Od 1. 1. 2012 je účinná novela soudního řádu správního, která se kromě jiných aspektů významně dotýká soudního přezkumu územně plánovací dokumentace (ÚPD). Jaké jsou dopady této legislativní změny, o tom pojednává ve stručnosti následující text. Nový stavební zákon č. 183/2006 Sb. s účinností od 1....
Od 1. 1. 2012 je účinná novela soudního řádu správního, která se kromě jiných aspektů významně dotýká soudního přezkumu územně plánovací dokumentace (ÚPD). Jaké jsou dopady této legislativní změny, o tom pojednává ve stručnosti následující text.
Nový stavební zákon č. 183/2006 Sb. s účinností od 1. 1. 2007 určil, že řada úkonů správních činností v územním plánování a rozhodování v území bude schvalována formou opatření obecné povahy. Kromě jiného se to týká územních plánů obcí, jejich změn, zásad územního rozvoje krajů a stavebních uzávěr.
Územně plánovací dokumentace a další úkony podle stavebního zákona schvalované jako opatření obecné povahy jsou na základě ustanovení § 101a až 101d zákona číslo 150/2002 Sb., soudní řád správní, přezkoumatelné ve správním soudnictví. Nejvyšší správní soud od roku 2007 rozhodoval už o desítkách územních plánů obcí, přičemž celou řadu z nich zrušil. Z jeho dosavadní rozhodovací činnosti se vyvinula relativně konstantní judikatura, která je přístupná ve vyhledávači rozhodnutí soudu na internetových stránkách www.nssoud.cz pod spisovou značkou »Ao«.
ZMĚNA VĚCNĚ PŘÍSLUŠNÉHO SOUDU
Prvního ledna letošního roku nabyl účinnost zákon č. 303/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tento předpis, který novelizuje soudní řád správní a další právní předpisy s ním související, přináší některé podstatné novinky do oblasti správního soudnictví včetně přezkumu ÚPD.
Klíčovou novinkou je změna věcně příslušného soudu, který bude ve věci rozhodovat. Do konce roku 2011 o návrzích na zrušení opatření obecné povahy rozhodoval Nejvyšší správní soud (NSS) a toto řízení bylo jednoinstanční (neexistoval žádný opravný prostředek proti rozhodnutí NSS vyjma ústavní stížnosti). Od 1. 1. 2012 jsou příslušné k rozhodování o návrzích na zrušení opatření obecné povahy soudy krajské, přičemž proti jejich rozhodnutí je přípustná kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Neúspěšný účastník soudního sporu tak má nově možnost požádat o přezkum rozhodnutí krajského soudu Nejvyšší správní soud, a to ve lhůtě 14 dnů ode dne doručení rozhodnutí krajského soudu. Místně příslušným krajským soudem bude soud, v jehož obvodu je obec, která napadený územní plán vydala.
LHŮTA K PODÁNÍ NÁVRHU
Podstatné změny pak doznalo ustanovení § 101b soudního řádu správního. Podle odstavce prvého lze návrh na zrušení opatření obecné povahy podat nejpozději do 3 let ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. Zmeškání lhůty pro podání návrhu nelze prominout.
Nově je zakotvena prekluzivní lhůta, která určuje, že územní plány starší než tři roky již není možné napadat ve správním soudnictví. Do konce loňského roku bylo teoreticky možné nechat soudem přezkoumat jakkoliv starý územní plán.
NÁLEŽITOSTI NÁVRHU, LHŮTA PRO ROZHODNUTÍ
Nově se též určují náležitosti, které návrh na zrušení opatření obecné povahy musí obsahovat. Kromě obecných náležitostí podání musí tento obsahovat návrhové body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje navrhovatel opatření obecné povahy nebo jeho část za nezákonné. Obsahuje-li návrh tyto náležitosti, nelze již v dalším řízení návrh rozšiřovat na dosud nenapadené části opatření obecné povahy nebo jej rozšiřovat o další návrhové body. Navrhovatel může kdykoli za řízení návrhové body omezit. Při rozhodování je soud vázán rozsahem a důvody návrhu.
Prodlužuje se také lhůta, do kdy musí být o návrhu na zrušení opatření obecné povahy rozhodnuto. Zatímco Nejvyšší správní soud měl do konce loňského roku na rozhodnutí pouze 30 dnů ode dne, kdy mu došel návrh na zrušení, od 1. 1. 2012 mají soudy lhůtu třikrát delší, tj. 90 dnů. Tato lhůta mírně snižuje časový tlak, který byl na správní soudy v těchto složitých kauzách zákonem zbytečně vyvíjen.
