V srpnu 2008 vyšly ve Sbírce zákonů dvě novely zákona o obcích - svým rozsahem sice nevelké, které ale reálně ovlivní chod jednotlivých obcí (například z hlediska jejich rozpočtů). Zatímco "volební" novela č. 298/2008 Sb. nově upravuje zejména záležitosti spojené se správou obce v období mezi...
V srpnu 2008 vyšly ve Sbírce zákonů dvě novely zákona o obcích - svým rozsahem sice nevelké, které ale reálně ovlivní chod jednotlivých obcí (například z hlediska jejich rozpočtů). Zatímco "volební" novela č. 298/2008 Sb. nově upravuje zejména záležitosti spojené se správou obce v období mezi volbami do zastupitelstva obce a ustavujícím zasedáním nově zvoleného zastupitelstva, druhá z novel zákona o obcích č. 305/2008 Sb. se týká vyplácení snížené měsíční odměny uvolněnému členovi zastupitelstva za první 3 kalendářní dny karantény. Obdobné úpravy byly v obou novelách zapracovány rovněž do zákona o krajích a zákona o hlavním městě Praze.
ZÁKLADNÍ TEMATICKÉ OKRUHY
Hlavním cílem novely - zákona č. 298/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů - která nabyla účinnosti 19. srpna 2008, je uvést v soulad obecní zřízení, krajské zřízení a zákon o hlavním městě Praze s příslušnými volebními zákony, tj. se zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (tento zákon se týká voleb i v hlavním městě Praze), a se zákonem č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Novela č. 298/2008 Sb. v případě změny obecního zřízení zahrnuje tři tematické okruhy:
fungování obce v době mezi konáním voleb do zastupitelstva obce a ustavujícím zasedáním nově zvoleného zastupitelstva, respektive zvolením nových orgánů obce (§ 102a a § 107 obecního zřízení),
svolávání ustavujícího zasedání zastupitelstva obce (§ 91 obecního zřízení),
správce obce (§ 98 obecního zřízení).
SPRÁVA OBCE VE "VOLEBNÍM MEZIDOBÍ"
Jak ukázaly poslední volby do zastupitelstev obcí v roce 2006 (například existence "dvou primátorů" statutárních měst Brna a Mostu), velkým problémem byla mnohdy ne zcela jasná úprava způsobu správy obce v době mezi volbami a konáním ustavujícího zasedání zastupitelstva obce, resp. zvolením nových orgánů obce. Novela č. 298/2008 Sb. se snaží naznačený problém řešit tak, že ponechává ve "volebním mezidobí" v "činnosti" radu obce (viz nový § 102a) a dosavadního starostu a místostarostu obce (§ 107).
Podle nového § 102a obecního zřízení bude v době ode dne voleb do zvolení nové rady (případně starosty tam, kde rada vzhledem k počtu zvolených členů zastupitelstva již volena nebude - podle § 99 odst. 3 věty třetí obecního zřízení se rada obce nevolí v obcích, kde zastupitelstvo obce má méně než 15 členů) i nadále vykonávat své pravomoci rada obce. Jestliže soud vyhoví návrhu na vyslovení neplatnosti voleb nebo hlasování /čímž nedojde ke zvolení zastupitelstva obce - viz § 54 odst. 1 písm. a) zákona č. 491/2001 Sb./, budou pravomoci rady obce rozšířeny ode dne právní moci rozhodnutí soudu do doby ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce o pravomoc stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření. Účelem této úpravy je zajištění alespoň základního hospodaření obce do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo - § 102a odst. 2 obecního zřízení. Uvedené rozšířené pravomoci vykonává rada obce rovněž v případě, kdy nedošlo ke zvolení zastupitelstva obce z důvodu neodevzdání zápisu o průběhu a výsledku hlasování okrskovou volební komisí /§ 54 odst. 1 písm. c) zákona č. 491/2001 Sb./. V popsané situaci rozšířené pravomoci rady obce "nastávají" ode dne následujícího po dni, ve kterém končila lhůta okrskové volební komise k odevzdání zápi- su o průběhu a výsledku hlasování (§ 102a odst. 3 obecního zřízení).
