Bezmála dvě desítky starostů i dalších spolupracovníků Moderní obce v první polovině února na naši výzvu poslaly redakci své tipy či náměty na otázky pro některé členy nového Sobotkova vládního kabinetu, nebo pro ministryně a ministry své dotazy dokonce přímo konkrétně zformulovaly.
Na návrh předsedy vlády Bohuslava Sobotky prezident republiky Miloš Zeman 29. 1. 2014 jmenoval ostatní členy vlády a pověřil je řízením jednotlivých ministerstev.
Proto jsme v únoru neměli ambici vyžadovat od nich zevrubný komplexní pohled na situaci v jejich rezortech. Tím méně po nich chtít, aby několik dnů od nástupu do funkce nám sdělovali, jak mnohé, leckdy i dlouhodobě přehlížené, ale také nově se otevírající problémy v oblastech svého působení budou v příštích čtyřech letech řešit. Na to jim ponecháváme příslovečných sto dnů hájení.
Spolu se starosty jsme pouze byli zvědavi na to, jaké jsou první představy nových ministryň a ministrů o tom, jak se vypořádat s některými konkrétními, z pohledu územní samosprávy však ostře vnímanými, byť třeba i jen dílčími problémy jejich rezortů.
Kromě 1. místopředsedy vlády a ministra financí Andreje Babiše (tiskové oddělení MF ČR naši redakci požádalo o trpělivost s tím, že naše otázky jsou příliš předčasné), ministra vnitra Milana Chovance (slíbené odpovědi kvůli zdravotním komplikacím nestačil dokončit) a ministra životního prostředí Richarda Brabce (personální změny na místě mluvčího rezortu a v tiskovém oddělení způsobily, že se k němu naše otázky nedostaly včas), odpověděli na naše dotazy všichni ostatní oslovení členové vlády.
Zde jsou jejich vyjádření.
Mgr. et Mgr. Věra Jourová
ministryně pro místní rozvoj
Investice celého veřejného sektoru komplikuje nový zákon o veřejných zakázkách. Co se chystáte konkrétně udělat pro to, aby byly soutěže jednodušší a neztratily na transparentnosti?
Rada pro všeobecné záležitosti přijala 11. února 2014 legislativní balíček, jehož cílem je modernizace zadávání veřejných zakázek v členských státech Evropské unie. České republice z této skutečnosti plyne povinnost ve dvouleté lhůtě přenést nová pravidla do vnitrostátního právního řádu. Pracujeme proto již nyní na novém zákonu o veřejných zakázkách, který bude veškeré přijaté změny reflektovat. Nová úprava představuje revizi dosavadního způsobu zadávání veřejných zakázek na dodávky, služby a stavební práce v rámci EU, vnáší do zadávacího procesu ověřené poznatky z praxe a zaměřuje se především na proces zadávání veřejných zakázek, společenské cíle a nové výzvy, malé a střední podnikatele, hospodářskou soutěž a povinnost vlád členských států EU monitorovat a podávat zprávy o činnosti v oblasti veřejných zakázek.
Jak chce MMR v dohledné době dořešit nakládání s obecními byty postavenými v minulých letech za podpory dotací?
Jednou z novinek u nájemních bytů realizovaných do roku 2002 s podporou dotace MMR je zkrácení vázací doby nejdříve po deseti letech od kolaudace stavby. Změna podmínek dotací dosud není možná v případě dotací poskytnutých v letech 1995 až 1996 z rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa z účtu Ministerstva financí a v případě dotací poskytnutých v letech 1999 až 2000 rozhodnutím ministra pro místní rozvoj (stará rozpočtová pravidla). V tomto případě je třeba možnost změny podmínek projednat s Ministerstvem financí. Záležitost dosud není uzavřena. Zkrácení vázací doby u nájemních bytů bez sociálního určení postavených z prostředků SFRB řeší nařízení vlády.