NÁHRADA NÁKLADŮ ŘÍZENÍ
Novelizovaný soudní řád správní již neobsahuje ustanovení, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení. To tedy znamená, že úspěšnému účastníku soudního sporu bude přiznána náhrada nákladů řízení, která bude činit soudní poplatek (5000 Kč za podání návrhu nebo 5000 Kč za podání kasační stížnosti) a paušální odměna advokáta včetně hotových výdajů (2400 Kč za jeden úkon právní služby; přičemž lze na jednu instanci zpravidla zvažovat přibližně 3 úkony právní služby). Je ale otázkou, zda obcím bude náhrada nákladů řízení přiznávána.
Na základě dosavadní judikatury správních soudů není náhrada nákladů standardně přiznávána správním orgánům v případech jejich úspěchu ve sporech proti jím vydaným rozhodnutím, pokud jsou zastupovány advokáty. Správní soudy konstantně tvrdí, že úřad musí mít dostatečný odborný aparát k tomu, aby před soudem sám obhájil své rozhodnutí. Jak se ale soudy postaví k této problematice u obcí při pořizování územně plánovací dokumentace? Je možné, že budou konkrétně zohledňovat velikost obce a jejího personálního aparátu.
ZVÝŠENÍ SOUDNÍHO POPLATKU
S otázkou přiznávání náhrad nákladů řízení přímo souvisí změna, která nastala již v září 2011. Tehdy došlo k razantnímu zvýšení soudního poplatku za podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy z 1000 na 5000 Kč za jednoho žalobce. To má za důsledek snížení počtu sporů tam, kde potenciální žalobce není ochoten do sporu výrazněji »investovat«. V případě zahájených sporů pak znamená jejich značné prodražení, zejména pokud je na straně žalobců více osob. To s sebou přineslo nutnost řešit proplácení nákladů úspěšné straně, jako je tomu v jiných sporných řízeních.
Ovšem již na konci roku 2011 se objevily rozsudky NSS, které s odkazem na ustanovení § 60 odst. 8 soudního řádu správního náhradu nákladů řízení úspěšným žalobcům proti obcím přiznaly, např. rozsudek NSS ze dne 14. října 2011, č. j. 5 Ao 5/2011 - 27. Podle něj: »Pro návrhy na zrušení opatření obecné povahy, které byly nebo budou podány od 1. 9. do 31. 12. 2011, tedy nastává obtížně akceptovatelná situace, kdy na jedné straně byl razantně zvýšen soudní poplatek za jejich podání a na druhé straně v řízení o těchto návrzích stále ještě nemá žádný z účastníků právo na náhradu jeho nákladů. Nejvyšší správní soud tedy v dané věci shledal v souladu s § 60 odst. 8 s. ř. s. důvody zvláštního zřetele hodné pro to, aby přiznal navrhovatelům, kteří měli ve věci plný úspěch, náhradu důvodně vynaložených nákladů tohoto řízení.«
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
U takto významných legislativních změn jsou podstatná přechodná ustanovení. Podle čl. II zákona č. 303/2011 Sb. se řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v nichž nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí podle dosavadních právních předpisů. Nejvyššímu správnímu soudu bylo z tohoto důvodu před koncem roku 2011 doručeno značné množství návrhů na zrušení územních plánů obcí nebo jejich změn. O těchto návrzích bude rozhodovat v průběhu prvních měsíců roku 2012 ještě Nejvyšší správní soud podle dosavadního znění soudního řádu správního, účinného do 31. 12. 2011.
OČEKÁVANÝ VÝVOJ
Ve vztahu k novým sporům, řešených krajskými soudy, doporučuji, aby obrana územního plánu obce před soudem byla odvedena velmi pečlivě a kvalitně včetně uvádění citací dosavadních rozsudků Nejvyššího správního soudu v obdobných otázkách. Pro soudce krajských soudů je tato agenda zcela nová a nebudou schopni se rychle zorientovat ve zhruba dvou stovkách rozsudků, které v posledních pěti letech při přezkoumávání ÚPD »vyprodukoval« Nejvyšší správní soud.
MICHAL BERNARD
Advokátní kancelář Mgr. Vítězslava Dohnala
