01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Nový model prevence a ochrany před domácím násilím

Prvního ledna 2007 nabyl účinnosti zákon č. 135/2006 Sb. na ochranu před domácím násilím, který zásadním způsobem mění situaci ohrožených osob. Zavádí systémový, komplexní přístup k prevenci a ochraně před domácím násilím. Upravuje a hlavně propojuje postupy policie, justice a sociálních služeb při...

Prvního ledna 2007 nabyl účinnosti zákon č. 135/2006 Sb. na ochranu před domácím násilím, který zásadním způsobem mění situaci ohrožených osob. Zavádí systémový, komplexní přístup k prevenci a ochraně před domácím násilím. Upravuje a hlavně propojuje postupy policie, justice a sociálních služeb při řešení konkrétních případů.

Co nového přináší? Zákon zavádí tzv. institut vykázání, který dává policistům pravomoc vykázat násilnou osobu na 10 dní ze společného obydlí. Po tuto dobu se budou ohroženým osobám věnovat pracovníci intervenčních center, která jim poskytnou psychosociální a právní pomoc a nastíní způsoby řešení ohrožující situace. Model intervenčního centra byl v uplynulých dvou letech ověřen v projektu interdisciplinární spolupráce v Ostravě.

Kdo rozhoduje o "vykázání" nebo "zákazu vstupu"? Rozhodnout o vykázání či zákazu vstupu je v rámci správního řízení oprávněn každý příslušník Policie ČR, vyjma policistů zařazených u hlídkové služby. Bude-li se v téže věci konat prověřování či vyšetřování v případě trestního řízení, bude rozhodnutí o vykázání oprávněn učinit policista zařazený u odboru kriminální služby a vyšetřování. Jednoznačnou prioritu má však ochrana života, zdraví, svobody a lidské důstojnosti ohrožené osoby proti ochraně vlastnického práva a nedotknutelnosti obydlí násilné osoby, byť jde ve všech případech o ústavně zaručená práva a svobody. Rozhodnutí o vykázání rozšiřuje katalog oprávnění Policie ČR, nikoli katalog povinností.

Kdy je policista oprávněn o vykázání rozhodnout? Rozhodnutí o vykázání či zákazu vstupu je opatřením preventivním, nikoli sankcí. Jeho smyslem je prioritně chránit osoby ohrožené domácím násilím před hrozícími útoky proti jejich životu, zdraví, svobodě či před zvlášť závažnými útoky proti lidské důstojnosti. Smyslem vykázání není postih násilné osoby. Domácí násilí zasahující policisté identifikují podle čtyř znaků, o svém zjištění pořídí úřední záznam. V případech rozpoznaného domácího násilí policisté zjišťují, zda ohroženým osobám hrozí vysoké riziko dalšího útoku. Pokud v konkrétním případě orgány Policie ČR incident nebo útok neidentifikují jako domácí násilí, nebude možné aplikovat institut vykázání. Ne každý výjezd Policie ČR stejně jako ne každý případ domácího násilí automaticky podmiňuje aplikaci institutu vykázání.

Co je smyslem nového opatření? Cílem nového modelu ochrany není pouze oddělit ohrožené a násilné osoby na omezenou dobu 10 dnů, ale také poskytnout odbornou pomoc ohroženým tak, aby se do budoucna maximálně eliminovaly další útoky proti základním lidským hodnotám (život, zdraví, svoboda a lidská důstojnost). Pracovníci intervenčních center mohou na podkladě informací získaných od Policie ČR kontaktovat ve lhůtě 48 hodin ohroženého člověka s nabídkou odborné pomoci (právní, psychosociální, organizační). Záleží na vůli a přístupu ohroženého, zda ji využije či nikoli. Rozhodnutí Policie ČR o "vykázání", popřípadě "zákazu vstupu" trvá po dobu 10 dnů. Tuto dobu stanovenou zákonem č. 135/2006 Sb. ne-lze zkrátit, a to ani z vůle ohrožené osoby. To znamená, že obě strany musejí toto rozhodnutí respektovat. V opačném případě se mohou dopustit přestupku, popřípadě trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí dle § 171 trestního zákona.