Zasadí se MMR o logické propojení stavebního zákona a nového občanského zákoníku, zejména pokud jde o právo stavby, služebnosti atd.? (Zejména pojmy »právo stavby« a »právo provést stavbu« jsou zavádějící a v praxi působí problémy.)
Právo stavby nebo služebnosti jsou nová věcná práva k cizím věcem. Jejich úprava v novém občanském zákoníku nevyvolává nezbytnost změny stavebního zákona jako předpisu veřejného práva. Pokud stavebník není vlastníkem nebo spoluvlastníkem pozemku u novostavby (případně vlastníkem nebo spoluvlastníkem dokončené stavby, na které zamýšlí provést změnu, např. nástavbu, přístavbu, stavební úpravu), přiloží k žádosti o stavební povolení právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě nebo smlouvu, která jej opravňuje provést požadovanou stavbu nebo její změnu. Stavební zákon pro vyjmenované doklady používá legislativní zkratku »doklad o právu«. Stavebnímu úřadu nepostačí doložit pouze souhlas vlastníka, musí být přiložena smlouva, stavební úřad však nemůže po stavebníkovi vyžadovat konkrétní typ smlouvy, neboť je čistě na vůli stavebníka, jakou smlouvu si zvolí. Stavebník se může rozhodnout pro uzavření smlouvy o právu stavby, kdy se jedná o věcné právo k cizí věci. Stavebník může pro sebe považovat jako výhodnější věcné břemeno a uzavře smlouvou služebnost nebo zvolí nájemní smlouvu, smlouvu o výpůjčce či jiný typ smlouvy. Pro stavební úřad není podstatný typ smlouvy, ale to, aby z obsahu předložené smlouvy vyplývalo nepochybné oprávnění stavebníka provést konkrétní požadovanou stavbu. Na dokladech přikládaných stavebnímu úřadu k žádosti o stavební povolení (stejně tak k ohlášení) se přijetím nového občanského zákoníku nic nemění, stavebníkovi se rozšiřuje výběr, které právo je pro něj nejvýhodnější, kterou smlouvu uzavře.
Pro většinu měst a obcí je velkým problémem úroveň a stav techniky zásahových jednotek SDH i stav požárních zbrojnic. Nebylo by vhodné počítat v evropských fondech i s dotačním titulem pro posílení této složky IZS?
V Integrovaném operačním programu pro období 2007-2013 nepodporujeme pouze Hasičský záchranný sbor, ale i Policii ČR a Zdravotnickou záchrannou službu - jako základní tři pilíře integrovaného záchranného systému. U profesionálních hasičů, jimž se pořizuje technika, je zvykem předat starší techniku sborům dobrovolných hasičů. V příslušné oblasti SDH nemohou být příjemci dotace a nejsou na to již ani alokovány peníze. Pro období 2014-2020 v Integrovaném regionálním operačním programu sice připravujeme ve spolupráci s Ministerstvem vnitra, kraji a obcemi další podporu integrovaného záchranného systému, ale zatím je velmi předčasné hovořit, co se nám s Evropskou komisí podaří vyjednat, protože ta deklarovala svou rezervovanost podporovat další nákup techniky.
Mgr. Michaela Marksová
ministryně práce a sociálních věcí
Neměl by místo obcí vykonávat roli veřejného opatrovníka stát? Malé obce na tento výkon nemají personální kapacity ani další podmínky...
Co se týká funkce veřejného opatrovníka, je tato problematika přímo v gesci Ministerstva spravedlnosti, které nyní připravuje zvláštní zákon »o veřejném opatrovnictví«. Z věcného záměru zákona vyplývá, že výkon této činnosti by měly vykonávat obecní úřady obcí s rozšířenou působností, a to v přenesené působnosti. Pokud by byla varianta navrhovaného zvláštního zákona schválena, pak by výše uvedené obce dostávaly od státu finanční zdroje na výkon této činnosti a mohly by zároveň posílit již existující personální agendu a zajistit kvalitní a bezproblémový výkon této funkce.
