Správní řád ohledně lhůt stanovených účastníkovi řízení rozlišuje mezi lhůtami, které jsou stanoveny zákonem anebo usnesením správního orgánu. V případě lhůt určených účastníkovi správním orgánem je dán požadavek na to, aby takováto lhůta byla přiměřená k provedení úkonu. Určením lhůty nesmí být...
Správní řád ohledně lhůt stanovených účastníkovi řízení rozlišuje mezi lhůtami, které jsou stanoveny zákonem anebo usnesením správního orgánu. V případě lhůt určených účastníkovi správním orgánem je dán požadavek na to, aby takováto lhůta byla přiměřená k provedení úkonu. Určením lhůty nesmí být mj. zároveň porušena rovnost účastníků, tj. v typově shodných případech by měl správní orgán tuto lhůtu stanovovat ve stejném rozsahu. Lhůtu určenou správním orgánem může na žádost účastníka správní orgán za respektování uvedených podmínek přiměřeně prodloužit.
POČÍTÁNÍ ČASU
V případě počítání času správní řád nepřináší zásadní změny proti soudobému právnímu stavu (zpravidla pouze precizuje některá stávající pravidla). Pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu:
nezapočítává se do běhu lhůty den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty (to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin),
končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty (není-li v měsíci takový den, končí lhůta posledním dnem měsíce),
připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den (to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin),
je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence, nemůže-li účastník z vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty učiněno podání u správního orgánu vyššího stupně. Přičemž je povinností tohoto správního orgánu podání bezodkladně postoupit věcně a místně příslušnému správnímu orgánu.
Správní orgán nese důkazní břemeno o tom, zda lhůta byla zachována; pokud podatel tvrdí, že byla dodržena, tak je potom na správním orgánu, aby eventuálně prokázal opak.
NAVRÁCENÍ V PŘEDEŠLÝ STAV
I když jde o nový institut ve správním řádu, je jeho obsahem zejména prominutí zmeškání lhůty, které je upraveno již ve stávajícím správním řádu. Zákon taxativně vymezuje situace, kdy je možné uplatnit navrácení v předešlý stav (tj. prominutí zmeškání úkonu, který je třeba provést nejpozději při ústním jednání nebo v určité lhůtě, nebo povolení zpětvzetí nebo změny obsahu podání, kterou by jinak nebylo možno učinit).
Požádat o prominutí zmeškání úkonu lze do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která podateli bránila úkon učinit. S požádáním je třeba spojit zmeškaný úkon, jinak se jím správní orgán nezabývá. Zmeškání úkonu ne-lze prominout, jestliže ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul jeden rok.
Správní orgán promine zmeškání úkonu, prokáže-li podatel, že překážkou byly závažné důvody, které nastaly bez jeho zavinění. Správní orgán naopak zmeškání úkonu nepromine, je-li zjevné, že by újma, která by byla způsobena dotčením práv nabytých v dobré víře nebo dotčením veřejného zájmu, převýšila újmu hrozící podateli.
POSTUP PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ
Správní orgán je povinen přijímat jakékoliv podněty, aby po jejich vyhodnocení případně usoudil, zda jsou naplněny podmínky pro zahájení řízení z moci úřední. Zákon zcela nově ukládá správnímu orgánu povinnost, aby tomu, kdo podal podnět (a pokud o to tento podatel zároveň požádá), sdělil ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, popřípadě že podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu. O těchto opatřeních správní orgán nevyrozumívá toho podatele, který je v zahájeném správním řízení jeho účastníkem.
ODLOŽENÍ VĚCI
Řízení o žádosti není zahájeno a správní orgán věc usnesením odloží v případě, že vůči němu byl učiněn úkon, který zjevně není žádostí, nebo z něj nelze zjistit, kdo jej učinil, nebo bylo učiněno podání, k jehož vyřízení není věcně příslušný žádný správní orgán.
Správní řád upravuje některé nové instituty, které má správní orgán "k dispozici" před samotným zahájením řízení. Těmito procesními instituty jsou: vysvětlení, zajištění důkazu, předběžná informace.
Vysvětlení: K prověření oznámení, ostatních podnětů a vlastních zjištění, která by mohla být důvodem k zahájení řízení z moci úřední, opatřuje správní orgán nezbytná vysvětlení. Vysvětlení může požadovat jen tehdy, nelze-li rozhodné skutečnosti zjistit jiným úředním postupem. Při opatřování vysvětlení se obdobně užijí ustanovení o předvolání a předvedení.
O odepření vysvětlení obdobně platí to, co pro odepření součinnosti při dokazování a zákaz výslechu.
Každý je povinen podat správnímu orgánu vysvětlení, a to pod sankcí ve formě pořádkové pokuty až do výše 5 tisíc Kč pro toho, kde ho bezdůvodně odepře podat.
O podání vysvětlení se pořizuje záznam, avšak záznam o podání vysvětlení nelze použít jako důkazní prostředek.
Zajištění důkazu: Před zahájením řízení lze z moci úřední nebo na požádání toho, kdo by byl účastníkem, zajistit důkaz, je-li důvodná obava, že později jej nebude možno provést vůbec nebo jen s velkými obtížemi, a jestliže lze důvodně předpokládat, že provedení tohoto důkazu může podstatně ovlivnit řešení otázky, která bude předmětem rozhodování. O zajištění důkazu se sepisuje protokol.
Předběžná informace: Stanoví-li tak zvláštní zákon, může každý požadovat od správního orgánu, který je příslušný vydat rozhodnutí nebo podmiňující úkon, aby mu v písemné formě poskytl předběžnou informaci o tom, zda lze určitý záměr uskutečnit jen za předpokladu vydání rozhodnutí nebo podmiňujícího úkonu a podle jakých hledisek bude posuzovat žádost o vydání rozhodnutí nebo podmiňujícího úkonu, popřípadě za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět.
Předběžná informace se nemůže týkat řešení otázky, kterou nepřísluší správnímu orgánu rozhodnout. V téže věci lze předběžnou informaci požadovat jen jednou, přičemž ji však lze požadovat i po zahájení řízení.
Doba platnosti předběžné informace může být správním orgánem omezena. Předběžná informace přestává platit, dostala-li se do rozporu s právním předpisem, který nabyl účinnosti po jejím vydání, nebo došlo-li ke změně okolností rozhodných pro její obsah. Předběžná informace je od počátku neplatná, pokud byla vydána na základě údajů nepravdivých, neúplných, zkreslených nebo žadatelem zatajených.
právník