A co se stane po deseti dnech? Po uplynutí 10. dne se odpovědnost za další řešení nastalé situace vrací do rukou ohroženého člověka. Ta by se neměla na delší dobu dostávat z područí ohrožené osoby do područí státu. Po uplynutí 10denního vykázání z rozhodnutí Policie ČR může ohrožená osoba dosáhnout prodloužení této ochrany formou návrhu na vydání předběžného opatření. O tomto návrhu již rozhoduje soud v rámci občanskoprávního řízení. K tomuto rozhodnutí je nezbytná aktivita ohrožené osoby v podobě podání návrhu na vydání předběžného opatření ve smyslu občanského soudního řádu. Tento návrh není zpoplatněn peněžitou kaucí ve výši 50 tisíc korun tak, aby ohrožená osoba měla možnost na daný institut ochrany dosáhnout. Předpokladem pro rozhodnutí soudu o prodloužení vykázání či zákazu vstupu je trvající reálná hrozba dalšího nebezpečného útoku proti základním lidským hodnotám ohrožené osoby.

Má vliv na vykázání spáchání trestného činu? Rozhodnutí o vykázání není podmíněno trestností konkrétního útoku, který zásah Policie ČR nastartoval. Právní kvalifikace jednání násilné osoby je z hlediska rozhodování o vykázání podružná. Vykázat je možné i v případech, kdy jednání násilné osoby je vyhodnoceno jako přestupek stejně jako v případech, kdy jsou naplněny všechny zákonné znaky některého z trestných činů podle trestního zákona. Vykázání je prvním opatřením činěným v zájmu ochrany a bezpečí ohrožené osoby, jež mohou posléze následovat prostředky trestního práva, například zahájení trestního stíhání, zadržení násilné osoby či vzetí násilné osoby do vazby. Zadržení násilné osoby orgány Policie ČR přímo na místě páchání domácího násilí nevylučuje rozhodnutí o vykázání násilné osoby.

Je pamatováno na osobní ochranu mimo domov? Policie ČR svým rozhodnutím o vykázání nebo zákazu vstupu chrání ohrožené osoby před osobou násilnou teritoriálně. Tuto teritoriální ochranu lze kombinovat rovněž s ochranou personální, a to zákazem kontaktování a přiblížení se (setkávání se násilné osoby s osobou ohroženou a navazování kontaktů s ní), o které však rozhoduje výhradně soud. Jeho rozhodnutí tak poskytuje ještě vyšší ochranu osob ohrožených domácím násilím.

Co je a co není domácí násilí? V tomto ohledu byla Policie ČR odborně školena. Je povinností policistů zjistit a rozpoznat, o jaké incidenty jde a jaké jsou role zúčastněných. Nová oprávnění mají chránit osoby ohrožené dlouhotrvajícím, eskalujícím násilím, kde jsou jasné a neměnné role stran. Na jedné straně je osoba, která ohrožuje násilím, a na druhé je osoba ohrožená. Ochrana ohrožených osob prostřednictvím vykázání nebo zákazu vstupu však je podmíněna důvodným předpokladem, že hrozí vysoké riziko budoucího nebezpečného útoku. Nová oprávnění a nové nástroje nefungují v případech tzv. italských domácností, chronických hádek a rvaček, v domácnostech, kde se řeší problémy v duchu amerického filmu Válka Roseových. To není domácí násilí, jakkoli k takovému násilí dochází v soukromí a mezi blízkými lidmi. Ovšem v těchto a jim podobných situacích je postavení aktérů násilných incidentů rovnocenné nebo se jejich role střídají.

Zvládne to Policie ČR? Nebude tento institut zneužíván? Policisté se učí rozpoznávat domácí násilí od jiných incidentů, zvládat taktiku náročného zákroku a také kvalifikovaně odhadovat riziko hrozby násilím. Tyto výcviky pokračují i v letošním roce. Činnost policistů upravuje podrobná závazná metodika, která pamatuje i na náročné situace, kdy násilnou osobou je dítě nebo mladistvý, nebo kdy například společný byt či dům je zároveň místem podnikání násilné osoby. Zneužití institutu vykázání by měla zabránit hrozba trestního postihu policistů za trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele, popřípadě též v souběhu s trestným činem neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru, jestliže úmyslně rozhodnou o vykázání bez splnění zákonných podmínek. Trestní postih pak přichází v úvahu též u ohrožených osob, které vyvolají svými nepravdivými informacemi nezákonné rozhodnutí o vykázání, a to za trestné činy neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru a poškozování cizích práv.

