Do právního řádu České republiky s účinností od 1. července 2004 vstoupil nový zákon č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech a o změně zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve...
Do právního řádu České republiky s účinností od 1. července 2004 vstoupil nový zákon č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech a o změně zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o válečných hrobech). Tento právní předpis zcela průlomově zavádí a definuje právní režim a status válečných hrobů, péči o ně, výkon státní správy včetně sankcí za porušení tohoto zákona.
Co je válečný hrob a pietní místo
Zákon nevymezuje a nedefinuje válečné hroby časově (např. třicetiletá válka, prusko-rakouská válka apod.) ani konkrétním výčtem míst historických bitev, ale obecně. Válečným hrobem je místo, kde jsou pohřbeny ostatky osob, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci nebo v důsledku válečného zajetí, anebo ostatky osob, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války. Může to být i hrob jednotlivce, hrob hromadný nebo osárium včetně náhrobků a ostatního hrobového zařízení. Válečným hrobem je rovněž evidované místo s nevyzvednutými ostatky osob zemřelých v souvislosti s válečnou událostí, anebo jiný objekt, který je za válečný hrob považován v souladu s mezinárodní smlouvou, jíž je ČR vázána.
Válečným hrobem je i pietní místo, kterým se rozumí pamětní deska, pomník, památník nebo obdobný symbol připomínající válečné události a oběti, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci nebo v důsledku válečného zajetí, anebo oběti osob, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války. V případě pochybností, co je válečným hrobem, bude ve správním řízení rozhodovat Ministerstvo obrany ČR (MO ČR). Významné je, že ve smyslu ustanovení § 29 odst. 6 zákona o pohřebnictví se u válečných hrobů užívací právo poskytuje bezplatně na neomezenou dobu, na rozdíl od nájmu ostatních hrobových míst.
Evidence a péče
Zákon o válečných hrobech ukládá povinnost vést evidenci válečných hrobů a povinnost o tyto hroby pečovat. Evidencí se rozumí listinný nebo jiný záznam obsahující údaje o válečném hrobu, pokud jsou známy; těmito údaji jsou zejména:
jméno, popřípadě jména, příjmení, vojenská hodnost, státní příslušnost, národnost, datum narození, datum a místo úmrtí a příčina smrti osoby nebo osob, jejíž ostatky jsou ve válečném hrobu pohřbeny, nebo osoby, jíž se válečný hrob týká. Zpracování údajů se uskutečňuje v souladu se zvláštním právním předpisem,
název státu, obce nebo vojenského újezdu, katastrálního území a parcelní číslo, popřípadě číslo popisné nemovitosti, kde se válečný hrob nachází,
historická událost, ke které se válečný hrob vztahuje, charakter a stručný popis vzhledu válečného hrobu včetně fotodokumentace,
označení vlastníka válečného hrobu a vlastníka nemovitosti, na které je válečný hrob umístěn.
Péčí o válečné hroby se rozumí zabezpečování úpravy, ochrany, zřizování nových válečných hrobů, přemísťování nebo rušení válečných hrobů včetně exhumací. Údržbou a úpravou válečného hrobu je označení válečného hrobu, umístění pamětní desky, pomníku, památníku nebo obdobného symbolu včetně běžné údržby válečného hrobu, jeho okolí a přístupu k němu.
Omezení vlastnického práva
Péči o válečný hrob zabezpečuje jeho vlastník, a pokud není znám, vlastník nemovitosti, na které je válečný hrob umístěn. Nová právní úprava v případě válečných hrobů, jejichž vlastník není znám, přenáší povinnost péče o takové hroby na vlastníky pozemků, kde se válečný hrob nachází. Domnívám se, že toto ustanovení může někdy vyvolávat problémy, a to v těch případech, kdy vlastníci pozemků zjistí, že vlastní pozemek, na kterém například probíhala historická bitva, o níž neměli při nabytí pozemku ani tušení.
Vlastník válečného hrobu, jakož i vlastník nemovitosti, na níž je válečný hrob umístěn, pokud je mimo pohřebiště, je povinen umožnit k němu přístup za účelem vzdání úcty nebo provedení prací souvisejících s péčí o válečný hrob. Je-li umístěn mimo pohřebiště, má vlastník nemovitosti nárok na náhradu za omezení užívání nemovitosti. Pokud je vlastníkovi nemovitosti užívání závažným způsobem v důsledku existence válečného hrobu ztíženo, je stát povinen, na základě jeho písemné žádosti, nemovitost nebo její část odkoupit (tzv. povinný výkup). Náhrady vlastníkům nemovitostí poskytuje MO ČR. Výše náhrady a kupní cena se stanoví podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů.