Lze se třeba již v příštím roce nadít toho, aby veřejně prospěšné práce byly ze strany státu hrazeny zcela a aby byly zrušeny současné omezující podmínky pro opakované zaměstnávání osvědčených pracovníků?
Obecně aktivní politika zaměstnanosti (APZ) dokáže sice krátkodobě zajistit pracovní příležitosti pro nezaměstnané, čímž zachová jejich pracovní návyky a udržitelnost na trhu práce, sama o sobě však není koncipována tak, aby zajistila dlouhodobé uplatnění těchto uchazečů na trhu práce (standardně jsou příspěvky APZ poskytovány nejdéle po dobu 12 měsíců). Smyslem APZ je primárně odstraňovat překážky, které brání některým osobám v přístupu k zaměstnání.
Jaká bude strategie MPSV v sociální oblasti v souvislosti s výplatou sociálních dávek? Mluví se o návratu jejich vyplácení na obce.
Z hlediska dlouhodobějších cílů a stabilizace situace v oblasti nepojistných sociálních dávek se jeví jako neefektivní další přesouvání kompetencí Úřadu práce ČR na jiný úřad, např. na obce. Takové přesuny, zejména pokud se dějí poměrně často, zpravidla bez důkladné personální a procesní analýzy, sníží právní jistoty občanů a jejich důvěru v systémy a současně obnášejí značné finanční náklady. Vedle zvýšených nákladů a navýšení celkového počtu pracovníků nepřinesou ani urychlení řízení o nepojistné sociální dávky, ani komfort pro klienta. Pozornost se soustředí na odstranění nejpalčivějších problémů a nedostatků pracovišť, nebude se stabilizovat výkon jednotlivých systémů, ale opět se budou formovat úplně nové podmínky pro samotný výkon (místnosti, přesuny majetku, pracovníků apod.). Vedle značných finančních nákladů jde rovněž o narušení komfortu klientů, de facto všichni klienti by se museli obracet na více orgánů než dosud.
Takových chyb se nechceme dopouštět. Proto bude nejdříve zanalyzována situace na ÚP ČR, který je prvostupňovým výkonným orgánem, z hlediska personálního zajištění jednotlivých agend a jejich vytížení včetně obslužných, dále i z hlediska organizačního a technického.
Současně je nutné bezodkladně zajistit výběrové řízení nového poskytovatele informačních systémů tak, aby byl znám nový poskytovatel vybraný na základě řádného výběrového řízení a byly připraveny funkční programy pro výkon jednotlivých agend nepojistných sociálních dávek. Domníváme se, že prostřednictvím fungujících informačních systémů, odpovídajícím personálním zázemím jednotlivých pracovišť, řádným proškolením pracovníků a zajištěním jednotného postupu v oblasti nepojistných sociálních dávek je možné stabilizovat jejich výkon tak, aby byly vytvořeny podmínky pro kvalitní práci v těchto agendách a přehledné a transparentní prostředí pro občany. Pokud budou tyto podmínky pro výkon nepojistných sociálních dávek zajištěny a pracovníci ÚP ČR budou svou práci vykonávat kvalitně, má ÚP ČR jedinečnou možnost využívat synergické efekty vyplývající ze znalostí všech agend nepojistných sociálních dávek a zaměstnanosti, které na sebe navazují a vzájemně se ovlivňují.
V novém programovacím období EU 2014+ MPSV bude řídicím orgánem pro OP Zaměstnanost, který by měl disponovat celkovou alokací ve výši zhruba 69 mld. Kč (včetně národního spolufinancování). Plných 30 % z této sumy má jít do prioritní osy 2 (Sociální začleňování a boj s chudobou). Projekty kterého druhu budou mít zejména naději na podporu z této prioritní osy a v čem přitom MPSV bude spoléhat zejména na obce a města? Kdy budou vyhlášeny první výzvy pro předkládání projektů z OP Zaměstnanost?
