Novela zákona o obcích přináší zásadní změny

Ke změně došlo v odst. 2 § 2, který zněl takto: "Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech." Novela však jinými slovy říká, že veřejný zájem má být chráněn obecně, nikoli s odkazem na další právní úpravu: "Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem".

Ochrana veřejného zájmu je uplatňována obecně a přímo.

Orgány obce se tedy nemusejí ohlížet na to, zda je veřejný zájem vyjádřený v jiném právním předpise, ale mají jej chápat a vysvětlovat jako obecně uznávanou hodnotu a podle konkrétního případu.

Upřesnění § 3 odst. 2 (doposud "rozdělení" obcí)

Paragraf 3 odst. 2 mj. stanovoval: "Rozdělí-li se město na dvě nebo více obcí, pak obec, které zůstane název dosavadního města nebo část jeho názvu a má alespoň 3000 obyvatel, je i nadále městem." Novela reagovala na praxi a text upřesnila takto: "Oddělí-li se část města a vzniknou dvě nebo více obcí, pak obec, které zůstane název dosavadního města nebo část jeho názvu a má alespoň 3000 obyvatel, je nadále městem".

Nová statutární města

Dalšími statutárními městy jsou Teplice, Karviná a Mladá Boleslav. Novela blíže upravuje pravidla pro statutární města.

Obec bez "nadřízeného"

Samospráva a státní správa - přesnější charakteristika v § 7

Nové znění § 7 je stručnější a jasnější.

1)"Obec spravuje své záležitosti samostatně (dále jen "samostatná působnost"). Státní orgány a orgány kraje mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který zákon stanoví. Rozsah samostatné působnosti může být omezen jen zákonem".

2) Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu obce, vykonává tento orgán jako svou přenesenou působnost (ta je dle upravena v § 61 a násl.).

Novela jasně říká, že obcím do jejich záležitostí nemůže mluvit stát ani vyšší územní samosprávný celek, tj. kraj. Pokud zasahovat mohou, pak jen v zájmu ochrany zákona (tedy za situace, kdy obec zákon porušuje) a způsobem, který zákon určuje. Mimo jiné je tím vyjádřeno, že obec nemá v rámci samostatné působnosti svého "nadřízeného". Autoritativně může zasáhnout stát či kraj v případě, že se obec dopustí protiprávního jednání. Připomeňme typický příklad zásahu státu při zadávání veřejných zakázek (zrušení veřejné soutěže apod.), nebo kraje (dříve okresního úřadu) v případě pozastavení usnesení orgánu obce v oblasti samostatné působnosti pro porušení zákona.

Co se týče působnosti, drobnou změnu doznal i § 8, který v nové úpravě stanovuje pravidlo, že pokud zvláštní zákon neříká, že jde o působnost přenesenou (tj. obci "svěřenou"), jedná se o působnost samostatnou.

DALŠÍ ÚPRAVY

Ze zákona dále zmizel § 9, který zněl: "Obec může k plnění svých úkolů zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obce jako zařízení bez právní subjektivity, pokud tento zákon nestanoví jinak".

Takzvaná právní subjektivita je nyní v případě obcí na pořadu dne. Důvodem je právě zrušení tohoto ustanovení.

Právnické osoby a organizační složky obce upravuje nový § 35a

Nové ustanovení říká:

1) Obec může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obce, pokud zákon nestanoví jinak.

2) "Obce mohou zřizovat obecní policii. Zřízení a činnost obecní policie upravuje zvláštní zákon."

Veřejný pořádek (§ 10), obecně závazné vyhlášky a nařízení obce

Zužuje se pojem "na některých veřejně přístupných místech v obci". Je nahrazen pojmem "na některých veřejných prostranstvích v obci".

Nařízení obce upravují § 11 a 12, které doznávají změn ve vztahu k reformě veřejné správy.

Údaje z katastru nemovitostí

Do § 13 byl doplněn odst. 3: "Obce jsou při výkonu své působnosti oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí."

Novela vypouští § 15

Není to kvůli tomu, že by § 15 zcela zrušil úpravu záležitostí v něm uvedených, ale proto, že volí dále jiné členění zákona a zařazuje úpravu jinak a jinde. Připomeňme, co upravoval zrušený § 15:

(1) Obec je spravována zastupitelstvem obce; dalšími orgány obce jsou rada obce, starosta a obecní úřad. Ve městě plní funkci zastupitelstva obce zastupitelstvo města a dalšími orgány města jsou rada města, starosta a městský úřad.

(2) Ve statutárním městě plní funkci zastupitelstva obce zastupitelstvo města, dalšími orgány statutárního města jsou rada města, primátor a magistrát. V územně členěných statutárních městech působí v městském obvodu zastupitelstvo městského obvodu a v městské části zastupitelstvo městské části; dalšími orgány městského obvodu jsou rada městského obvodu, starosta a úřad městského obvodu; v městské části rada městské části, starosta a úřad městské části.

