Nový správní úřad upravuje (obdobně jako stávající) i institut tzv. dožádání. Použití tohoto institutu dopadá na situace, kdy je nutné nebo účelné provést určitý úkon v řízení mimo obvod územní působnosti správního orgánu, který řízení vede. Proti...
Nový správní úřad upravuje (obdobně jako stávající) i institut tzv. dožádání. Použití tohoto institutu dopadá na situace, kdy je nutné nebo účelné provést určitý úkon v řízení mimo obvod územní působnosti správního orgánu, který řízení vede. Proti soudobému správnímu řádu je umožněno dožádání nejen u podřízeného (věcně příslušného) správního orgánu (popřípadě u správního orgánu téhož stupně), ale nově i u nadřízeného správního orgánu.
LHŮTY A PODMÍNKY PRO DOŽÁDÁNÍ
Nově jsou upraveny i lhůty, dokdy je dožádaný správní orgán povinen učinit dožádaný úkon (dosud do 15 dnů, není-li stanovena lhůta delší; podle nového správního řádu provede dožádaný správní orgán dožádaný úkon bezodkladně, a nelze-li to, potom je stanovena 30denní lhůta ode dne doručení žádosti, popřípadě prodloužená o dobu nezbytně nutnou nadřízeným orgánem dožádaného správního orgánu). Zároveň jsou výslovně upraveny podmínky, za nichž může dožádaný správní orgán odmítnout dožádání (rozpor s právními předpisy a nadřízený správní orgán též v případech vážného ohrožení plnění jeho vlastních úkolů či vynaložení neúměrných nákladů). Dožádaný správní orgán má v postavení tzv. dotčeného orgánu právo nahlížet do spisu a obdržet kopii materiálů tvořících součást spisu.
INSTITUT PODJATOSTI
V zájmu naplnění požadavku nezaujatosti správního orgánu ve správním řízení zavedl správní řád institut podjatosti. V rámci ustanovení, které upravuje vyloučení z projednávání a rozhodování ve věci pracovníky správního orgánu (§ 14), se správní řád vrací k pojmu úřední osoba1). Smysl znovuzavedení tohoto pojmu lze spatřovat v přesném vymezení konkrétních osob, které vykonávají veřejnou správu, a též v posílení jejich odpovědnosti při naplňování principu dobré správy.
Zvláštní postavení v tomto směru mají tzv. oprávněné úřední osoby, které provádějí úkony správního orgánu v řízení, jež jsou k tomu oprávněny podle vnitřních předpisů správního orgánu nebo jsou pověřeny vedoucím správního orgánu. Důvody pro vyloučení pro podjatost jsou důvodná pochybnost, že úřední osoba má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit; a dále skutečnost, že se táž úřední osoba účastnila řízení v téže věci na jiném stupni. Úřední osoba, která se dozví o okolnostech nasvědčujících, že je vyloučena, je povinna o tom bezodkladně uvědomit svého představeného (tj. služebně nadřízeného). Představený úřední osoby, která je vyloučena, za ni bezodkladně určí jinou úřední osobu, která není k vyloučenému ve vztahu podřízenosti.
V praxi může nastat situace, kdy jsou pro podjatost vyloučeny všechny úřední osoby. Pak dochází k tzv. obligatorní delegaci, kdy nadřízený správní orgán usnesením pověří k projednání a rozhodnutí věci jiný věcně příslušný podřízený správní orgán ve svém správním obvodu. Pro rozhodování o vyloučení úředních osob orgánů obcí a krajů platí zvláštní úpravy, které však pouze konkretizují obecně pojatý institut správního řádu.2)
Jednotlivé úkony v řízení se činí písemně, pokud zákon nestanoví jinak nebo pokud to nevylučuje povaha věci. Oprávněné úřední osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděly v souvislosti s řízením a které v zájmu zajištění řádného výkonu veřejné správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny, nestanoví-li zákon jinak. Správní řád zakotvuje tzv. právo na zákonného úředníka tím, že o tom, kdo je v dané věci oprávněnou úřední osobou, se provede záznam do spisu a správní orgán o tom účastníka řízení na požádání informuje. Oprávněná úřední osoba na požádání účastníka řízení je povinna sdělit své jméno, příjmení, služební nebo obdobné označení a ve kterém organizačním útvaru správního orgánu je zařazena.
Správní řád v § 16 obsahuje dosud absentující obecnou úpravu jednacího jazyka, kterým je český jazyk, přičemž se však zároveň zavádí pro účastníky řízení i zvláštní postavení slovenštiny. Ustanovení dále přiznává právo na tlumočníka ve smyslu čl. 37 odst. 4 Listiny základních práv a svobod3) a dále přiznává zvláštní práva příslušníkům národnostních menšin ve vazbě na zákon číslo 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů. Správní řád též pamatuje i na osoby neslyšící a hluchoslepé, aby i tyto nebyly pro své zdravotní postižení zkráceny na svých procesních právech.
V každé věci se zakládá spis. Každý spis musí být označen spisovou značkou. Spis tvoří zejména podání, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané věci. Přílohou, která je součástí spisu, jsou zejména důkazní prostředky, obrazové a zvukové záznamy a záznamy na elektronických médiích. Spis musí obsahovat soupis všech svých součástí včetně příloh s určením data, kdy byly do spisu vloženy.
Protokol se sepisuje o ústním jednání a o ústním podání, výslechu svědka, výslechu znalce, provedení důkazu listinou a ohledání, pokud jsou prováděny mimo ústní jednání, jakož i o jiných úkonech souvisejících s řízením v dané věci, při nichž dochází ke styku s účastníky řízení.
INSTITUT DORUČOVÁNÍ
Významnou úpravu představuje institut doručování, který byl veden snahou zpřesnit a zefektivnit celkový postup při doručování. Vedle nové úpravy doručování pomocí elektronických prostředků, správní řád obsahuje některé instituty, které by měly účastníkům řízení přinést lepší komfort. V této souvislosti lze poukázat například na možnost účastníka oznámit správnímu orgánu adresu pro doručování (§ 19 odst. 3), možnost zmocnit třetí osobu k přebírání písemností určených do vlastních rukou (§ 20 odst. 2) atd.
Písemnost doručuje správní orgán, který ji vyhotovil. Může tak učinit sám; v zákonem stanovených případech může písemnost doručit prostřednictvím obecního úřadu, jemu naroveň postaveného správního orgánu nebo prostřednictvím policejního orgánu příslušného podle místa doručení; je-li k řízení příslušný orgán obce, může písemnost doručit prostřednictvím obecní policie. Písem-nost lze doručit také prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.
Nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, na požádání účastníka řízení správní orgán doručuje na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu, kterou mu účastník řízení sdělí. Do vlastních rukou adresáta se doručují rozhodnutí, písemnosti při aplikaci institutu předvolání osob, dále písemnosti, o nichž tak stanoví zvláštní zákon, a jiné písemnosti, nařídí-li to oprávněná úřední osoba.
Poznámky
1) Správní řád úřední osobou rozumí každou osobu, která se bezprostředně podílí na výkonu pravomoci správního orgánu.
2) Viz § 148 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a § 94 odst. 2 zákona číslo 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
3) Článek 37 odst. 4 Listiny: "Kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka."
právník
