali jako první z celé republiky v roce 2009. Původní roční spotřebu tepla 203 kWh/m2 se rekonstrukcí podařilo snížit na pouhých 21 kWh/m2 a výdaje na vytápění klesly o 90 %. Celkové náklady na realizaci činily 11 mil. korun, z toho necelých 5 mil. korun na energetická opatření, pokryla dotace z Operačního programu Praha - Konkurenceschopnost.
Rekonstrukce probíhala podle projektu architekta Aleše Brotánka a byly během ní propojeny učební pavilony s vedením školy, přistavěny dvě učebny a vybudován bezbariérový přístup. V celé budově se vyměnila okna za energeticky úspornější s trojskly, obálka budovy byla zateplena 25 cm minerální vaty a byl nainstalován systém nuceného větrání s rekuperací.
»Rekonstrukce školy je ojedinělá svým komplexním a ekologickým řešením. Unikátní je především důraz kladený na kvalitu ovzduší v interiéru. Pravidelná měření vnitřního prostředí v českých školách totiž ukazují, že kvalita vzduchu ve třídách je alarmující. Většina škol se totiž při rekonstrukcích zaměřuje pouze na úspory energií a přitom zapomíná na zdraví žáků i učitelů,« upozorňuje Jana Plamínková, starostka Městské části Praha-Slivenec.
Utěsnění obálky budovy a výměna oken totiž zamezí větrání netěsnostmi a tím dochází k vyšší koncentraci oxidu uhličitého. Již po půl hodině je v místnosti bez ventilace dosaženo takových hodnot koncentrace CO2, že je pobyt v nich zdraví škodlivý. Tento problém ve Slivenci vyřešili instalací systému nuceného větrání se zpětným ziskem odpadního tepla. Je tak zaručen nejen neustálý přísun čerstvého vzduchu do všech místností, ale i minimalizace ztrát tepla, které by jinak vznikly běžným větráním.
NÁSLEDOVNICKÉ PROJEKTY
Ačkoliv příklad rekonstrukce ZŠ v Praze-Slivenci ukázal, že nízkoenergetický standard je výhodný nejen pro zadavatele a provozovatele stavby, ale i její obyvatele či uživatele, přistupuje k němu většina měst a obcí stále poměrně váhavě. I to by měla změnit evropská směrnice o energetické náročnosti EPBD II.
K následovnickým projektům, které jsou zatím ve stadiu příprav, patří např. Dům stromů v Průhonicích u Prahy, penzion pro seniory v Brně-Modřicích nebo rekonstrukce panelových domů v brněnském Novém Lískovci.
Důležité pojmy
Nízkoenergetická je stavba, která má spotřebu energie na vytápění v rozmezí 15-50 kWh/m2 za rok, tedy až pětinásobně nižší než běžné stavby. Dosahuje se toho kvalitním návrhem a provedením stavby. Dům musí být navržen v souladu s doporučením ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov.
Energeticky pasivní je stavba, která spotřebuje energii na vytápění do 15 kWh/m2 obytné plochy ročně. Toho lze dosáhnout nejen díky dokonalé izolaci, ale i prostou orientací domu vůči světovým stranám. I v zimním období dům pohodlně vytopí pouze pasivní zisky od elektrospotřebičů nebo tělesné teplo jeho obyvatel. Pasivní domy využívají různá zařízení pro získávání energie na vytápění a ohřev užitkové vody, jako jsou sluneční kolektory, tepelná čerpadla apod. Důležitým zařízením pro pasivní dům je ventilační systém, který zajišťuje výměnu vydýchaného vzduchu za čerstvý při minimálních energetických ztrátách, tedy se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu s tzv. rekuperací. Teplý vzduch není bez užitku odveden otevřeným oknem ven, ale v rekuperačním výměníku odevzdá většinu svého tepla přiváděnému vzduchu.
Zdroj: Centrum pasivního domu
Rekonstrukce slivenecké ZŠ byla první tohoto typu u školní budovy v České republice.
FOTO: CENTRUM PASIVNÍHO DOMU
