Od druhého ledna letošního roku zřizuje Kraj Vysočina, jehož sídlem je město Jihlava, Krajskou knihovnu Vysočiny, sídlící v Havlíčkově Brodě. Je to jediná krajská knihovna u nás, nacházející se v jiném než krajském městě. Počátky knihovnictví v Havlíčkově Brodě spadají do roku 1894. Na Štědrý den...
| Od druhého ledna letošního roku zřizuje Kraj Vysočina, jehož sídlem je město Jihlava, Krajskou knihovnu Vysočiny, sídlící v Havlíčkově Brodě. Je to jediná krajská knihovna u nás, nacházející se v jiném než krajském městě.
Počátky knihovnictví v Havlíčkově Brodě spadají do roku 1894. Na Štědrý den se rozhodl akademický spolek Barák zřídit ve městě (tehdy nazývaném Německý Brod) knihovnu. Představitelé spolku oslovili městskou radu a další spolky. Až do roku 1905 spravovaly záležitosti knihovny spolky působící ve městě. V roce 1905 došlo ke změně - bylo ustanoveno kuratorium pro správu knihovny, která od této doby nesla jméno Karla Havlíčka Borovského. Poté se fungování knihovny řídilo knihovním zákonem vydaným po vzniku Československé republiky. Knihovna měla v názvu jméno K. H. Borovského až do 50. let 20. století, kdy se změnila v okresní lidovou knihovnu a plnila funkci okresní a střediskové knihovny Později bylo slovo "lidová" z názvu vypuštěno. Okresní knihovna v Havlíčkově Brodě byla příspěvkovou organizací zřizovanou Okresním úřadem v Havlíčkově Brodě do dne, kdy se stala Krajskou knihovnou Vysočiny. Se vznikem krajské knihovny je spojena i řada legislativních opatření - knihovna je vlastně nově vzniklou institucí. Musí mít tedy nové IČO, účet u peněžního ústavu, zpracovaný knihovní řád, pracovní řád, organizační řád atd. Knihovna se nachází v samém centru města, v budově tzv. staré radnice - původně pozdně gotické stavbě z 15. století, která byla upravena ve slohu renesance ve 2. polovině 17. století. Druhé křídlo radnice - mnohem novější - je zatím sídlem Městského úřadu Havlíčkův Brod. Podle dohody se má úřad nejpozději do konce letošního roku vystěhovat a mají začít probíhat potřebné úpravy tak, aby i toto křídlo mohlo sloužit pro potřeby knihovny. Poté bude následovat přístavba dalšího, nového křídla a rekonstrukcí projde i historická budova knihovny. Specifika Kraj tvoří pět okresů - Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. V předcházejícím krajském zřízení byly tyto okresy součástí tří krajů - Východočeského, Jihočeského a Jihomoravského. Kraj Vysočina má zřejmě nejvíc okresů z celé ČR, v nichž byl výkon regionálních funkcí zcela zrušen - byly to okresy Jihlava, Třebíč a Žďár nad Sázavou. V okrese Pelhřimov se Městská knihovna stala součástí Městského kulturního střediska, při Okresním muzeum vznikl útvar Okresní středisko knihovnických služeb, který se staral o zajišťování regionálních funkcí v okrese Pelhřimov. Regionální funkce v plném rozsahu zůstaly zachovány pouze v okrese Havlíčkův Brod. Spadaly do činnosti tamní okresní knihovny. Regionální funkce Na regionální funkce uvolnilo Ministerstvo kultury v letošním roce pro celé území republiky částku 92 miliónů Kč. Kraj Vysočina získal 6 miliónů 700 tisíc Kč. Finance nejdou přes krajský rozpočet, jdou přímo k jednotlivým pověřeným knihovnám. V Havlíčkově Brodě bude Krajská knihovna Vysočiny vykonávat funkci krajské knihovny, pověřené knihovny a městské knihovny. Město každoročně na provoz knihovny přispívalo, letos se jedná o částce 1 milión 700 tisíc Kč. Dalšími pověřenými knihovnami v kraji budou Městská knihovna v Jihlavě, Městská knihovna v Třebíči a Městská knihovna ve Žďáru nad Sázavou. Zvláštní zůstává situace v okrese Pelhřimov, protože ani Městská knihovna ani Okresní středisko knihovnických služeb nemají právní subjektivitu. Než dojde k potřebného vytvoření subjektu s právní