Trest obecně prospěšných prací (OPP) představuje novou, účinnější sankci současné trestní politiky v České republice. Je u nás zaveden od roku l996.
Namísto výkonu trestu odnětí svobody jako odplaty za spáchaný trestní čin přinášejí OPP možnost nápravy a odčinění způsobných škod prostřednictvím práce ve prospěch obce - komunity poškozené trestnou činností. Odsouzený je povinen odpracovat soudem stanovený počet hodin, dospělí 50 až 400, mladiství 50 až 200, ve prospěch obce, města nebo obecně prospěšné organizace, a to v místě svého bydliště. Práci musí odsouzený udělat ve svém volném čase, tj. vedle svého zaměstnání, docházky do školy, osobně, bezplatně a nejpozději do jednoho roku od nařízení trestu soudem. Není-li trest obecně prospěšných prací řádně a v určeném časovém období vykonán nebo se odsouzený dopustí dalšího trestného činu, soud může rozhodnout o přeměně trestu obecně prospěšných prací. Za každé dvě hodiny nevykonaného trestu OPP se počítá jeden den odnětí svobody. V současnosti však česká justice čelí několika závažným problémům, které se k výkonu tohoto trestu vážou.
Některá města a obce začaly odsouzené, kteří u nich mají odpracovat trest obecně prospěšných prací, odmítat. Důvodů, proč odsouzené odmítají, je hned několik. Radnicím především vadí, že jsou tito lidé nespolehliví, upozorňují, že soudy trest OPP ukládají recidivistům, lidem, kteří ztratili pracovní návyky, jsou závislí na alkoholu nebo drogách, nebo se nezřídka jedná o člověka, jehož zdravotní stav výkon tohoto trestu neumožňuje. Poukazují i na to, že administrativa s tím spojená je značná a hlavně malé obce nemají nikoho, kdo by ji vedl.
JAK DÁL PŘI UPLATŇOVÁNÍ ALTERNATIVNÍCH TRESTŮ
Od roku 2001, kdy u nás zahájila činnost Probační a mediační služba ČR (PMS ČR), jejíž střediska jsou ve všech stávajících soudních okresech, se alternativní tresty a opatření využívají mnohem více než v minulosti. Tzv. probátoři (pracovníci PMS) pracují s obviněnými a poškozenými a probírají s nimi způsob, jak řešit situace v souvislosti se spáchanou trestnou činností. To je jistě žádoucí. O tom, co je třeba z hlediska uplatňování především trestu obecně prospěšných prací ještě udělat a zlepšit, jsme hovořili s Mgr. Pavlem Šternem, ředitelem Probační a mediační služby ČR. "Prioritně je třeba zvýšit počet probačních úředníků a asistentů. V loňském roce sice vzrostl o 20 lidí, kteří však nastupují až od letošního roku a letos by to mělo být, jak nám je přislíbeno, o téměř padesát. Větší personální kapacita služby zaručí užší spolupráci se soudy a jejich lepší informovanost o obviněném. Alternativní tresty se ukládají přímo, tzv. trestním příkazem, většinou velmi rychle bez součinnosti s PMS. Soudce ze spisu získá o obviněném často jen kusé informace a například trest OPP pak uloží naprosto nevhodné osobě. Člověku, u něhož je již předem jasné, že jej neodpracuje. Proto by měl být takový trest ukládán až po projednání s pracovníky probační služby. Tak lze toto budoucí riziko značně omezit," uvedl Mgr. Pavel Štern.
Nejlepším dokladem jsou zkušenosti z okresů Liberec a Jihlava, kde se veškeré tresty OPP projednávají s tamějšími "probačními" středisky. Výsledkem je, že vykonatelnost těchto trestů je tam více než 80 %. Jinak je to necelých 55 %, což znamená, že téměř polovina odsouzených trest nevykoná a nakonec skončí "za mřížemi". Dobrá spolupráce soudů s pracovníky probačních středisek následně usnadňuje práci jednotlivým radnicím. V uvedených okresech se trest OPP ukláda jen těm odsouzeným, u nichž je předpoklad, že je skutečně odpracují. Po odpracování stanoveného počtu hodin je trest z rejstříku vymazán.
