Nová úprava správního trestání obcemi

Mezi uvedená ustanovení patří i úprava správního trestání obcemi v samostatné působnosti. Na rozdíl od dosavadního znění § 56 zákona o obcích, podle něhož lze za porušení povinností, související s označováním nemovitostí příslušnými tabulkami, postihnout pokutou každého vlastníka nemovitosti, tj. jak osobu fyzickou tak právnickou, může se nadále tohoto deliktu podle § 58 odst. 1 zákona o obcích dopustit pouze právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba.

K naplnění skutkové podstaty tzv. smíšeného správního deliktu dochází tím, že dotyčný subjekt odmítne strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice (jiného veřejného prostranství) na své nemovitosti či v blízkosti takové tabulky umístí jiný nápis, dále tím, že úmyslně poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice (jiného veřejného prostranství) nebo neoznačí budovu čísly stanovenými obecním úřadem. Horní hranice pokuty za tento delikt byla ponechána ve výši 10 000 Kč. Otázkou je, z jakého důvodu zákonodárce zakotvil v jednom případě odpovědnost za zavinění a v dalších odpovědnost objektivní. Rovněž další delikty podle citovaného ustanovení jsou výlučně smíšenými správními delikty. Podle § 58 odst. 2 novely může obec uložit pokutu do výše 100 000 Kč právnické osobě či podnikající fyzické osobě, která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, přičemž tím naruší vzhled obce.

Pokuta do 200 000 Kč hrozí tomu, kdo znečistí veřejné prostranství, naruší životní prostředí v obci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo. Prakticky beze změny byla převzata skutková podstata obsažená v dosavadním § 58, k jejímuž naplnění dochází tím, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba poruší povinnost, která je stanovena v právním předpisu obce. Nezměnila se ani horní hranice pokuty, tj. 200 000 Kč (§ 58 odst. 4 novely zákona o obcích).

Na rozdíl od dosavadního znění došlo k stanovení kritérií pro rozhodování o výši pokuty. Obdobně jako u jiných smíšených deliktů se má přihlížet zejména k povaze, závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání.

Jen menší, většinou formulační změny, provedl zákonodárce v ustanovení § 59. Řízení o uložení pokuty bude možno zahájit v subjektivní lhůtě jednoho roku ode dne, kdy se orgán obce o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději v objektivní lhůtě dvou let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

Aplikační problém by mohlo vyvolat ustanovení odst. 3 § 59, podle něhož nelze pokutu uložit, stanoví-li zákon za porušení zmíněných povinností vyšší sankci. Při doslovném výkladu by musel být učiněn závěr, že by obec měla provést řízení, ale pokutu v uvedeném případě neuložit. Zákonodárce měl však nepochybně na mysli, že v takovém případě řízení nebude zahájeno. Ani nadále nebude započítávána do běhu těchto lhůt doba, po kterou bylo pro stejný skutek vedeno trestní řízení.

Odstranění závadného stavu

Nově byla upravena povinnost odpovědného subjektu odstranit závadný stav. Ten, jemuž byla uložena pokuta, se nezbavuje povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě, kterou má stanovit obec s přihlédnutím k okolnostem případu. Obec tedy již nebude moci postupovat tak, že sama zjedná nápravu na náklady povinného subjektu v případě, že tak povinný subjekt neučiní, ani opětovně ukládat pokuty.

Na rozhodování obcí o těchto deliktech se bude i napříště vztahovat obecný předpis o správním řízení. Ponecháno bylo i ustanovení, podle něhož orgán rozhodující o odvolání (nyní krajský úřad) bude moci rozhodnutí o uložení pokuty pouze potvrdit nebo zrušit a vrátit k novému projednání, nikoli tedy změnit.

Přínos nové úpravy

Nesporným přínosem nové úpravy trestněsprávní pravomoci obcí v samostatné působnosti je zejména upřesnění skutkové podstaty některých deliktů a odstranění tzv. jiného správního deliktu fyzické osoby, který je již delší čas předmětem kritiky.

Jednání nepodnikajících fyzických osob obsažená dosud v § 56 a § 57 zákona o obcích budou napříště postihována jako přestupek podle § 47b zákona o přestupcích. Tohoto přestupku se dopustí ten, kdo odmítne strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice či jiného veřejného prostranství na své nemovitosti nebo v blízkosti tabulky s označením umístí jiný nápis, úmyslně poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice (jiného veřejného prostranství), neoznačí budovu čísly popisnými a konečně pokud neudržuje čistotu a pořádek na svém či jím užívaném pozemku tak, že naruší vzhled obce. Horní hranice pokuty je stanovena na 10 000 Kč. K projednávání těchto přestupků je příslušná obec v přenesené působnosti. Otázkou ovšem je, zda byla tato skutková podstata formulována vhodně. Jak je totiž patrno, zákonodárce víceméně doslova přenesl texty skutkových podstat odpovědnosti fyzické osoby ze zákona o obcích do přestupkového zákona, takže nyní jsou v rámci uvedeného přestupku postihována jednání směřující vůči objektům, které spolu prakticky nijak nesouvisí.

Pavel Mates,

Vysoká škola ekonomická v Praze