V Christchurchu, jediné větší aglomeraci Jižního ostrova a třetím největším městě Nového Zélandu, vyprodukovali v roce 2004 na hlavu 764 kilogramů komunálního odpadu. To je dvakrát více, než je průměr v zemích OECD. Proto se místní úřady rozhodly tento nepříznivý stav změnit.
Ve spolupráci s Canterburským regionem a vládou Nového Zélandu byl v Christchurchu vytvořen nový systém třídění a recyklace druhotně použitelných surovin na období 2008-2009. Z výsledků analýzy bylo totiž očividné, že až 90 % složek komunálního odpadu lze recyklovat (46 % organický odpad, 28 % papír, 10 % plasty, 3 % sklo, 3 % kovy, pouze 10 % je nevyužitelný směsný odpad).
JAK FUNGUJE NYNĚJŠÍ SYSTÉM
Na recyklovatelný odpad (papír, plasty, kovy a sklo) dostala každá domácnost 45litrové sběrné nádoby1) od místního samosprávného úřadu. Vše musí být řádně vymyté a vypláchnuté. V opačném případě vás na to upozorní nalepovacím štítkem zaměstnanec svážející odpad. Pro odpady, které lze dále využít, není žádné množstevní omezení a jeho svoz zajišťuje zdarma (bez nutnosti přímé platby za tuto službu) obec.
Jinak je tomu u směsného komunálního odpadu. Obec poskytuje domácnostem speciální barevné plastové pytle (lišící se podle oblastí a měst) s logem příslušné obce. Pouze takto označený odpad se sváží a odváží na skládku. Každá domácnost, či lépe majitel jedné bytové jednotky obdrží od obce na rok 26 těchto 50litrových pytlů. Překročí-li produkci odpadu, musí si další pytle zakoupit. Jsou k dostání za 1,25 novozélandského dolaru (20 Kč) v každém obchodě se smíšeným zbožím. Odpad v recyklačních nádobách a pytlích stačí uložit přede dveře svého domu, odkud je odvážejí společnosti zajišťující jejich svoz. Elektronický a nebezpečný odpad, nábytek a podobně lze odložit na speciální sběrná místa, kde je za poplatek ekologicky zlikvidují.2) Veškeré informace týkající se možností recyklace včetně soupisu sběrných míst jsou na webových stránkách města Christchurch3) či přímo na pobočkách obecních úřadů4).
Obecní úřady nabízejí občanům i jiné způsoby recyklace, například mohou získat mikroorganismus Bokashi, který urychluje rozkladné procesy organického odpadu a umožňuje kompostovat i domácnostem s menším prostorem pro kompostování5).
ZÁSADNÍ ZMĚNOU BUDE FINANCOVÁNÍ
I přesto, že stávající systém třídění a likvidace odpadu je funkční a jednoduchý, komunální úřady6) dospěly k závěru, že dostatečně nemotivuje obyvatele města k opravdu pečlivému třídění odpadu. Množství recyklovatelného odpadu z domácností, které putuje na skládku, se stále pohybuje okolo 60 %7). Proto byl pro období 2008-2009 navržen nový systém, který ještě více zdůrazňuje myšlenku Recykluj či plať.
Recyklovatelný odpad se bude svážet v čtrnáctidenních cyklech. Druhotné suroviny se budou skladovat ve 240litrových nádobách. Každá domácnost do nich bude dávat společně, ale v oddělených igelitových pytlech plasty, papír a kov. K tomuto kontejneru přibude další osmdesátilitrový kontejner na ukládání organického odpadu ze zahradní činnosti. Jeho svoz bude zajišťován jedenkrát týdně. I v tomto případě se nabízí možnost získat za příplatek kontejnery s větším objemem.
Domácnosti budou platit nejen za vyžádané objemnější kontejnery na organický odpad, ale i za certifikované pytle na veškerý směsný odpad. Radnice si od toho slibuje především pokles množství odpadu putujícího na skládky; vedlejším efektem by měly být i nižší náklady na svoz odpadu. Zatímco nyní dosahuje financování odpadového hospodářství 13,3 mil. novozélandských dolarů, u nově navrhovaného systému se očekává nárůst nákladů na 16,1 mil. Rozdíl mezi vynaloženými a získanými prostředky bude uhrazen z městského rozpočtu. Primárním cílem systému tedy není přímá úspora financí, ale snižování produkce směsného odpadu. Ve svém důsledku by to mělo přinést snížení investic do budoucích likvidací starých ekologických zátěží na skládkách odpadů.
Při úvaze nad očekávanými environmentálními efekty nového systému je potřeba vzít v úvahu jednak nepochybné zvýšení podílu domácností na recyklaci a snížení produkce odpadů, jednak výdaje na vybudování a udržování nutné infrastruktury. Vždyť ve městě Christchurch s půl miliónem obyvatel činí náklady na odpadové hospodářství v přepočtu 250 mil. Kč ročně.
Poznámky
1) S omezením na plasty druhu 1 a 2, tj. PET (polyethylen) a PE-HD (polyethylen o vysoké hustotě).
2)http://www.ccc.govt.nz/Waste/
RefuseStations/index.asp#Fees
3)http://www.ccc.govt.nz/Waste/
4) Viz například průvodce Reduce,Reuse,Recycle dostupný též na http://www.ccc.govt.nz/Waste/WasteMinimisation/.
5)Více na http://www.ccc.govt.nz/Waste/Composting/EMComposting.asp
6) I organizace OECD dospěla k názoru, že produkce odpadů je na Novém Zélandu neúnosně vysoká. V roce 2007 vydala výzvu novozélandské vládě na nápravu tohoto stavu (viz OECD environmental performance reviews: New zealand, ISBN 92-64-03057-3 © OECD 2007).
7) Toward Zero Waste: Waste Management Plan 2006, Christchurch city council, str. 35
DAVID LIŠKUTIN
doktorand na katedře životního prostředí Právnické fakulty Masarykovy univerzity, Brno