Naději na podporu z této prioritní osy (PO) budou mít především investice do aktivního začleňování a zlepšování zaměstnatelnosti lidí, což se zvláště týká sociálně problémovějších lokalit. Dále bu- dou podporovány projekty, které vedou ke zlepšení přístupu k veřejným službám, to se týká především zdravotnictví a sociálních služeb. Třetím okruhem podporovaných projektů by mohly být projekty zaměřené na komunitní vedení místního rozvoje, které lépe reflektuje potřeby daného území. Pokud to nějak sumarizujeme, v rámci PO 2 mají místní aktéři zásadní úlohu a vliv v procesu začleňování sociálně vyloučených osob či osob ohrožených sociálním vyloučením.
Co se týče aktivit podporovaných z PO 2 OP Zaměstnanost, lze shrnout, že by měly směřovat ke koordinaci vytváření nástrojů sociálního začleňování osob prostřednictvím místních samospráv, které budou spolupracovat s relevantními aktéry včetně osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučenými. Zároveň budou místní samosprávy podporovány ve své roli spočívající v prevenci a řešení problémů souvisejících se sociálním vyloučením, budou efektivně využívat nástroje, které lze v boji se sociálním vyloučením aplikovat. Při tvorbě příslušných politik je také třeba, aby místní samosprávy měly k dispozici dostatek relevantních dat, prováděly monitoring plnění jednotlivých opatření a vyhodnocovaly jejich efektivitu (evidence based policy). Kromě výše uvedených aktivit bude možné, aby se města a obce zapojily v programovacím období 2014-2020 do přípravy tzv. integrovaných nástrojů. Za nastavení počtu integrovaných nástrojů, pravidel pro jejich přípravu a schvalování je odpovědné Ministerstvo pro místní rozvoj.
Vyhlášení prvních výzev z OP Zaměstnanost pro předkládání projektů předpokládáme v první polovině roku 2015.
PhDr. Marcel Chládek, MBA
ministr školství, mládeže a tělovýchovy
Sám připouštíte, že změna financování regionálního školství nyní bude největším oříškem pro celý resort. Jak je tato vaše vize změny tohoto financování případně spojena s omezením peněz pro regionální školství a přinese změnu výkonového financování? Nemůže změna financování regionálního školství ohrozit současnou kvalitu ve vzdělávání, resp. které progresivní prvky bude obsahovat pro další zvýšení této kvality?
Předně bych chtěl připomenout, proč vlastně bude změna financování regionálního školství pro resort největším oříškem. Jedním z důvodů je zanedbání této problematiky a takovou pomyslnou třešničkou na dortu pak byl návrh z dílny exministra Josefa Dobeše, podle něhož mělo být doslova zlikvidováno venkovské školství. Situace je taková, že musíme začít prakticky znovu. Chtěl bych tuto praxi »nový ministr školství, nová koncepce školství« ukončit. Chci komplexně řešit dlouhodobou strategii českého školství, čehož by se mohla ujmout Národní rada vzdělávání, která by byla sestavena z nezávislých odborníků. Ale zpět k financování regionálního školství. Hlavním problémem je rozevírání nůžek mezi jednotlivými školami, což školství spíše škodí. Již několikrát jsem veřejně proklamoval, že se chci inspirovat školstvím ve Finsku. Tam garantuje vysokou kvalitu základního školství stát. Rozdělování finančních prostředků podle počtu žáků tzv. na hlavu, je přežité a zastaralé. Systém musí mít jasnou logiku, jiné financování pro základní školy, jiné pro střední školy. U základních škol si dovedu představit kombinaci na žáka a na třídu. U středních škol se naopak musí posílit financování na obor. V žádném případě nesmí dojít ke snižování finančních prostředků do oblasti regionálního školství, spíše naopak. Nad tímto návrhem zasedne pracovní skupina tvořená např. ze zástupců Svazu měst a obcí, Asociace krajů, zástupce zaměstnavatelů a škol.
