Nová úprava matrik Zákon č. 301/2000 Sb., který bude účinný od 1. července 2001, po více než 50 letech nově upravuje vedení matrik na našem území. Je ale nutno připomenout, že velká část předpisů pro vedení matrik se změnila podzákonným předpisem - vyhláškou č. 22/1977 Sb. Ta obsahovala mnoho...
Nová úprava matrik
Zákon č. 301/2000 Sb., který bude účinný od 1. července 2001, po více než 50 letech nově upravuje vedení matrik na našem území. Je ale nutno připomenout, že velká část předpisů pro vedení matrik se změnila podzákonným předpisem - vyhláškou č. 22/1977 Sb. Ta obsahovala mnoho norem, které s většími či menšími úpravami převzal i nový zákon.
Původní zákon č. 268/1949 Sb. a vyhláška neobsahují definici matriky a zabývají se pouze jejím obsahem. Nový zákon č. 301/2000 Sb. definuje matriku jako státní evidenci narození, uzavření manželství a úmrtí fyzických osob na území České republiky a narození, uzavření manželství a úmrtí, k nimž došlo v cizině, jde-li o státní občany České republiky.
Zatímco podle dosavadní úpravy obsahuje matrika knihy narození, manželství a úmrtí, podle nové definice se dělí na matriky narození, manželství a úmrtí, přičemž pro každou z těchto matrik se vede příslušná kniha a pro každou knihu a za každý rok zvlášť příslušná sbírka listin.
Nezměněn zůstal i princip, že matriky jsou vedeny jedním obecním úřadem s působností matričního úřadu (dále jen matriční úřad) pro každou obec v matričním obvodě zvlášť.
Ve svém důsledku bude velmi významné také ustanovení § 6, odst. 2 zákona č. 301/2000 Sb., které stanovuje, že kromě tradičních rukopisných zápisů do předem svázaných matričních knih budou od 1. ledna 2004 vedeny zápisy o matričních událostech, matričních skutečnostech, jejich změnách a opravách souběžně také pomocí výpočetní techniky.
Veřejné listiny
Veřejnými listinami dle nové úpravy budou (§ 24): matriční knihy, sbírky listin, matriční doklady, potvrzení o údajích zapsaných v matričních knihách, doslovné výpisy z nich a potvrzení vydaná okresním úřadem ze sbírky listin.
V této souvislosti stojí za to zastavit se u údajů, poskytovaných z matrik, u formy a důvodů jejich vydávání.
Nový zákon zná: matriční doklad (rodný list, oddací list, úmrtní list a vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství), který obsahuje údaje zapsané v matriční knize, a to ty údaje, které zákonodárce vymezil (viz § 29-§ 31, § 45-§ 46), dále doslovný výpis z matriční knihy, který obsahuje veškeré údaje zapsané v matriční knize, a to v původním i pozměněném znění, přičemž doslovný výpis se vydává pouze pro úřední potřebu státních orgánů a může mít i podobu fotokopie matričního zápisu.
Potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize se bude vydávat pro uplatnění nároku fyzické osoby v cizině nebo pokud tak stanoví zvláštní zákon.
Určitými změnami prošla i ustanovení o dokladech požadovaných matričními úřady, např. při zápisu dítěte a jeho jména (jmen) do knihy narození (§ 16 a násl.), doklady potřebné při uzavření manželství (§ 32 a násl.), jakož i ohlašovací povinnost při narození dítěte (§ 18).
Role úřadů
Rozhodující roli na úseku matrik mají nadále obecní úřady, městské úřady, úřady městských částí, příslušné úřady statutárních měst a újezdní úřady (u vojenských újezdů), které jsou určeny prováděcím předpisem Ministerstva vnitra (matriční úřady). Jejich činnost spočívá především ve vedení matrik a sbírek listin, vydávání rozhodnutí v zákonem stanovených věcech (např. povolení uzavření manželství mimo matriční obvod, ve kterém má jeden ze snoubenců trvalý pobyt, změna jména a příjmení atd.).
Matriční úřady také uchovávají a chrání matriční knihy po dobu určenou zákonem (§ 2) a po uplynutí těchto lhůt je předávají k archivaci příslušnému státnímu oblastnímu archívu.
Dalším orgánem jsou okresní úřady. Vykonávají zejména kontrolu vedení matričních knih /(nově u všech matričních úřadů ve svém obvodu, a to nejméně jednou ročně (§ 4)/, dávají souhlas k zápisu rozhodnutí cizozemských úřadů a soudů do matričních rozhodnutí. Okresní úřady také ověřují matriční doklady, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize pro použití v cizině.