subjektivitou, bude pro letošní rok následující řešení: finance na výkon regionálních funkcí zůstanou v Krajské knihovně Vysočiny a ta bude "dodavatelským" způsobem objednávat jejich výkon u Městské knihovny a Okresního střediska knihovnických služeb v Pelhřimově. Letos získají pověřené knihovny v přepočtu na 1 obyvatele 10 Kč, na krajskou regionální funkci půjde 2,50 Kč na 1 obyvatele a 0,50 Kč na 1 obyvatele bude jako rezerva, kterou koncem 3. čtvrtletí Krajská knihovna Vysočiny použije na to, co bude potřebné - například na nákup knih do výměnných souborů. Pracovníci pro plnění regionálních funkcí v okresech, v nichž tato nebyla vykonávána, se hledají. Pokud tito pracovníci v knihovně zůstali a vykonávají teď jinou práci, bude pro knihovnu výhodné, aby se vrátili zpět na úsek výkonu regionálních funkcí. Mají určité vědomosti a zkušenosti z této oblasti a nemalým plusem je jistě i kontakt s profesionálními a neprofesionálními knihovníky. Faktem totiž zůstává, že i když bývalá okresní knihovna regionální funkci nevykonávala, kontakt s mnohými knihovníky jí zůstal. V každém okrese by měli být dva až tři pracovníci zajišťující regionální funkce. Možná bude řešena situace i tak, že na rozběh této činnosti bude přijato víc pracovníků, aby se výkon regionálních funkcí dostal na požadovanou úroveň. Předpokladem pro to, aby pověřená knihovna mohla dobře vykonávat regionální funkce, je v první řadě zmapování současné situace v příslušném okrese. To nebude zas tak jednoduché - např. v okrese Žďár nad Sázavou by mělo být 160 knihoven, ale zprávy jsou jen o 134 knihovnách. Co to bude znamenat Aby knihovny v obcích a městech mohly využívat financí v rámci regionálních funkcí, musí se jejich knihovna do konce roku zaevidovat na Ministerstvu kultury. To bude vyžadovat i řadu "papírování" - vypracování knihovního řádu atd. Tady pomůže krajská knihovna nebo knihovny v okresních městech. Stejně tak knihovny pomohou malým knihovnám při podávání projektů na granty vyhlašované Ministerstvem kultury. Každá z obcí bude mít s pověřenou knihovnou uzavřenu písemnou smlouvu. Tomu bude předcházet jednání pověřené knihovny s jednotlivými starosty obcí a měst. Plusem pro malé knihovny je především kolování výměnných souborů. Ty budou i nadále majetkem příslušného střediska a obce zatím volily raději formu finančního příspěvku na jejich nákup než nákup vlastního knihovního fondu. V okrese Havlíčkův Brod je v současné době systém 11 středisek. Po čase bude rozhodnuto o zachování nebo snížení jejich počtu. V tomto okrese čeká obce ještě jedna změna - budou muset vzít do stavu svých pracovníků a také proplácet své knihovníky. V konečném efektu by měl získat na změnách především čtenář - získá větší možnost výběru z rozsáhlejšího knihovního fondu, může využít meziknihovní služby, postupovat bude zavádění internetu atd. Rozsah činnosti Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb, (knihovní zákon) vymezuje výkon regionálních funkcí v § 11 nazvaném Krajská knihovna. V oblasti vzdělávání bude využívána nově vybavené počítačová učebna v Krajské knihovně Vysočina, která má k dispozici osm míst. Od března tady běží podle rozpisu čtyři kurzy, o něž je ze strany knihovníků velký zájem. Neméně důležitá je komunikace mezi knihovníky jednotlivých knihoven. Jde o setkání knihovníků věnujících se např. meziknihovní výpůjční službě, práci s dětským čtenářem. Na konec března byla připravena akce nazvaná "bibliobus", což byla návštěva pověřených knihoven a velkých městských knihoven. Následují kooperační projekty, pomoc při vypracování projektů k podávání žádostí o granty, vytvoření krajského systému knihoven, vytvoření elektronické konference knihovníků v rámci kraje, vydávání zpravodaje (zřejmě v elektronické podobě - zkušenosti v této oblasti má Městská knihovna ve Žďáru nad Sázavou) atd. Krajská knihovna Vysočiny bude i garantem knihovnické statistiky pro kraj Vysočina. Pověřenou knihovnou Okresní knihovna Jihlava, příspěvková organizace zřizovaná okresním úřadem Jihlava, změnila k 1. 