Výkon státní správy
Především je třeba uvést, že působnosti stanovené krajskému úřadu a obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti včetně všech z toho plynoucích důsledků, například v oblasti dozoru nad výkonem přenesené působnosti ve smyslu zákonů o obcích a krajích (viz zákon č. 128/2000 Sb., obecní zřízení a zákon č. 129/2000 Sb., krajské zřízení).
Obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 4 odst. 1 zákona o válečných hrobech)
- vede evidenci válečných hrobů, které jsou v jeho správním obvodu,
- informuje příslušný krajský úřad o počtech a o stavu válečných hrobů, které vede v evidenci,
- informaci podává do konce června kalendářního roku podle stavu k 31. prosinci předchozího roku.
Krajský úřad (§ 4 odst. 2 zákona o válečných hrobech)
- vede souhrnnou evidenci válečných hrobů, které jsou v jeho správním obvodu, a koordinuje péči o válečné hroby v rámci kraje,
- informuje ministerstvo o počtech a o stavu válečných hrobů, které vede v evidenci,
- informaci podává do konce září kalendářního roku podle stavu k 31. prosinci předchozího roku.
Ministerstvo obrany (§ 4 odst. 3 zákona o válečných hrobech)
- v případě pochybností rozhoduje o tom, co je válečným hrobem,
- koordinuje péči o válečné hroby v České republice a v zahraničí,
- vede centrální evidenci válečných hrobů,
- poskytuje dotace podle zvláštního právního předpisu na péči o válečné hroby jeho vlastníku, pokud není znám, vlastníku nemovitosti,
- poskytuje náhradu za omezení užívání nemovitosti a hradí výdaje za odkoupení nemovitosti nebo její části.
Přestupky a správní delikty
Zákon o válečných hrobech v zájmu ochrany válečných hrobů a pietních míst zavádí zcela nové skutkové podstaty přestupků (u fyzických osob) a správních deliktů (u osob právnických a podnikatelů).
Jako sankce zavádí pokuty ukládané ve správním řízení a vybírané (vymáhané) podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 5 odst. 1 zákona o válečných hrobech se fyzická osoba dopustí přestupku a právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, se dopustí správního deliktu tím, že
a) neumožní k válečnému hrobu přístup,
b) nezabezpečí úpravu válečného hrobu, ač je k tomu podle tohoto zákona povinna, nebo
c) provede jinou změnu válečného hrobu než jeho úpravu, anebo přemístí nebo zruší válečný hrob bez souhlasu Ministerstva obrany.
Sazby pokut za přestupek nebo správní delikt jsou uvedeny výše v rámečku.
Přestupky a správní delikty podle odst. 1 projednává pověřený obecní úřad; dopustí-li se správního deliktu podle odst. 1 obec, je příslušným k jeho projednání krajský úřad. Zákon tedy pamatuje i na ty případy, kdy se porušení zákona o válečných hrobech dopustí obec. Správní řízení o správním deliktu nelze zahájit, uplynul-li 1 rok ode dne, kdy se orgán oprávněný k uložení pokuty dozvěděl o tom, že právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, porušila povinnost uloženou jí tímto zákonem, nebo uplynuly-li 2 roky ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokutu lze uložit nejpozději do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Na přestupky a jejich projednávání se jinak vztahuje zvláštní právní předpis, tj. zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
Zrušení a přemístění hrobu
Přemístění nebo zrušení válečného hrobu a jinou změnu válečného hrobu než jeho údržbu a úpravu může uskutečnit jeho vlastník nebo, pokud není znám, vlastník nemovitosti, na které je válečný hrob umístěn, jen na základě jeho písemné žádosti a po písemném souhlasu MO ČR. Nový válečný hrob lze zřídit jen na základě písemné žádosti zřizovatele a po písemném souhlasu vlastníka nemovitosti a ministerstva. Souhlasy MO ČR nenahrazují povolení nebo vyjádření jiného správního úřadu, pokud je vyžadováno podle zvláštního právního předpisu. Zrušení válečného hrobu prohlášeného za kulturní památku lze provést pouze po předchozím zrušení jeho prohlášení za kulturní památku Ministerstvem kultury.
Nová právní úprava válečných hrobů dává najevo zájem státu na zachování důstojnosti a piety válečných hrobů, stanoví povinnost o tyto hroby pečovat a vést jejich řádnou evidenci a ukládá nové povinnosti obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, krajským úřadům a MO ČR. Proto by jí měly věnovat pozornost také příslušné úřady.
Sazby pokut za přestupek nebo správní delikt
Podle § 5 odst. 2 zákona o válečných hrobech lze:
a) podle odst. 1 písm. a) uložit pokutu až do výše 20 000 Kč,
b) podle odst. 1 písm. b) uložit pokutu až do výše 50 000 Kč,
c) podle odst. 1 písm. c) uložit pokutu až do výše 100 000 Kč.
Kancelář veřejného ochránce práv