Okresní úřad ověřuje odbornou způsobilost matrikářů a uchovává jemu předané sbírky listin (matriční úřady jsou povinny předat sbírky listin za každý rok nejpozději do konce února následujícího roku) a také provádí aktualizaci těchto sbírek (pokud matriční úřad provedl dodatečný zápis matriční události nebo skutečnosti či jiné opravy a změny v matriční knize, je povinen předat listiny, na jejichž základě se tak stalo okresnímu úřadu a toto předání se uskutečňuje vždy jednou měsíčně).
Příslušnost
Příslušnost k zápisu matričních událostí se nijak dramaticky nezměnila. V případě narození nebo úmrtí je příslušný matriční úřad, v jehož obvodu k narození nebo úmrtí došlo. Pokud se toto místo nezjistí, provede zápis matriční úřad, v jehož správním obvodu byla narozená nebo zemřelá fyzická osoba nalezena, což se obsahově shoduje s dosavadními ustanoveními § 54 vyhlášky č. 22/1977 Sb. Zachováno zůstalo i ustanovení, podle kterého v případě narození nebo úmrtí v dopravním prostředku zapíše tuto událost matriční úřad, v jehož správním obvodu došlo k vyložení fyzické osoby z dopravního prostředku.
Nově přibylo ustanovení, že k provedení zápisu rozhodnutí soudu o prohlášení fyzické osoby za mrtvou je příslušný Úřad městské části Praha 1.
Vzhledem k zvýšené možnosti občanů měnit a doplňovat své jméno a příjmení bylo nutno stanovit i příslušnost k těmto zápisům. Zde se ponechává výběr příslušnosti na občanovi, který chce takový úkon učinit. K takovým úkonům jsou většinou příslušné dva matriční úřady: buď ten, který je příslušný dle místa trvalého pobytu občana, nebo ten, v jehož knize narození je jméno (jména) občana zapsáno. V případě změny jména osvojence dle § 64 (viz dále) je dokonce dána úplná volnost a k přijetí takového prohlášení je příslušný kterýkoliv matriční úřad.
Dalším orgánem jsou okresní úřady, které vykonávají zejména kontrolu vedení matričních knih (a to nově u všech matričních úřadů ve svém obvodu, a to nejméně jednou ročně), dále dávají souhlas k zápisu rozhodnutí cizozemských úřadů a soudů do matričních rozhodnutí. Okresní úřady také ověřují matriční doklady, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize pro použití v cizině.
Posledním orgánem je Ministerstvo vnitra, které na základě zmocnění § 96 nového zákona vydává prováděcí předpisy k tomuto zákonu. Ministerstvo má dále významnou roli při řízení se zahraničním prvkem.
Matrikář
Matrikář jako fyzická osoba, jejíž náplní práce je vedení matrik a úkony s tím spojené (§ 3-§ 5 vyhlášky). Nový zákon už nezná zástupce matrikáře, ale nebrání příslušnému matričnímu úřadu, aby měl více matrikářů a příslušným úkonem pověřil jednoho z nich.
Podmínky pro výkon funkce matrikáře se novým příkazem změnily nejen terminologicky a přizpůsobením normy současné struktuře orgánů samosprávy a státní správy, ale i fakticky. Především k minimálnímu věku 18 let, bezúhonnosti (po upřesnění podmínky, že matrikář nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin) a prokázání odborné způsobilosti zkouškou byla zjednodušeně formulována podmínka, že matrikář je zaměstnancem obce, která má působnost matričního úřadu.
V nové úpravě jsou stanoveny údaje o obsahu zkoušky, která kromě ověření znalosti příslušných právních předpisů bude nově zahrnovat i ověření dovedností v ovládání výpočetní techniky. Zaměstnavatel je povinen umožnit matrikáři odbornou přípravu na zkoušku a její vykonání. Zkoušku lze opakovat dvakrát. Matrikáři nově neskládají slib.
V § 9 odst. 5 se také vymezují osoby, které mají přístup k osobním údajům, uvedeným v matričních knihách a sbírkách listin. Tyto osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost o těchto údajích i po skončení výkonu funkce.
Matrikář a tajemník matričního úřadu mají při výkonu matriční činnosti postavení veřejného činitele.
