První díl článku Novely "volební" a "karanténní" jsme přinesli v Moderní obci č. 10/2008, str. 44-45, nyní zveřejňujeme jeho dokončení. USTAVUJÍCÍ ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA Novela ustanovení § 91 obecního zřízení (OZ), které upravuje svolávání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce,...
První díl článku Novely "volební" a "karanténní" jsme přinesli v Moderní obci č. 10/2008, str. 44-45, nyní zveřejňujeme jeho dokončení.
USTAVUJÍCÍ ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA
Novela ustanovení § 91 obecního zřízení (OZ), které upravuje svolávání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce, navazuje na zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, neboť postup při svolávání ustavujícího zasedání zastupitelstva obce musí být sladěn se lhůtami soudního přezkumu výsledků voleb a s právním dopadem eventuálního soudního rozhodnutí o neplatnosti voleb nebo hlasování, kterým je v souladu s § 54 odst. 1 písm. a) zákona číslo 491/2001 Sb. nezvolení zastupitelstva obce. Ustanovení § 60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb. stanoví desetidenní lhůtu pro napadení výsledku voleb nebo hlasování u soudu. Ustavující zasedání proto nemůže být svoláno dříve, než tato lhůta uplyne, z čehož vychází i nová konstrukce § 91 OZ. Podle § 91 odst. 1 svolává ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce dosavadní starosta po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno.
Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla dosavadní starosta, případně nejstarší člen zastupitelstva obce do doby, než je zvolen starosta nebo místostarosta (před novelou nebyl dosavadní starosta ve vztahu k předsedání ustavujícího zasedání zastupitelstva vůbec zmíněn).
Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva nebude konat ve lhůtě uvedené v § 91 odst. 1 OZ, svolá je po uplynutí této lhůty ministerstvo vnitra, ledaže soud vyhověl návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování. Novela v této souvislosti uložila ministerstvu vnitra novou povinnost, která spočívá ve zveřejnění in-formace o svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva obce ministerstvem vnitra v rozsahu stanoveném v § 93 odst. 1 po dobu v tomto ustanovení stanovenou (tj. alespoň 7 dní před zasedáním zastupitelstva) na úřední desce ministerstva vnitra.
SPRÁVCE OBCE
Třetím okruhem změn, vyvolaných novelou č. 298/2008 Sb., je nová úprava institutu správce obce (§ 98 OZ). Novela nezměnila tento institut z koncepčního hlediska, neboť i nadále se vychází z toho, že činnost správce obce je činností přechodnou a omezenou, kdy je nutno po dobu neexistence zastupitelstva obce zabezpečit alespoň nejzákladnější fungování obce. Správce obce nenahrazuje činnost volených orgánů obce. Dosavadních pět důvodů pro jmenování správce obce ministerstvem vnitra se po nabytí účinnosti novely zúžilo na pouhé tři:
neuskutečnění vyhlášených voleb do zastupitelstva obce pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva obce,
zánik mandátu u všech členů zastupitelstva obce a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, nebo
sloučení obcí nebo oddělení části obce.
Správce obce po novele zabezpečuje pouze vybrané úkoly v oblasti samostatné působnosti. Správce obce svolává ustavující zasedání zastupitelstva obce, zastupuje obec navenek a je v čele obecního úřadu.
"KARANTÉNNÍ" NOVELA
Zákon č. 305/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, představuje "novelu novely", a to konkrétně zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Dříve, než bude zmíněna změna provedená novelou číslo 305/2008 Sb., je potřebné nahlédnout do předchozí novely č. 261/2007 Sb., která s účinností od 1. ledna 2009 upřesnila § 73 odst. 3 OZ a dále v novém odstavci 4 téhož paragrafu stanovila specifická pravidla pro vyplácení snížené měsíční odměny z důvodu nevykonávání funkce uvolněného člena zastupitelstva obce. V § 73 odst. 3 jsou uvedeny důvody, kdy členovi zastupitelstva obce nenáleží odměna, na kterou má jinak ze zákona nárok. Stávající platné a účinné znění ustanovení § 73 odst. 3 obecního zřízení (do 31. 12. 2008) je ovšem nepřesné v tom smyslu, že mluví všeobecně o členovi zastupitelstva obce (nerozlišuje tedy mezi uvolněným a neuvolněným), avšak z povahy jednotlivých zákonných důvodů pro nepřiznání měsíční odměny plyne, že se toto ustanovení vztahuje pouze na uvolněné členy zastupitelstva obce. Novela č. 261/2007 Sb. tento nedostatek odstraňuje, neboť výslovně stanoví, že se pro daný účel jedná výhradně o uvolněného člena zastupitelstva obce.
Pokud tedy nevykonává (uvolněný) člen zastupitelstva obce funkci z důvodu pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče o dítě do 3 let věku, měsíční odměna mu nenáleží. S účinností od 1. 1. 2009 se však stanoví výjimka ohledně nároku na měsíční odměnu, kdy odměna z důvodu pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče o dítě do 3 let věku uvolněnému členovi zastupitelstva v prvních čtrnácti kalendářních dnech trvání některého z uvedených důvodů sice (zpravidla) náleží, ale pouze ve snížené výši. Od 1. ledna 2009 se dále upřesňuje text zákona, že v tom kalendářním měsíci, v němž z některého uvedeného důvodu uvolněný člen zastupitelstva obce vykonával funkci jen po část měsíce, tak mu bude náležet měsíční odměna v příslušné poměrné výši.
Novela č. 261/2007 Sb. v novém § 73 odst. 4 OZ mj. stanovila, že uvolněnému členovi zastupitelstva obce měsíční odměna za první 3 kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nebude náležet. Než však mohlo být toto pravidlo uvedeno v život, novela č. 305/2008 Sb. ukázala "přívětivější tvář" vůči uvolněným členům zastupitelstva obce a nepřiznání nároku na měsíční odměnu za první 3 kalendářní dny nevykonávání funkce zúžila pouze na dočasnou pracovní neschopnost, přičemž v případě karantény budou mít uvolnění členové zastupitelstva od 1. ledna 2009 nárok na sníženou měsíční odměnu za první 3 kalendářní dny karantény, a to za každý kalendářní den ve výši 25 % jedné třicetiny měsíční odměny. Nárok na měsíční odměnu od čtvrtého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nebyl novelou č. 305/2008 Sb. nijak dotčen, tj. uvolněnému členovi zastupitelstva obce bude od 1. ledna 2009 náležet za uvedené období pracovní neschopnosti nebo karantény měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 60 % jedné třicetiny měsíční odměny. (Od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nebude uvolněnému členovi zastupitelstva obce náležet žádná měsíční odměna - § 73 odst. 3 obecního zřízení.)
Pro účely stanovení výše měsíční odměny ve snížené výši se jedna třicetina měsíční odměny upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského pojištění (§ 21 zákona č. 187/2006 Sb.). Měsíční odměna ve snížené výši se dále snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu (§ 31 zákona č. 187/2006 Sb.) Výše měsíční odměny ve snížené výši za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
V souvislosti s popisovanou novelou je užitečné zmínit, jak právní řád definuje karanténu. Podle § 2 odst. 6 písm. a) zákona číslo 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, se karanténou, jakožto jedním z tzv. karanténních opatření ve smyslu cit. zákona, rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy, od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit.
JAN BŘEŇ
právník