Máte už první představy o tom, jak by bylo možné řešit nedostatek peněz pro výstavbu mateřských škol - a zejména pro výstavbu nových a rozšiřování kapacity stávajících základních škol v blízkosti velkých měst, kde bývá dramatický nedostatek míst pro žáky?
Máme připravené dva fondy. Ten evropský, v němž by jedna prioritní osa byla vyčleněna právě na podporu mateřských a základních škol, bude zapracován do nového programovacího období. Pro rok 2015 pak v rozpočtu počítáme s jednou až dvěma miliardami korun na vznik národního fondu, do něhož se budou moci hlásit obce a žádat o 50 % prostředků na potřebné kapacity MŠ. Do třetice je zapotřebí uvést, že 300 mil. Kč již šlo na podporu školek a škol pro okrajové části velkých měst.
Budete podporovat (i finančně, nejen metodicky) plošnější rozšíření tzv. svazkových škol, tedy škol zřizovaných dobrovolnými svazky obcí - a nebude se to případně dít na úkor stávajících škol zřizovaných jednotlivými obcemi? A bude se i MŠMT zasazovat o zajištění dopravní dostupnosti škol na venkově?
Tzv. svazkové školy budeme podporovat stejně jako všechny ostatní školy. Je třeba, aby města a obce zajistily dostupnost škol tak, aby děti nebyly stresovány dlouhým dojížděním (ke svazkovým školám viz více v MO č. 1/2014 - pozn. redakce).
Lze očekávat, že za současné vlády dojde k tomu, aby ze státního rozpočtu byli systémově financováni všichni školští pracovníci? Pokud ano, od kdy by se to mohlo stát?
Žádám do příštího rozpočtu navýšení o 1,5 mld. Kč právě na navýšení platů pedagogických i nepedagogických pracovníků. Jednou z velmi důležitých priorit je nastavení kariérního řádu tak, aby toto povolání mohlo být motivující pro zkušené a kvalitní učitele.
Ing. Antonín Prachař
ministr dopravy
Bude zpracována nová dopravní strategie s ohledem na celkový rozvoj průmyslu a dopravy v České republice? Kdy se dokončí výstavba R35 a zůstane prioritou tohoto období? Proč vláda nezařadila mezi priority ve výstavbě a dokončení sítě komunikací spojnici Praha-Louny-Chomutov-SRN-R7, po které projíždí přes 17 tisíc vozidel denně a která svojí rozestavěností zvyšuje riziko bezpečného provozu?
Aktuálně chystáme novou Koncepci veřejné dopravy, která bude pochopitelně přihlížet i k celkovému rozvoji dopra- vy, průmyslu či k ochraně životního prostředí. Navážeme tak na vládou už loni schválené dokumenty Dopravní politika České republiky pro období 2014-2020 s výhle- dem do roku 2050 a na dopravní sektorové strategie.
Komunikace R35, jako alternativní trasa k přetížené D1, přitom patří na rozdíl od R7 mezi mé jednoznačné priority. V úseku Hradec KrálovéMohelnice už ŘSD začalo stavět mimoúrovňovou křižovatku, v Opatovicích, koncem roku 2015 bychom měli začít realizovat úseky Katovice-Časy a Časy-Ostrov a u ostatních částí R35 probíhá příprava, kterou však brzdí především výkupy pozemků. Termín dokončení je zatím stanovený někdy kolem roku 2021, ale byl bych velmi rád, kdyby se nám společným úsilím se zástupci místních a krajských samospráv jej podařilo maximálně urychlit. Silnice R7 je bezesporu velmi důležitá, nicméně v regionu směrem na severozápad od Prahy je pro nás teď klíčové zejména dokončení stavby dálnice D8.