Zvláštní matrika
Zatímco dosavadní znění ustanovení o zvláštní matrice ji vymezovalo k zápisům narození, uzavření manželství a úmrtí občana ČR, k nimž došlo na území cizího státu, nový zákon rozšiřuje působnost této matriky i na zápisy matričních událostí, ke kterým došlo na palubách lodí nebo letadel mimo území ČR, na zastupitelských úřadech ČR a zcela nově na místě, které nepatří pod pravomoc žádného státu (např. mezinárodní vody, neutrální území, volný kosmický prostor, nebeská tělesa atd.).
Žádost o zápis do této matriky lze podat u zastupitelského úřadu ČR, u kteréhokoliv matričního úřadu, nebo zvláštní matriky a připojí se k ní dokumenty, uvedené v § 43 odst. 1.
Užívání jména a příjmení
Nová úprava dává občanovi právo a povinnost užívat při jednání před orgány veřejné moci - zkráceně v úředním styku - jméno nebo jména a příjmení, zapsané v matričním dokladu.
Za nově stanovených podmínek bude moci užívat více jmen nebo více příjmení. V případě jmen se tato úprava bude týkat osob, kterým bylo druhé jméno zapsáno do matriky před rokem 1949 (mohou učinit před příslušným matričním úřadem prohlášení, že budou užívat zapsaná jména). Rovněž ostatní občané ČR mohou za zákonem stanovených podmínek učinit prohlášení o tom, že budou užívat i druhé jméno. Nová úprava umožní také požádat o užívání české podoby cizojazyčného jména.
Zajímavou a zcela novou možností je změna jména nezletilého osvojence. Osvojitelé budou mít právo do šesti měsíců od právní moci rozsudku o osvojení zvolit osvojenci jiné jméno nebo jména než má zapsáno v matriční knize. U osvojence staršího patnácti let se vyžaduje jeho souhlas.
Tato prohlášení by však měly příslušné osoby dobře zvážit, neboť je lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.
Na rozdíl od jména si občan nemůže zvolit druhé příjmení prohlášením. Může jej užívat pouze: pokud jej nabyl dle dříve platných předpisů a je oprávněn jej užívat podle tohoto zákona, pokud souhlasně prohlásil při uzavírání manželství, že příjmení druhého snoubence, užívajícího více příjmení bude jejich příjmením společným, nebo jde-li o příjmení dítěte po jeho rodičích, kteří jsou oprávněni užívat více příjmení.
Avšak občan, který užívá dvě příjmení, může před matričním úřadem prohlásit, že bude užívat pouze jedno příjmení.
Změny v užívání příjmení, nebo změny samotného příjmení během trvání manželství je možno učinit jen se souhlasem druhého manžela.
Změny zákona o rodině
Nejdůležitější změnou zákona o rodině je fakt, že prohlášení o uzavření manželství lze učinit i před starostou, zástupcem starosty obce, městského obvodu nebo městské části statutárního města, které nejsou matričním úřadem. Jelikož prohlášení musí být učiněno v přítomnosti zaměstnance obce (§ 9 zákona č. 301/2000 Sb.) a jednou z podmínek je, že tento zaměstnanec je zaměstnancem obce s působností matričního úřadu, neobejdou se starostové obcí (nebo jejich zástupci), které nejsou matričním úřadem, bez přítomnosti matrikáře.
Další tři změny zákona o rodině už nejsou tak významné. Lhůta, ve které musí státem registrované církve nebo náboženské společnosti doručit protokol o uzavření manželství příslušnému matričnímu úřadu, se nově stanovuje na 3 dny (dosud neprodleně). Kapitáni lodí, letadel a velitelé vojenských jednotek v zahraničí (§ 7) budou moci přijmout prohlášení snoubenců jen v případě, že jeden z nich bude občanem ČR. Nově se doplňují do zákona o rodině normy, obsažené zčásti v § 50 vyhlášky č. 22/1977 Sb. (náležitosti plné moci pro uzavření manželství). Dále "přesné označení" snoubence a jeho zástupců je nově nahrazeno taxativním výčtem vyžadovaných údajů a zmocnitel kromě dosavadních skutečností prohlašuje, že zvážil úpravu budoucích majetkových vztahů, budoucího bydlení a hmotné zajištění rodiny po uzavření manželství.
Stručný exkurz novou zákonnou úpravou můžeme zakončit konstatováním, že nový předpis působí slibně. Doufejme, že následná praxe to potvrdí.
Jiří Kasal,
advokátní koncipient, Dačice
