V první části našeho seriálu jsme se zabývali problematikou zadavatelů, poskytovatelů a klientů sociálních služeb. Druhá část je věnována vyplácení příspěvků, protože řečeno lidově, v sociálních službách se budou od 1. ledna 2007 "točit veliké peníze". Největší část prostředků poskytne do systému...
V první části našeho seriálu jsme se zabývali problematikou zadavatelů, poskytovatelů a klientů sociálních služeb. Druhá část je věnována vyplácení příspěvků, protože řečeno lidově, v sociálních službách se budou od 1. ledna 2007 "točit veliké peníze". Největší část prostředků poskytne do systému státní rozpočet a z nich zhruba 60 % budou dotace na dávku s názvem příspěvek na péči (v absolutních číslech je plánováno na tuto dávku téměř 9 mld. Kč). Mezi žadatele je budou rozdělovat ve správních řízeních v přenesené působnosti obce s rozšířenou působností, tzv. trojkové obce. Zároveň budou kontrolovat, zda se poskytované příspěvky vracejí do systému sociálních služeb tím, že si za ně lidé tyto služby pořizují.
PŘÍSPĚVEK PŘI PÉČI O BLÍZKOU NEBO JINOU OSOBU
Významnou změnou je, že úředníci trojkových obcí budou přicházet do styku bezprostředně s osobami potřebnými. Zatímco doposud se dávka na péči o osobu blízkou vyplácela osobě pečující, na základě nové úpravy ji obdrží přímo osoba "opečovávaná". Výše příspěvku se určí podle přechodných ustanovení zákona, konkrétně podle § 120 odst. 4. Osoba ve stupni lehké závislosti starší 80 let, o kterou bylo za pomoci příspěvku při péči o blízkou osobu pečováno, má nárok na 4000 Kč měsíčně (tj. na dávku, která jinak náleží osobě ve stupni středně těžké závislosti - je třeba zákon číst pečlivě). Kterákoliv osoba ve stupni středně těžké závislosti, o kterou pečuje fyzická osoba za použití příspěvku při péči, obdrží 8000 Kč měsíčně. Toto vše po dobu 2 let - to znamená do prosince roku 2008. Následně úřad práce prošetří zdravotní stav dotyčné osoby a upraví výši dávky (obec se o tom dozví díky propojení s úřadem práce přes nový informační systém).
V tomto případě je vhodné dopředu si zjistit například čísla účtů osob, o které je pečováno, případně je upozornit na to, že příspěvek bude od ledna vyplácen jim a nechť se pro něj alespoň v lednu dostaví osobně. Podrobněji by tuto situaci měla řešit metodika Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Osoby, o něž bylo za použití uvedeného příspěvku pečováno, jsou však pouze jednou částí klientů. Druhou tvoří lidé, kterým okresní správa sociálního zabezpečení přiznala zvýšení důchodu pro bezmocnost.
DŮCHOD ZVÝŠENÝ PRO BEZMOCNOST
V tomto případě se při určení výše vyplácené částky postupuje v souladu s § 120 odst. 2 (u dětí se použije odst. 3 tohoto paragrafu) podle následujícího klíče. Osoba částečně bezmocná obdrží příspěvek určený pro osoby s lehkou závislostí, tj. 2000 Kč (3000 Kč, jde-li o osobu, jíž není ještě 18 let), osoba převážně bezmocná 4000 Kč (nebo 5000 Kč), osoba úplně bezmocná pak 8000 Kč (9000 Kč). Považuji za vhodné upozornit na fakt, že na rozdíl od osob, o něž je pečováno, tyto osoby nemají žádnou ochrannou lhůtu dvou let od nabytí účinnosti zákona. Dávka v této výši je jim prostě poskytována kontinuálně i po prosinci roku 2008. Tito příjemci rovněž mohou ihned požádat o kontrolu posouzení svého zdravotního stavu, a případně si tak pomoci k příspěvku vyššímu. V této skupině bude hrát významnou roli i věk.
Pro ilustraci uvedu případ klienta, který v lednu roku 2007 dovrší 18 let a je například v lehkém stupni závislosti. Obecní úřad obce s rozšířenou působností mu vyplatí v lednu 3000 Kč a v únoru už pouze 2000 Kč. To vyplývá z § 14 odst. 4, který upravuje postup pro případy, kdy se změní nějaká skutečnost rozhodná pro výši příspěvku (věk, zdravotní stav).
I zde lze doporučit přípravu na změnu vyplácení. Česká správa sociálního zabezpečení je povinna podle zákona č. 109/2006 Sb. (zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona číslo 108/2006 Sb., o sociálních službách) prostřednictvím okresních správ sociálního zabezpečení k 1. lednu 2007 předat obecním úřadům seznam osob, kterým náleží zvýšení důchodu pro bezmocnost. Vzhledem k tomu, že lidé tuto částku doposud dostávali s důchodem na jedné složence, bude muset MPSV ve spolupráci se správou sociálního zabezpečení upozornit občany, že jim přijdou dvě složenky - jedna důchodová s o něco menší částkou a druhá od obce jako příspěvek na péči. Pro úředníky obcí pravděpodobně bude vyplňování složenek na peníze agendou navíc, byť prostřednictvím nového informačního systému. Ministerstvo se bude ve zbytku roku snažit dohodnout s poštou na nějakém obecném postupu.
