Ve Sbírce zákonů byl pod číslem 246/2011 Sb. vyhlášen s účinností od 14. září 2011 zákon, jímž se mění zákony o územních samosprávných celcích (o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze). Tyto zákony jsou doplňovány v ustanoveních regulujících svolání zasedání zastupitelstva tak, že v době...
Ve Sbírce zákonů byl pod číslem 246/2011 Sb. vyhlášen s účinností od 14. září 2011 zákon, jímž se mění zákony o územních samosprávných celcích (o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze).
Tyto zákony jsou doplňovány v ustanoveních regulujících svolání zasedání zastupitelstva tak, že v době vyhlášeného krizového stavu se informace o místě, době a o navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce může na úřední desce úřadu územního samosprávného celku zveřejnit namísto »obecných« 7 dní (u krajů 10 dní) pouze po dobu dvou dní před zasedáním. Jedná se o změnu rozsahem sice drobnou, obsahově však významnou.
NÁVRH ZASTUPITELSTVA LIBERECKÉHO KRAJE
Novela byla přijata na návrh Zastupitelstva Libereckého kraje (sněmovní tisk č. 122 VI. volebního období Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR), který byl upraven pozměňovacím návrhem sněmovního Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj (původně byla navržena pouze změna zákona o krajích, pozměňovacím návrhem došlo k rozšíření úpravy i na ostatní zákony a k jeho obsahové modifikaci).
Přijatá změna v § 93 vkládá nový odst. 2 následujícího znění: »V době vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu se informace o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce podle odstavce 1 zveřejní na úřední desce obecního úřadu alespoň po dobu 2 dnů před zasedáním zastupitelstva obce; záležitosti, které se netýkají vyhlášeného krizového stavu, mohou být na tomto zasedání projednávány pouze tehdy, jestliže byla informace zveřejněna nejméně 7 dnů před zasedáním zastupitelstva obce.«
ZVEŘEJNĚNÍ ROZHODNUTÍ O KRIZOVÉM STAVU
Podmínkou pro zkrácení doby zveřejnění informace o připravovaném zasedání zastupitelstva je vyhlášení krizového stavu.
Krizovým stavem je - zjednodušeně řečeno - krizová situace, při níž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu /§ 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)/.
Stav nebezpečí vyhlašuje podle § 3 krizového zákona hejtman kraje (primátor hlavního města Prahy). Rozhodnutí o stavu nebezpečí se vyhlašuje ve Věstníku právních předpisů kraje a nabývá účinnosti okamžikem, který je v něm stanoven. Zveřejňuje se rovněž na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů na území, kde je stav nebezpečí vyhlášen. Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů (s možností prodloužení).
Nouzový stav vyhlašuje podle čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky vláda České republiky (při nebezpečí z prodlení předseda vlády) na dobu nejdéle 30 dnů (opět s možností prodloužení).
Stav ohrožení státu vyhlašuje podle článku 7 zákona o bezpečnosti České republiky Parlament ČR na návrh vlády.
Rozhodnutí o nouzovém stavu a o stavu ohrožení státu se zveřejňují v hromadných sdělovacích prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. Účinnosti nabývají okamžikem, který je v nich stanoven.
OMEZENÍ PŘEDMĚTU ZASEDÁNÍ »KRIZOVÉHO ZASTUPITELSTVA«
Zveřejnění informace o připravovaném zasedání zastupitelstva je základním předpokladem pro splnění požadavku jeho veřejnosti (§ 93 odst. 3 zákona o obcích). Veřejnost zasedání je přitom podmínkou, aby bylo možné určité »shromáždění zastupitelů« považovat za jednání zastupitelstva jako obecního orgánu a usnesení na něm přijatá za právně relevantní rozhodnutí tohoto orgánu.
Jakékoli zákonné zkracování doby zveřejnění informace o připravovaném zasedání tak musí být dáno legitimními důvody a musí být omezeno jen na nezbytně nutné případy.
Přijatý zákon proto limituje předmět zasedání »krizového zastupitelstva« tím, že na něm mohou být projednávány jen záležitosti, které se týkají vyhlášeného krizového stavu. Jsou to tedy záležitosti, které je nutné řešit za účelem zmírnění (zmírňování) nebo odstranění (odstraňování) důvodů či následků krizového stavu (důvodová zpráva uvádí jako příklad rozhodování o dotacích pro postižené osoby). Jedná se však o předem neurčenou skupinu záležitostí, danou zejména povahou krizového stavu, situací v konkrétní obci apod.