CO SE OČEKÁVÁ OD NOVÝCH PŘEDPISŮ
Nejvíce si však slibují probační pracovníci od nového trestního zákoníku a související novely trestního řádu, které vstoupí v platnost od roku 2007. Alternativní tresty by měly vést pachatele k odpovědnosti, k povinnosti hradit škodu, ale také vychovávat, aby se znovu nedostával do konfliktu se zákonem. Rovněž by měly sloužit k tomu, aby se více přihlíželo k potřebám a požadavkům obětí trestné činnosti.
"Nové legislativní změny by měly zjednodušit agendu u alternativních trestů, zejména trestu obecně prospěšných prací. Rozhodovat o vině, trestu a výkonu trestu bude jen jeden soud, nikoli dva, jak je tomu nyní. Zlepší se i spolupráce mezi probační službou a soudy. Probační služba bude soudu plně zprostředkovávat potřebné informace o proviněném a přispívat tak ke kvalitnímu rozhodnutí o trestu. Trest OPP by pak měli "obdržet" jen ti, u nichž je předpoklad, že jej dobře a včas odpracují. Tím se zjednoduší a usnadní především práce měst a obcí s "proviněnými", kteří dostali OOP. Probační pracovníci budou moci i daleko účinněji působit při zprostředkovávání jednání mezi pachatelem a obětí a pomáhat obcím při kontrole výkonu trestu OPP. Zkvalitní se jejich spolupráce s pachateli i oběťmi, jejich rodinami, sociálním okolím a dalšími institucemi za účelem opětovného zařazení odsouzeného zpět do běžného života," konstatoval Mgr. Pavel Štern.
Nová legislativa by tedy měla především zkvalitnit celý výkon trestu OPP a usnadnit činnost příslušným městům a obcím.
VÍTAJÍ ZÁJEM HEJTMANŮ
Nový trestní zákoník vstoupí v platnost až v příštím roce. Na to pracovníci Probační a mediační služby České republiky nezapomínají. Snaží se co nejvíce problémů podle možností řešit již nyní. Proto vítají zájem, který o uplatňování alternativních trestů a jejich výkon projevují hejtmani jednotlivých krajů.
Například hejtman Středočeského kraje Petr Bendl svolal koncem roku 2005 dvě jednání, kterých se zúčastnili jak starostové, tak zástupci probační služby a soudů Středočeského kraje. Středočeský hejtman podporuje aktivity PMS ČR a možnosti, které povedou ke zkvalitnění výkonu trestu obecně prospěšných prací. Podobné jednání se uskutečnilo ke konci minulého roku i mezi zástupci Probační a mediační služby ČR, Magistrátu hlavního města Prahy a Městského soudu Praha.
Probační a mediační služba připravila pro města a obce materiály a metodiku pro práci s odsouzenými k OPP. Uvádějí se v nich mj. příklady činností, které mohou vykonávat. Je to například úklid vozovek, údržba chráněného krajinného území či sportovních a dětských hřišť apod. Dále pak práce stavební, pomocné v lese, kuchyních a prádelnách, kancelářské a odborné činnosti, jazykové překlady atd.
V Praze a v dalších velkých městech by pak mohli především mladiství provinilci odstraňovat grafiti, čistit pomalované zdi, vozy veřejné dopravy, domy apod., jak se to běžně děje v zahraničí. V Anglii město určí jednoho svého člověka, jenž viníky, kteří dostali trest obecně prospěšných prací a mají odstraňovat grafiti, naloží v určitou hodinu do autobusu, zaveze na místo, které se má vyčistit a tam má nad nimi kontrolu.
Probační a mediační služba zpracovala také návod - metodiku, jak má postupovat oběť trestného činu. Jaká jsou její práva, jaký je postup při žádosti o náhradu škody apod. Úkolem Probační a mediační služby České republiky není tedy pouze se věnovat pachatelům trestních činů, ale usilovat rovněž o zohledňování potřeb a práv poškozených.
Ve své práci vychází Probační a mediační služba ČR i ze zahraničních poznatků. Například Kanada, která má velmi dobré zkušenosti s uplatňováním alternativních trestů, je pro ni skutečně příkladem dobré praxe.
Aby však alternativní tresty a opatření, které se využívají spíše v případech méně závažné trestné činnosti, byly pro společnost opravdu přínosem, je nezbytná intenzívní spolupráce mezi Policií ČR, státními zastupitelstvími, soudy, Probační a mediační službou a také místy, kde si viníci svůj trest odpracovávají, tedy obcemi a městy.