1. 1994 zřizovatele. Tím se stalo město a název knihovny se změnil na městská knihovna Jihlava. Okresní úřad sám zpracovával knihovnickou statistiku za celý okres, na regionální funkce nepřispíval vůbec. Přesto si Městská knihovna zachovala kontakt především s profesionálními knihovníky působících v knihovnách okresu Jihlava. Neodmítla ani knihovníka z malé knihovny, který se přišel poradit. Dlouhou tradici mají i kontakty se školními knihovnami nebo schůzky s knihovníky ostatních knihoven - z Muzea Vysočiny, ze Státního okresního archivu v Jihlavě. Co bude znamenat pro knihovnu skutečnost, že se stala pověřenou knihovnou jsem se zeptala její ředitelky PhDr. Jarmily Daňkové. "Musíme zmapovat současnou situaci v okrese - podle statistiky je v okrese 93 veřejných knihoven, vysvětlit představitelům obce, co dobrého jim přinese registrace na Ministerstvu kultury, jak jejich knihovně můžeme pomoci při vypracování potřebných podkladů. S každou obcí musíme uzavřít písemnou dohodu. Výhodou pro knihovny bude (pokud zatím nemají) i získání internetu do roku 2006. Připravujeme seminář pro profesionální a posléze pro neprofesionální pracovníky knihoven okresu. Od března bude vybavené pracoviště pro pracovníka zajišťujícího regionální funkci a začneme v budováním výměnných souborů knih." Pro okres Jihlava jde na plnění regionálních funkcí v letošním roce částka 1 milión 86 tisíc Kč. Městská knihovna v Jihlavě má před sebou stěhování. Dosud je v nájmu v budově patřící strahovským premonstrátům. Magistrát města Jihlava pro její potřeby upravuje objekt bývalého jezuitského gymnázia, v němž původně sídlil Státní okresní archiv. Celková rekonstrukce má být skončena do konce roku 2003 a náklady jsou odhadovány na 50 miliónů Kč. Bohaté zkušenosti Knihovna v Havlíčkově Brodě má bohaté zkušenosti z práce s handicapovanými uživateli. Právě zde byl uveden jako první mezi veřejnými knihovnami internet pro slabozraké a nevidomé - bylo to v roce 1998. Internet mohou v současné době používat i neslyšící. Proto by se knihovna stala ráda sídlem útvaru služeb pro handicapované občany. Chtěla by se stát celostátním konzultačním střediskem pro veřejné knihovny z celé republiky v této oblasti činnosti. V současné době se na krajskou knihovnu obrací řada knihoven se žádostí o radu jak pracovat s handicapovanými občany. Krajská knihovna Vysočiny se pro letošní rok stala koordinátorem akce "30 dní pro neziskový sektor" pro kraj Vysočina. Jde o přenos informací od ICN k neziskových organizacím kraje. Podle slov ředitelky Krajské knihovny Vysočiny PhDr. Ivany Štrossové jde především o vytvoření vazeb mezi zřizovateli a Krajskou knihovnou Vysočiny, vytvoření vztahů mezi knihovnami v kraji (komunikace s knihovnami, vytvoření poradního orgánu složeného ze zástupců veřejných knihoven kraje), personální obsazení a vyřešení prostorových problémů krajské knihovny. Eva Veselá |
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Proč se řeší jen knihovna na Vysočině? My v Ostravě-Třebovicích bychom také chtěli svou knihovnu. Mohla by vzniknout na místě knihovny, která tam kdysi stávala a nyní je tam nějaký Potápěčský klub, jehož telefonní číslo už ani nefunguje. Nevím, jestli vůbec ten, který tam bydlí ještě žije. Pan Šichnárek, starosta Třebovice vůbec nekomunikuje. Dneska jsem za ním byla a řekl mi jen mezi dveřmi, že mám za ním přijít až v lednu, protože do Vánoc nemá čas. Můžet to tak starosta obce občanovi říct?