Od 1. ledna roku 2009 by měl existovat a pracovat nový Národní úřad pro zaměstnanost a sociální správu. Zatím však chybí širší a zodpovědná diskuse na toto důležité téma. Jejím hlavním cílem by mělo být jasné rozdělení rolí mezi stát, kraje a města či obce. Jsem totiž na základě svých zkušeností...
Od 1. ledna roku 2009 by měl existovat a pracovat nový Národní úřad pro zaměstnanost a sociální správu. Zatím však chybí širší a zodpovědná diskuse na toto důležité téma. Jejím hlavním cílem by mělo být jasné rozdělení rolí mezi stát, kraje a města či obce. Jsem totiž na základě svých zkušeností přesvědčen o tom, že jednotlivé samosprávy jsou v současné době připraveny sehrát daleko významnější roli v této oblasti, a to zejména v klíčové oblasti aktivní politiky zaměstnanosti.
Tato nová aktivita Ministerstva práce a sociálních věcí ČR mi také připadá jako návrat k okresním úřadům. To je věc, kterou si v regionech samozřejmě v žádném případě nepřejeme.
Pokud bych měl uvést některé faktické výhrady, musím zejména říci, že věcný záměr zákona o zřízení Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální správu odmítám jako celek, není totiž argumentačně dostatečně podložený. Jedním z jeho hlavních nedostatků je, že neobsahuje dostatečnou kvalifikovanou finanční rozvahu, která je v současné době pro zodpovědné rozhodování prioritní.
Navíc, dosavadní činnost krajských úřadů v dané oblasti se má přenést na ústřední ředitelství se sídlem v Praze a není prozatím řešeno, kde se mají vytvořit jednotlivá ředitelství a detašovaná pracoviště. Proto se mi celý záměr jeví spíše centralistický a v principu neřešící dostupnost občanů k veřejným službám.
V době, kdy se stabilizovala síť úřadů, která vznikla v rámci jednotlivých fází reformy veřejné správy, působí návrh na vytvoření samostatného sociálního úřadu zmatečně. Zvláště když část sociálního zabezpečení zůstává na České správě sociálního zabezpečení, případně na okresních správách sociálního zabezpečení. Vznik nového úřadu by způsobil další roztříštění řešení sociální problematiky mezi orgány státní správy a územní samosprávné celky.
Nově vytvořený Národní úřad pro zaměstnanost a sociální správu by byl náročný nejen z hlediska ekonomického, ale i systému řízení. Jak již jsem naznačil, věcný záměr zákona také neobsahuje celkovou finanční a personální analýzu, na základě které by bylo možné konstatovat, že zřízení úřadu přinese ve střednědobém výhledu finanční úspory a jeho existence se tak prokáže jako smysluplná.
Osobně se domnívám, že vyšší efektivity ve vyplácení dávek lze dosáhnout například lepšími sociálními zákony, případně zavedením terénní sociální práce s příjemci dávek než zřízením nového centrálního úřadu. Pokud si uvědomím všechny uvedené argumenty, věřím, že navrhovaný úřad vůbec v praxi nevznikne. A my tak získáme prostor na to, abychom s ministrem práce a sociálních věcí Petrem Nečasem o této věci napřed zodpovědně a podrobně jednali.
Cílem těchto debat by v první řadě mělo být, jak jsem již uvedl na začátku, rozdělení rolí mezi jednotlivé aktéry tak, abychom celé věci efektivně pomohli a nikoliv jen vymýšleli a budovali nové úřady.
LIBOR LUKÁŠ
hejtman Zlínského kraje
