V zájmu propagace výstavby bytových domů, kterých spotřeba energie by byla o třetinu až polovinu nižší, než je republikový průměr a jejichž výstavba by však nestála více, než je průměrná investice, zorganizovalo SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o. p. s., projekt "Nízkoenergetické...
| V zájmu propagace výstavby bytových domů, kterých spotřeba energie by byla o třetinu až polovinu nižší, než je republikový průměr a jejichž výstavba by však nestála více, než je průměrná investice, zorganizovalo SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o. p. s., projekt "Nízkoenergetické nízkonákladové domy v podmínkách ČR".
Cílem je ve spolupráci s městy realizovat demonstrační projekty nízkoenergetických nízkonákladových bytových domů. Projekt probíhá pod záštitou Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a z finančních prostředků United Nations Development Programme/Global Environmental Facility. V průběhu let 1999 až 2001 proto SEVEn inicioval a koordinoval spolupráci mezi předními odborníky z ČR i zahraničí na návrhu koncepčního řešení nízkoenergetického nízkonákladového bytového domu v lokalitě Sušice. Následně byla připravena dokumentace a řešení pro bytové domy v lokalitách Železný Brod a Humpolec. Sušice Ve spolupráci s městem Sušice, jako s investorem, byla připravena výstavba prvního konkrétního demonstračního bytového domu s 9 bytovými jednotkami, jehož investiční náklady budou plně srovnatelné s běžnou výstavbou, ovšem výsledná energetická náročnost bude snížena oproti standardním řešením o 40 - 50 %. Hlavním rysem této budovy je jednoduché a pravidelné uspořádání obytných prostor ve formě deskového domu s obytnými prostorami chráněnými ze severu nevytápěnými prostorami zádveří a úložných prostor. Obytné prostory jsou umístěny ve středu dispozice a z jihu chráněny zimními zahradami uzavřenými jednoduchým, zčásti otvíracím prosklením. Jednoduchému tvaru objektu s optimálním poměrem mezi vnitřním objemem a vnějším povrchem je podřízeno vnější umístění vertikálních komunikací přístup do bytů přes pavlače. Polozavřené pavlače zároveň tvoří ochranu objektu před přímými účinky větru. Okenní konstrukce budovy jsou vzhledem k nutnosti optimalizace investičních nákladů minimalizovány tak, aby byly splněny hygienické požadavky prosvětlení vnitřních prostor. Okna budou navíc opatřena tepelně izolačními okenicemi, které by měly být využívány zejména k redukci tepelných ztrát v dlouhých zimních nocích. Objekt je zastřešen jednoduchou pultovou střechou, která zároveň tvoří strop nad posledním podlažím. Střešní konstrukce je dvouplášťová, s dřevěnou nosnou konstrukcí a střešní krytinou na bázi profilovaného plechu. Vytápění objektu je řešeno centrální teplovodní otopnou soustavou s plynovým kotlem umožňujícím nízkoteplotní provoz. Otopné plochy v pokojích tvoří deskové radiátory v kombinaci s otopnými žebříky v koupelnách. Kvůli maximální úspoře tepelné energie potřebné na zajištění hygienické výměny vzduchu při větrání objektu byl zvolen systém řízeného bytového větrání se zpětným získáváním tepla. Přívod vzduchu do jednotlivých bytů je v obytných místnostech, odtah je v koupelnách, kuchyni a na WC. Odstranění pachů z kuchyňského provozu bude zajištěno cirkulačním digestorem s aktivním uhlím. K pasivnímu získávání energie je objekt umístěn s orientací všech okenních ploch k jihu. Solární energie bude využívána zejména ke zvýšení průměrné teploty v prostoru lodžie, a tím k omezení ztrát energie obvodovými stěnami a okny. Řečeno konkrétními čísly: měrná spotřeba navrhovaného bytového domu při daném řešení představuje 53 kWh/m2/ rok při rozpočtových nákladech 1 256 000 Kč/b. j. a průměrné vytápěné ploše bytu 55,9 m2. Využití obnovitelných zdrojů Podstatné pro úspěšné řešení nízkoenergetických domů je nejen odborná erudice a znalost světových poznatků v této oblasti, ale především schopnost efektivní týmové spolupráce. Ukázalo se totiž, že nejlepší je cesta, kdy architekt, stavař i odborník na technické zařízení budov jsou schopni vzájemně komunikovat a korigovat návrhy