V obcích, v nichž rada obce nebyla před ukončením funkčního období zastupitelstva obce volena, bude v souladu s § 102a odst. 4 obecního zřízení vykonávat její pravomoci ve "volebním mezidobí" dosavadní starosta včetně i těch "rozšířených" (stanovení pravidel rozpočtového provizoria a schvalování rozpočtových opatření), budou-li pochopitelně naplněny zákonem stanovené podmínky pro jejich výkon.
PRAVOMOCI DOSAVADNÍHO STAROSTY
Zcela novou podobu má § 107 obecního zřízení ohledně výkonu pravomocí dosavadního starosty. Podle novelizovaného ustanovení § 107 dosavadní starosta v období ode dne voleb do zastupitelstva obce do zvolení nového starosty nebo místostarosty vykonává pravomoci starosty podle § 103, tj. dosavadní starosta disponuje zcela "standardními" pravomocemi starosty, které mu jinak náležejí v řádném volebním období. To je rozdíl od předešlé úpravy, která rozsah pravomocí dosavadního starosty zužovala na několik taxativně vyjmenovaných.
Na základě změněného § 107 obecního zřízení platí, že v období ode dne voleb do zastupitelstva obce do zvolení nového starosty nebo místostarosty vykonává své pravomoci (na rozdíl od stávající úpravy) rovněž dosavadní místostarosta. Pokud nevykonává dosavadní starosta své pravomoci, vykonává je dosavadní místostarosta a je-li dosavadních místostarostů více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo obce zastupováním starosty, jinak ten, kterého pověřil dosavadní starosta. Postavení dosavadního starosty má i člen zastupitelstva obce, který ke dni voleb vykonával pravomoci starosty podle § 103 odst. 6 obecního zřízení.
ODMĚNA ZA VÝKON PRAVOMOCÍ
V návaznosti na změnu § 107 novela upravila rovněž § 75 odst. 5 obecního zřízení v oblasti nároku na odměnu za výkon pravomocí v době ode dne voleb do zastupitelstva obce do ustavujícího zasedání zastupitelstva obce tak, aby za uvedené období měl nárok na odměnu v dosavadní výši nejen dosavadní starosta, ale nově i dosavadní místostarosta. Je však třeba podotknout, že novela č. 298/2008 Sb. podle § 102a sice ponechává v období mezi volbami až do zvolení nové rady obce "v činnosti" stávající radu obce, avšak tato skutečnost není v obecním zřízení promítnuta do výslovné úpravy odměn členů rady (s výjimkou dosavadního starosty a místostarosty) v uvedeném mezidobí. V této otázce lze přisvědčit názoru, že výslovná absence zmínky o odměňování radních ve "volebním mezidobí" nic nemění na tom, že nárok na odměnu v dosavadní výši mají rovněž všichni radní, kteří se budou v daném období podílet na výkonu pravomocí rady, pokud na odměnu měli dosud nárok. Pokud vyjdeme z toho, že zákon ukládá povinnost vykonávat určité činnosti, nelze s ohledem na obecné právní principy dovodit, že by jim snad mohla být upřena odměna za výkon veřejné činnosti - např. podle čl. 7 odst. 1 Evropské charty místní samosprávy platí, že podmínky, za kterých místní volení zástupci pracují, musí umožňovat svobodný výkon jejich funkcí, přičemž z odstavce 2 cit. článku vyplývá, že mezi dané podmínky spadá i problematika práva na odměnu za výkon funkce (dlužno však poznamenat, že citovaným čl. 7 odst. 2 Charty se ČR necítí být vázána). Na výkon pravomocí dosavadního radního, respektive podílení se na výkonu pravomocí dosavadní rady jako kolektivního orgánu obce, není možné rezignovat, stejně jako není možné rezignovat na výkon pravomocí dosavadního starosty nebo dosavadního místostarosty.
(Dokončení přineseme v příštím čísle - pozn. redakce.)
JAN BŘEŇ
právník