Začne Ministerstvo dopravy pracovat na nové moderní strategii rozvoje regionálních železničních tratí pro posílení základní dopravní obslužnosti území a s jakými formami podpory zachování či obnovy provozu na těchto tratích případně bude počítat i ve vztahu k obcím a městům podél nich?
Páteřní městská, příměstská a regionální osobní doprava pro nás má velký význam. Ale musím zdůraznit, že objednatelem regionální železniční dopravy jsou kraje, byť stát na základě memoranda na tuto objednávku významným způsobem finančně přispívá. Pokud tedy mají být rozvíjeny regionální tratě, je nezbytné, aby kraje měly zpracovánu alespoň střednědobou koncepci dopravní obslužnosti. V minulosti se totiž už několikrát stalo, že stát vynaložil do opravy regionální tratě nemalé finanční prostředky, a přesto na ní doprava v následujícím roce byla výrazně omezena, nebo dokonce zastavena. V připravované koncepci na rozvoj regionálních železničních tratí samozřejmě pamatujeme. Navíc s ohledem na rozdílné názory v této věci ještě před předložením tohoto dokumentu počítáme s předložením tzv. Zelené knihy, která jednotlivé problémové okruhy popíše a jejíž projednání se stane jedním z podkladů ke zpracování koncepce samotné.
Podpoří stát více rekonstrukce a opravy krajských silnic II. a III. třídy - a také místních komunikací? A neměl by se stát s kraji a obcemi v rámci sdílených daní, resp. rozpočtového určení daní, dělit i o příjmy z výběru silniční daně, zejména v souvislosti se zpoplatněním dálnic a snahou mnoha dopravců raději místo nich využívat silnice nižších kategorií?
Předně bych rád uvedl, že příjem krajů z rozpočtového určení daní nemá žádnou vazbu na jednotlivé druhy daní a patří plně do sféry samostatné působnosti krajů. Použití prostředků tedy závisí na prioritách krajské samosprávy, tj. v konečném důsledku nemusí být směrováno na silniční infrastrukturu. V případě mimořádných situací,např. v podobě rozsáhlých povodní, je však Ministeretvo dopravy pochopitelně připraveno opět zareagovat a pomoci finančně městům a obcím s obnovou silniční sítě, jako tomu bylo v předchozích obdobích.
Pokud jde o zpoplatnění dálnic, primárně se teď soustředíme na zavedení mýta pro silniční vozidla pouze na těch místech, kde je reálný předpoklad adekvátního výnosu. Výši zpoplatnění pak stanovíme takovým způsobem, aby náklady na dopravu podporovaly rozvoj českého průmyslu a byly kompatibilní s okolními zeměmi. S tím souvisí i připravovaná transformace Ředitelství silnic a dálnic na státní podnik, která by měla zajistit efektivní výběr mýta po 1. lednu 2017, plně pod kontrolou Ministerstva dopravy.
Mgr. Daniel Herman
ministr kultury
Pro města a obce, na jejichž území se nacházejí městské památkové zóny a městské památkové rezervace, se neustále rok od roku snižuje finanční podpora na opravy místních památek. Mohou představitelé těchto sídel očekávat nějaké obrácení tohoto dosavadního nepříznivého trendu a jaká vůbec bude strategie Ministerstva kultury v této oblasti?
Pro obnovu památkového fondu na území městských památkových rezervací a zón má Ministerstvo kultury účinný nástroj, jehož prostřednictvím stát nejen kompenzuje omezení vlastnických práv vlastníků kulturních památek v těchto památkově chráněných územích, ale motivuje obecní samosprávy k účinnější, komplexní a koncepční péči o památkově chráněné území. Tímto nástrojem je Program regenerace městských památkových rezervací a zón, který plní svoji roli již od roku 1992. Objem finančních prostředků, který je v daném roce v tomto programu k dispozici, je závislý na celkových rozpočtových možnostech Ministerstva kultury. Velmi nepříznivou situaci roku 2013 se podařilo v letošním roce změnit. Ministerstvo kultury vzhledem k cílům resortu, které jsou uvedeny v Programovém prohlášení vlády, očekává, že v následujících letech bude vývoj finančního vybavení tzv. památkových programů příznivý.