již od samého počátku prací a zároveň zohledňovat průběžné výsledky ekonomického hodnocení jednotlivých variant. Technických možností pro jejich výstavbu je několik, základní principy jsou ale většinou společné: poloha objektu, respektive stavebního pozemku a jeho budoucí dostupnost a využití pasivní solární energie. Důležitá je minimalizace tepelných mostů v místech napojení okenních konstrukcí do obvodových zdí, dodržení podmínky vzduchotěsnosti obvodové konstrukce, použití kvalitního tepelně izolačního zasklení, ale i seznámení budoucích nájemníků s funkcemi a provozem budovy, například systémem řízeného větrání. S ohledem na ekonomické parametry jednotlivých technologií se zvažuje i využití obnovitelných zdrojů energie, které mohou přispět ke snížení nákladů na provoz. Výhodné jsou především solární kolektory pro ohřev vody. Využívá se i systém tepelného čerpadla pro předehřev přiváděného čerstvého vzduchu. Železný Brod Město Železný Brod, kde žije šest a půl tisíce obyvatel, připravuje zahájení výstavby nízkoenergetických bytových objektů již letos na podzim. V prvním ze tří plánovaných domů bude 12 bytů (6 bytů 2+1 a 6 bytů 3+1). Náklady by měly být sice stejně vysoké jako v případě běžné výstavby, předpokládá se však, že by se energetická úspora na jeden byt mohla pohybovat kolem pěti tisíc korun. Starosta města Mgr. Václav Horáček konstatoval, že zpracování projektu, který vznikl ve spolupráci se společností SEVEn, skončilo v polovině letošního srpna. Terén, kde by měly začínat stavební práce, byl vybrán v podstatě jako nevyužitá plocha. Za jeden metr čtvereční město zaplatilo 600 Kč. Pozemek se nachází snad tři sta metrů od hlubokého koryta Jizery a pár metrů od náměstí 3. května. Uprostřed města, u silnice ve směru na Harrachov, tak vyroste první obytný dům za využití nových podmínek, umožňujících produktivní vytápění. Náklady na 1 m2 bytové plochy se odhadují na asi 15 000 - 20 000 Kč, což odpovídá stanoveným podmínkám této výstavby. Celkové investiční výdaje se předpokládají ve výši kolem 16, 5 miliónů korun. Tvůrci domu počítají s celistvým pláštěm a se střechou doplněnou 24 slunečními kolektory. Budou reagovat na intenzitu světla bez vlivu slunečních paprsků a obyvatelům mohou zajistit rovněž asi polovinu z jejich spotřeby teplé vody. V programu je i vybavení s klasickým vytápěním z plynové kotelny. První dům bude situován ve směru východ - západ. Celkový náklad na jednu budovu nedosáhne - podle prognóz - víc než 20 miliónů korun. Na všechny tři bytové objekty, které mají v této lokalitě vyrůst, se počítá se 60 až 70 milióny korun. Rodiny by v tomto bytovém komplexu měly, oproti bytu v běžné výstavbě, ušetřit až 50 % energie. Ze Státního fondu pro rozvoj bydlení Železnobrodští počítají s příslibem finanční dotace, a to ještě v letošním roce. Chtějí také požádat o finanční výpomoc Českou energetickou agenturu. Samozřejmě, že se na financování výstavby podílí město. Jeho přístup je bezpochyby zajímavou transakcí a pro mnohé obce do budoucna může být poučný, případně s přihlédnutím na ty či ony místní podmínky vhodný k následování. Město totiž vlastnilo akcie plynárenství a energetiky. Po úvahách a poradách bylo rozhodnuto - prodat akcie a získané peníze uložit. Z nich pak Železnobrodští získali ještě jisté prostředky na úrocích. I ty prospívají k úhradám nákladů současné výstavby, o kterou občané města projevují zájem. "To nás současně zavazuje k neodkladnému zahájení prací," zdůrazňuje starosta. K připravované stavbě patří také úprava vozovky, její napřímení včetně nového chodníku. Zbývá napravit silniční havarijní stav a pořídit zde rovněž všechny drobnější úkony. K nim se řadí rekonstrukce nebo vybudování tzv. protlaků pod silnici. To v zájmu toho, aby nebylo třeba později, dodatečně, teprve až nadejde čas případných veřejných inženýrských sítí, prokopávat Štefánikovu ulici, tj. zdejší úsek silnice 1/10, směřující k Jablonci nad Nisou nebo na Harrachov. Do zahájení výstavby musí být - říká starosta - vše dokonale připraveno. Juraj Krivošík, SEVEn, o. p. s. Josef Farský |