Kromě toho náhradu majetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím policie nebo soudu o vykázání lze uplatnit podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů.

Jak budou fungovat intervenční centra? Zřizování a provoz intervenčních center upravuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Krajské úřady pro tyto účely vytipovaly vhodná zařízení. Jejich pracovníci absolvovali základní školení. V každém kraji včetně hlavního města Prahy bude jedno zařízení. Adresa a kontaktní spojení bylo předáno prostřednictvím krajských úřadů útvarům Policie ČR. Provoz intervenčních center je financován ze státních prostředků. V každém kraji navíc již od listopadu 2006 začali působit koordinátoři pro řešení případů domácího násilí. Jde o 14 osob, v každém kraji jedna. Ti pomohou během roku 2007 vytvořit kvalitní mezioborovou spolupráci, při které se nebude zapomínat ani na osvětu, primární prevenci a programy pro násilné osoby.

Jak může pomoci samospráva? Místní samospráva, zejména v městských částech, menších městech a obcích byla často konfrontována s následky domácího násilí a byla poměrně bezmocná. Byla limitová-na v tom, kdy může intervenovat a jak může pomáhat. Nyní je domácí násilí jednoznačně definováno, jsou jasně vymezeny role spolupracujících organizací. Místní samospráva v tomto systému může aktivity vedoucí k vykázání iniciovat a také může koordinovat pomoc ve prospěch ohrožených osob. V tomto systému se mohou objevit tzv. bílá místa, kdy v některých regionech bude nedostatek určitých služeb. Mimo jiné to prokázal sociologický výzkum pro Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR na sklonku roku 2005. Existují regiony, kde z hlediska dostupnosti služeb pro ohrožené osoby je stále deficit (například v krajích Vysočina a Karlovarském).

Petra Vitoušová
prezidentka Bílého kruhu bezpečí
Tomáš Durdík
člen Bílého kruhu bezpečí

Může se hodit

Kontakty na intervenční centra, znění zákona a výsledky výzkumů agentury STEM naleznete na www.domacinasili.cz.
Pro více informací můžete kontaktovat i pražskou centrálu Bílého kruhu bezpečí, tel.: 257 317 110, 251 512 299.

Nový zákon v praxi - výsledky za leden

Policisté vykázali z bytu nebo domu celkem 89 násilných osob. Toto opatření nebylo trestem, ale preventivním opatřením, které s velkou pravděpodobností zabránilo další eskalaci násilných útoků proti blízkým osobám.

Pouze ve dvou krajích ČR zatím nedošlo k žádnému vykázání (Liberecký, Zlínský). Opakovaný výzkum agentury STEM však potvrzuje, že je tam situace stejná jako v ostatních krajích. To znamená, že závažné domácí násilí se tam také vyskytuje.

Z 89 zákroků došlo ve dvou třetinách k vykázání a v jedné třetině k zákazu vstupu (v době příjezdu policistů se násilná osoba nenacházela v domě nebo v bytě).

Ohroženými osobami byly převážně ženy. Avšak domácím násilím byli v případech vykázání ohroženi také 4 muži (své rodiče ohrožoval násilný syn). V mnoha násilných incidentech byla násilná osoba pod vlivem alkoholu. Zatím je evidován jediný případ, kdy vykázanou osobou byla žena, která se dopouštěla opakovaně závažného násilí na své babičce.

Nejvíce ohroženou skupinou byli lidé od 31 do 40 let. Ve 46 % šlo o domácí násilí mezi manželi a v 30 % mezi druhem a družkou. Zanedbatelné nebylo ani násilí transgenerační (17 %), kdy rodičům ubližovaly dospělé děti žijící ve společném bytě nebo dokonce vnoučata páchala násilí na svých prarodičích.

V 38 % případů vykázání byl podán soudu návrh na předběžné opatření se žádostí o prodloužení vykázání. Z toho bylo ke konci ledna v 70 % rozhodnuto pozitivně a v 6 % došlo k zamítnutí. U 21 % nebylo k poslednímu dni ledna ještě rozhodnuto.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down