Koaliční smlouvou se vládní koalice zavázala mj. finančně podporovat i regionální kulturu. V čem by měl spočívat posun proti jejímu dosavadní podpoře?
Podpora regionální kultury vždy patřila mezi základní úkoly Ministerstva kultury, této oblasti se dlouhodobě věnuje Odbor regionální a národnostní kultury. Ten má ve své působnosti mimo jiné také poskytování dotací. Dotace poskytuje na základě výběrových řízení a doporučení příslušné výběrové komise, jejíž činnost zabezpečuje. Jde mj. o oblasti podpory regionálních kulturních tradic nebo tradiční lidové kultury, důležitá je i např. podpora zahraničních kontaktů, díky které dochází k pozitivní prezentaci ČR za hranicemi a ke vzájemně prospěšné spolupráci s ostatními zeměmi. (Více k činnosti Odboru regionální a národnostní kultury a dotačním programům na: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=879). V těchto činnostech bude Ministerstvo kultury pokračovat, a to tak, aby vždy maximálně využilo dostupné finanční prostředky ze státního rozpočtu.
PŘIPRAVIL: IVAN RYŠAVÝ
Koaliční smlouva mezi ČSSD, hnutím ANO 2011 a KDU-ČSL na volební období 2013-2017
Dne 13. ledna 2014 podepsaly strany ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL konečnou podobu koaliční smlouvy, která vymezuje prioritní programové oblasti nové vlády.
Priority vlády
Smluvní strany se zavazují promítnout do práce svých klubů v obou komorách parlamentu i do programového prohlášení vlády České republiky následující priority rozvoje České republiky:
Rozvoj podmínek pro svobodné podnikání, vymahatelnost práva, nastartování udržitelného hospodářského růstu, zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky země, tvorbu pracovních míst s důrazem na problémové regiony, účinnou pomoc lidem žijícím v hmotné nouzi a rovnoměrný rozvoj krajů a obcí. Efektivní využívání evropských fondů pro realizaci těchto cílů a zintenzivnění výstavby infrastruktury.
Inventura a rekonstrukce státu. Racionalizace hospodaření státu. Audit každého resortu. Audit majetku státu. Zákaz pro stát obchodovat s firmami s nejasným vlastníkem. Odstranění všech forem plýtvání veřejnými prostředky. Transparentní nákupy. Elektronizace faktur ve státní sféře a transparentní zveřejňování výdajů placených z peněz daňových poplatníků, včetně zakázek malého rozsahu. Posílení řídicího a kontrolního systému veřejné správy a rozšíření pravomocí NKÚ.
Nesmlouvavý boj proti všem formám korupce, závažné hospodářské kriminality, lichvě, neférovým exekucím a insolvencím.
Rozvoj kvalitních a všeobecně dostupných veřejných služeb v oblasti školství, zdravotnictví, sociálního systému, dopravy a bezpečnosti. Všestranná podpora vzdělání, vědy, kultury a sportu.
Rozvoj demokratického právního státu a samosprávných prvků s cílem posílit účast občanů na rozhodování.
Aktivní členství v Evropské unii a NATO v souladu se zájmy České republiky, působení v OSN při odstraňování rizik ohrožujících mezinárodní mír, podporování rovnoprávné spolupráce mezi národy a zapojení do úsilí čelit mezinárodnímu terorismu.
Smluvní strany se zavazují, že budou svou činností usilovat o věcné a časové naplnění těchto priorit ve smyslu ujednání této smlouvy.
ZDROJ: VLÁDA ČR
