Ve výčtu 205 obcí s rozšířenou působností Roztoky nenajdete. Okres Praha-západ byl svěřen celý pod jedinou obec třetího typu - Černošice - která tuto správu vykonává v sídle bývalého okresního úřadu v Praze v Podskalské ulici. Roztoky, jako...
Ve výčtu 205 obcí s rozšířenou působností Roztoky nenajdete. Okres Praha-západ byl svěřen celý pod jedinou obec třetího typu - Černošice - která tuto správu vykonává v sídle bývalého okresního úřadu v Praze v Podskalské ulici.
Roztoky, jako největší sídlo okresu Praha-západ, se však s představou, že budou nadále pouze "dvojkou", nesmířily a vyvíjejí úsilí o delegování alespoň některých kompetencí z pověřené obce na sebe pro spádovou oblast severu okresu.
Rozhodnutí usilovat o kompetence obce s rozšířenou působností je ovšem závažným krokem a pocit nespravedlivého odstavení na druhou kolej je jen jednou, emociální složkou. Obec se k takovému kroku nemůže odhodlat slepě, bez řádného zvážení všech výhod a nevýhod, a to především ekonomických. Zastupitelstvo a Rada města Roztoky zvolily dvě cesty, jak si tuto budoucnost přiblížit.
Je to u vás také tak?
Město především zadalo expertní analýzu, která by měla ukázat, jaká pozitiva a negativa z vyššího pověření vyplynou, tj. jaké náklady bude muset město vynaložit na chod většího úřadu, na investice do nových prostor, na vybavení nových kanceláří a podobně a jaké zisky naopak město z nabytí kompetencí "trojky" bude mít.
Zároveň se představitelé města obrátili na dvacet vybraných obcí III. typu, které před letošním prvním lednem nebyly sídlem okresu a mají srovnatelně lidnatou spádovou oblast jako Roztoky, a požádali je o podrobné zhodnocení jejich situace po přidělení nových pravomocí. Měst odpovědělo celkem deset. Není to samozřejmě reprezentativní vzorek všech "trojek", dokonce ani těch nových, dosud státní správou vyššího stupně nepověřených. Mnoho motivů v odpovědích starostů, místostarostů či tajemníků z deseti měst je však společných a tyto společné a zřejmě obecněji platné poznatky mohou být pro všechny představitele samosprávy výzvou k diskusi.
Všechna města, nově pověřená rozšířenou působností, dostala od státu stejný příspěvek na investice - 16,2 miliónu korun, z toho 7,4 miliónu v roce 2002 a zbytek letos. Výchozí postavení nově pověřených obcí, zvláště těch, které nebyly dříve sídlem okresu, bylo však velmi rozdílné. V některých případech stačilo vypovědět smlouvu nájemníkům a zadaptovat prostory, jindy bylo třeba dostavovat radnici, někde museli začít stavět z gruntu. Některým obcím tak ze základního vkladu zbylo i na vybavení (vzácně i trochu navíc), jiné musely sáhnout do rezerv nebo zvýšit svůj dluh.
Jednotný je také příspěvek na činnost - 334 tisíc korun na úředníka a rok. Většina starostů uvádí, že to stačí úředníkům pouze na platy, spolu s dalšími poplatky státu na výkon státní správy pak i na vybavení a provoz úřadu. Objevují se však i hlasy, že ani celkový součet všech poplatků s příspěvkem na úřednické místo na provoz úřadu nepostačuje.
Zkušenosti z nově pověřených obcí ukazují, že počet úředníků se pro výkon plného rozsahu kompetencí III. typu zvyšuje proti původnímu stavu nejméně na dvojnásobek (obvykle na 2,5násobek). Velikost růstu počtu úředníků však není jedinou veličinou, na níž závisí, jak město se státním příspěvkem vychází. Města se mohou lišit také strukturou úředníků, jednak v tom, jakou délku praxe mají (a tudíž se pak liší i platem), jednak v tom, jak velký podíl jich převzali a kolik museli získat konkursním řízením. Náklady na samotné řízení nejsou vysoké, ale nezanedbatelnou částku pak stojí všechna školení, která vyplývají ze zákona č. 312/2002 Sb. Důležité také je, jak se podařilo tajemníkům pověřených obcí skloubit dílčí úvazky - u řady specializovaných úřednických míst, například v památkové péči, v dopravní agendě apod., nedostanou pověřené obce s malou spádovou oblastí příspěvek na "celého úředníka" a zbytek jeho pracovního úvazku musí nějak vyřešit.
Obecně se ukazuje, že relativně nejlépe vycházejí se státním příspěvkem ty pověřené obce, které nevykonávají veškerou agendu obce s rozšířenou působností, ale některou z obtížných odborností řeší smluvně. Nejčastěji jsou smluvně zajišťovány vysoce specializované agendy (dopravně správní, památky, regionální rozvoj), v nichž - možná bez nadsázky - těch 205 odborníků ani v ČR nemáme.
Odměna víc než skromná
Celkově vzato, část nově vytvořených pověřených obcí, které nebyla dříve okresy, má s financováním úřadů problémy, část obcí, zejména ta, které nemusela do startu příliš investovat, vychází bez přebytku, ale také beze ztrát. Všechny však spojuje nejistota, jak se bude financování jejich úřadů vyvíjet dál. Současná úroveň financování postačuje na údržbu, za pár let ovšem i u nových budov a nového vybavení nastane opět nezbytnost větších výdajů. Nové "trojky" vesměs učinily velkou službu pro své občany a vložily nemalou investici a úsilí do toho, aby naplnily ústřední motiv, který by měla reforma státní správy a samosprávy ve znaku: Přiblížit správu věcí veřejných občanovi. Stát se jim za toto úsilí zatím odvděčil víc než skromně. A současný stav státní pokladny i projekty, jejichž hlavním cílem je soustředit co největší objem finančních prostředků do centrální kasy, naznačují, že spíše než zasloužené odměny se nově pověřené obce s rozšířenou působností dočkají toho, že se naplní staré přísloví "pro dobrotu na žebrotu". Navíc v situaci, kdy není žebrat u koho.
Jaroslav HUK
místostarosta Roztok
Obecně se ukazuje, že relativně nejlépe vycházejí se státním příspěvkem ty pověřené obce, které nevykonávají veškerou agendu obce s rozšířenou působností, ale některou z obtížných odborností řeší smluvně.