(3) Orgánem obce je též zvláštní orgán zřízený podle zvláštního zákona.

(4) Obce mohou zřizovat obecní policii jako organizační složku obce. Zřízení a činnost obecní policie upravuje zvláštní zákon.

Prodloužení lhůty k projednání věci v zastupitelstvu

V případě, že občané požádají o projednání určité záležitosti v zastupitelstvu obce (0,5 % občanů), je pro projednání stanovena lhůta 90 dnů. Totéž se týká podaných podnětů jednotlivců. Právní úpravu obsahuje § 16.

Území obce a jeho změny

V této oblasti jsou poměrně rozsáhlé změny. Pokud má obec v úmyslu nakládat se svým územím (oddělovat se, slučovat se apod.), je nutné se s novou právní úpravou seznámit.

Ceny obce obecněji

Paragraf 36 specifikoval možnost udělovat ceny obce takto: "Za významná umělecká, vědecká a jiná díla mající zejména vztah k obci může obec udělovat ceny obce." Nová právní úprava je logičtější: "Obec může udělovat ceny obce." Za co je udělí, záleží plně na jejím rozhodnutí.

Významné maličkosti k dispozicím s majetkem

Zveřejnění záměru obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek a podobně má další podmínku, a to označení nemovitosti podle zvláštního zákona platného ke dni zveřejnění záměru. Zvláštním zákonem jsou míněny katastrální zákony.

Nemovitosti musí být označovány přesně, aby nedocházelo k nejasnostem, co vlastně obec hodlá prodat, najmout apod.

Z potřeb praxe vychází i doplnění, že záměr se nemusí zveřejňovat, jde-li o dispozici s majetkem ve prospěch právnické osoby zřízené obcí. V praxi vznikaly totiž absurdní situace, kdy obec zveřejňovala záměr prodat majetek, i když jej chtěla prodat vlastní obchodní společnosti a bylo to předem jasné.

Omezující ustanovení zrušena

Vývoj dal za pravdu těm, kteří prosazovali téměř absolutní svobodu rozhodování obcí s majetkem. Ze zákona zmizel celý § 40. Připomeňme, co již od 1. ledna 2003 neplatí:

(1) Stát má právo při bezúplatném převodu či přechodu movitých věcí, práv a nemovitostí na obec a při finanční spoluúčasti na pořízení takového majetku obcí vyhradit si stanovení podmínek pro další hospodaření a nakládání s tímto majetkem.

(2) Kraj má právo při darování movitých věcí, práv a nemovitostí obci a při finanční spoluúčasti na pořízení takového majetku obcí vyhradit si stanovení podmínek pro další hospodaření a nakládání s tímto majetkem.

(3) Za porušení povinností obce uložených jí podle odstavců 1 a 2 může okresní úřad obci uložit pokutu až do výše 1 mil. Kč v řízení podle zvláštního zákona. Oprávnění okresního úřadu, pokud jde o města Brno, Ostrava a Plzeň, přísluší Ministerstvu financí nebo jím pověřenému místně příslušnému finančnímu úřadu. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.

(4) Učiní-li obec právní úkon s majetkem uvedeným v odstavci 1 v rozporu se stanovenými podmínkami a majetek nelze vrátit původnímu účelu, je obec povinna odvést do státního rozpočtu peněžní částku odpovídající obvyklé ceně dotčeného majetku.

(5) Učiní-li obec právní úkon s majetkem uvedeným v odstavci 2 v rozporu se stanovenými podmínkami a majetek nelze vrátit původnímu účelu, je obec povinna odvést do rozpočtu kraje peněžní částku odpovídající obvyklé ceně dotčeného majetku.

Jiné zařazení podstatného ustanovení o neplatnosti právního úkonu

Osvědčující doložky, které specifikuje § 41, tj.: "Podmiňuje-li zákon platnost právního úkonu obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina osvědčující tento právní úkon doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny", logicky doplňuje odst. 2: "Právní úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, popř. rady obce, jsou bez tohoto schválení od počátku neplatné".

Úprava opět zobecnila ustanovení, které bylo dříve zařazeno v části upravující pravomoci starosty obce. Toto ustanovení o neplatnosti je zásadní pro právní jistotu účastníků právních vztahů. Neplatnost právního úkonu od počátku je citelnou sankcí za porušení povinnosti respektovat schvalovací proces. Má zabránit především zneužívání pravomocí nejen starostou, ale například i radou obce.