To znamená, že rozhodnutí o jedné a téže věci může být v určité obci nutné k řešení krizového stavu, v jiné nikoli. Příkladem může být odvolání starosty obce - takový úkon může být při krizovém stavu důvodný (např. nezvládá-li starosta své povinnosti při řešení krizového stavu), stejně tak ale může být motivován nezávisle na krizovém stavu např. »politickými spory« v obci a pak by podmínka stanovená v § 93 odst. 2 zákona o obcích splněna nebyla. Je přitom lhostejné, zda tyto »nepřípustné body« budou na program zařazeny již v rámci zveřejněné informace nebo až »dodatečně« v průběhu zasedání na základě návrhu některého zastupitele (§ 94 zákona o obcích). Výrazem »projednání« je ovšem nutné chápat postup ústící v přijetí rozhodnutí (usnesení). Samotná diskuse o určitém problému, která není ukončena rozhodnutím, by v rozporu se zákonem nebyla.
Z popsaného omezení zákon výslovně připouští logickou výjimku - pokud i při vyhlášení krizového stavu bude informace zveřejněna po celou »základní« dobu, tedy po dobu 7 dnů (srov. § 93 odst. 1 zákona o obcích), bude možné na takto svolané zasedání pohlížet jako na »běžné« zasedání, na němž lze podle zákonných pravidel projednávat jakoukoli záležitost (a to také při jejím doplnění až v průběhu zasedání).
Jinak řečeno kratší doba zveřejnění informace je pro obec výhodou, kterou však nemusí využít, takže i v době krizového stavu lze konat »běžná« zasedání zastupitelstva s nijak neomezeným programem.
Posouzení, zda lze určitou záležitost projednat na »krizovém zastupitelstvu«, přísluší především tomuto orgánu při schvalování programu (odůvodnění naléhavosti projednaných bodů je vhodné uvést v zápise z tohoto zasedání).
Projednání věci, která se ke krizovému stavu nevztahuje, bude porušením zákona, takže i přijaté usnesení by bylo pro rozpor s § 93 odst. 2 zákona o obcích nezákonné (nikoli však neplatné či neexistující), a to se všemi s tím spojenými důsledky, včetně dozorového zásahu Ministerstva vnitra podle § 124 zákona o obcích. V pochybnostech ovšem bude zpravidla nutné přiklonit se k tomu, že řešení určité záležitosti bylo v době krizového stavu nezbytné. Zbývá dodat, že i pro »krizové zasedání« platí obecné podmínky usnášeníschopnosti a platnosti přijatých usnesení, tj. požadavek nadpoloviční většiny všech zastupitelů.
V souvislosti se zveřejňováním informace o připravovaném zasedání zastupitelstva obce na úřední desce obecního úřadu může být položena otázka, zda informace musí být na úřední desce po dobu dvou dnů bezprostředně předcházejících zasedání, nebo zda je možné do zákonné doby započítat i den zveřejnění a případně den sejmutí z úřední desky (pak by se »krizové zasedání« mohlo konat již den následující po zveřejnění informace).
K tomuto problému se ve vazbě na § 93 odst. 1 zákona o obcích vyjádřil Nejvyšší správní soud, jenž připustil, aby do 7 dnů doby zveřejnění informace na úřední desce byl započten také den jejího vyvěšení (rozsudek ze dne 26. 5. 2010, č. j. 8 Ao 1/2007-94).
V jiné souvislosti (u opatření obecné povahy) pak akceptoval, pokud je do zákonné doby zveřejnění započten den vyvěšení i den sejmutí (rozsudek ze dne 24. 10. 2007, č. j. 2 Ao 2/2007-73). Zdánlivě to znamená, že do splnění doby zveřejnění by bylo možné i v případě § 93 odst. 2 zákona o obcích započítat den vyvěšení i den sejmutí informace z úřední desky.
Vzhledem ke krátkosti dvoudenní doby však takový postup nelze doporučit, neboť hrozí porušením principu veřejnosti zasedání. Je tedy žádoucí, aby dni zasedání předcházely alespoň dva dny zveřejnění informace (den zveřejnění by tedy však započitatelný byl).
ADAM FUREK
právník