Hospodaření přezkoumává auditor nebo krajský úřad

Podle stanovených pravidel musí postupovat obec v případě přezkoumání svého hospodaření. Toto hospodaření přezkoumává buď auditor (obce nad 5000 obyvatel) nebo krajský úřad.

Nový pojem - správní delikty

Ze zákona se ztratil pojem "sankce", je nahrazen pojmem "správní delikty". Současně byly zrušeny § 56 a 57.

Správní delikty řeší nově a komplexně § 58 a § 59.

Paragraf 58 zní:

(1) Obec může uložit pokutu až do výše 10 000 Kč právnické osobě a fyzické osobě, která je podnikatelem, a

a) odmítne strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti nebo v blízkosti tabulky s označením umístí jiný nápis,

b) úmyslně poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství, nebo

c) neoznačí budovu čísly stanovenými obecním úřadem.

(2) Obec může uložit pokutu až do výše 100 000 Kč osobě uvedené v odstavci 1, která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, tak, že naruší vzhled obce.

(3) Obec může uložit pokutu až do výše 200 000 Kč osobě uvedené v odstavci 1, která znečistí veřejné prostranství, naruší životní prostředí v obci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo.

(4) Obec může uložit pokutu až do výše 200 000 Kč osobě uvedené v odstavci 1, která porušila povinnost stanovenou právním předpisem obce.

(5) Při stanovení výše pokuty podle odstavců 1 až 4 obec přihlíží zejména k povaze, závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání.

Paragraf 59 stanovuje:

(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se orgán obce o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(2) Pokutu podle § 58 nelze uložit, jestliže zákon stanoví za porušení povinností uvedených v § 58 vyšší sankci.

(3) Uložení pokuty podle § 58 nezbavuje osobu, které byla uložena pokuta, povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené obcí s přihlédnutím k okolnostem případu.

(4) Do běhu lhůty podle odstavce 1 se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní nebo přestupkové řízení podle zvláštního zákona.

Novela dále zrušila § 86, který umožňoval písemné pověření zaměstnance obce zařazeného do obecního úřadu úkoly k zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v rámci působnosti obce. Dále zrušila § 88, který zněl takto: "Zastupitelstvo obce zruší usnesení rady obce, jestliže je v rozporu s právním předpisem nebo usnesením zastupitelstva obce." Tuto problematiku řeší zákon jiným způsobem.

Novinky v řízení obce

Novela přináší řadu drobných či větších změn v oblastí řízení obce v případě, že dojde k poklesu členů rady či zastupitelstva pod stanovený limit, nesvolání zastupitelstva, nezvolení starosty obce apod. Novinky se týkají především správce obce.

Jmenování a činnost správce obce upravuje § 98:

(1) Ředitel krajského úřadu jmenuje správce obce z řad zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu:

a) neuskuteční-li se v obci vyhlášené volby pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva obce nebo proto, že nebyla ustavena okrsková volební komise,

b) dojde-li k rozpuštění zastupitelstva obce podle § 89 (pozn. - nesejde se po dobu delší než 6 měsíců),

c) zanikne-li mandát všem členům zastupitelstva obce a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci,

d) není-li zvolen starosta do 6 měsíců od ustavujícího zasedání, popřípadě ode dne, kdy byl odvolán starosta nebo se funkce vzdal,

e) dojde-li k počátku kalendářního roku ke sloučení obcí nebo k oddělení části obce.

(2) Správce obce zabezpečuje výkon přenesené působnosti, jde-li o obec, kde není tajemník obecního úřadu, a dále úkoly v oblasti samostatné působnosti podle § 84 odst. 2 písm. c) a § 102 odst. 2 a 3. Správce obce je v čele obecního úřadu. Jde-li o obec, kde byla zřízena funkce tajemníka obecního úřadu (§ 110), je tajemník podřízen správci obce.

(3) Správce obce zůstává zaměstnancem kraje. Osobní výdaje spojené s výkonem funkce správce obce hradí kraj.

(4) Ředitel krajského úřadu kontroluje činnost správce obce.

(5) Činnost správce obce končí dnem ustavujícího zasedání zastupitelstva obce (§ 91) nebo dnem zvolení starosty. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce podá správce obce zprávu o výkonu své funkce a o stavu hospodaření a majetku obce.

K situaci, kdy obec musí jmenovat správce, by mělo docházet jen výjimečně. Například tam, kde není zastupitelstvo, protože nikdo neměl zájem kandidovat apod. Pokud se nejedná o jev dlouhodobý, není to nic dramatického. Jestliže by tento stav trval dlouho, je to pro obec obrovské minus. Nicméně je dobře, že zákon tyto situace řeší, protože v praxi často vznikaly patové situace, které neměly řešení.

Jana Hamplová,

advokátka,

stálá spolupracovnice redakce