OSOBY V SYSTÉMU NOVĚ ŽÁDAJÍCÍ
Je možné předpokládat, že rozpočet pro sociální služby výrazně zatíží příspěvky pro osoby, které dosud nespadaly ani do jedné z výše uvedených kategorií. Ty nyní motivovány vidinou částky ve výši minimálně 2000 Kč měsíčně mohou podat nově žádost o přiznání příspěvku na péči. Nárok na jeho výplatu vzniká podáním žádosti o přiznání příspěvku. Prostě pokud žadatel úspěšně splní všechny podmínky nároku na příspěvek, bude mu vyplácen od počátku kalendářního měsíce, kdy podal žádost. A to i zpětně.
Výplata příspěvku je však až posledním krokem. Prvním je po podání žádosti kontrola úplnosti jejího vyplnění. Vzhledem k tomu, že bude vydán zvláštní tiskopis, nezbývá jen doufat, že bude obsahovat pouze minimální množství okének povinných pro vyplnění a že zároveň bude včas a v dostatečném množství na všech místech. Podle § 23 odst. 1 lze totiž žádost podat pouze na tomto formuláři.
I když ust. § 24 zákona nasvědčuje, že by to skutečně mohl být jednoduchý formulář, má to jeden háček. Žadatel musí uvést náležitosti stanovené správním řádem (tj. jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu, označení správního orgánu a podpis žadatele) a určení, jakým způsobem mu bude příspěvek vyplácen. Tím zádrhelem je poměrně snadno obejitelná podmínka označení fyzické nebo právnické osoby, která bude poskytovat péči. Pokud bude žadatel tvrdit, že doposud neví, kdo mu za vyplacené peníze bude poskytovat sociální služby, není to podle zákona důvod k odmítnutí žádosti! Zároveň ani nelze podmiňovat přiznání příspěvku na péči pozdějším dodáním tohoto údaje. Avšak úspěšný žadatel (a nyní již příjemce příspěvku) musí do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí tento údaj poskytnout pro účely kontroly. Jestliže tak neučiní, je podle mého názoru možné zastavit vyplácení dávky.
Za předpokladu, že žadatel i úředník zvládnou v úzké spolupráci úskalí vyplňování žádosti, čeká obec nelehký úkol - sociální šetření, při němž se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí z hlediska péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Sociální pracovník obce při tom hodnotí schopnost tohoto jedince zvládat úkony uvedené v § 9 zákona. K tomu by mu měl pomoci manuál vypracovaný MPSV. Svá zjištění by však (pokud by postupoval striktně podle zákona) neměl formulovat v jednoznačný závěr, v jakém stupni závislosti se osoba nachází. Domnívám se, že to je přesně ten okamžik, kdy zákon bude dotvářen praxí a sociální pracovníci ve svém nálezu budou minimálně navrhovat zařazení do stupně závislosti podle výsledku sociálního šetření. Stupeň závislosti může stanovit pouze úředník obce, který vede spis. Jedním z důkazů ve správním řízení je i názor úřadu práce (viz § 25 odst. 2 až 4). Názor úředníka úřadu práce by měl vycházet z písemných podkladů (zdravotní stav osoby podle lékařského nálezu, výsledek sociálního šetření, případně i další lékařská vyšetření). Tento pracovník tedy vůbec neuvidí žadatele nebo jeho domácí prostředí.
Období, kdy žádost leží na úřadě práce, je z hlediska postupu obce nezajímavé. Úředník musí vydat usnesení podle § 64 odst. 1 správního řádu o přerušení řízení a pak jen žadateli vysvětlit, že čeká na rozhodnutí z úřadu práce. Je nutno zdůraznit, že na úřad práce se posílá pouze kopie žádosti o příspěvek. Originál po příštích 30 dnů (případně 60, když půjde o komplikované posouzení) zůstane bezpečně založen ve spise na obecním úřadě. Poté, co úřad práce sdělí svůj názor, v přerušeném řízení se pokračuje (nezapomeňte o tomto vyrozumět účastníka a provést záznam do spisu) a obecní úřad je tím, kdo finálně uzavře řízení rozhodnutím o přiznání příspěvku na péči. Při rozhodování pouze zohledňuje názor úřadu práce, je možné žadatele zařadit i do vyšší kategorie pro účely poskytování příspěvku na péči, než navrhoval úřad práce, nebo naopak do nižší. Jestliže se žadatel neodvolá, lze po nabytí právní moci příspěvek vyplatit.
VÝPLATA PŘÍSPĚVKU NA PÉČI
Příspěvek se vyplácí v českých korunách v hotovosti nebo na účet podle toho, co bylo uvedeno v žádosti. Příjemcem je žadatel (v terminologii § 18 zákona "oprávněná osoba") nebo zákonný zástupce či fyzická osoba, jíž byl žadatel svěřen do péče. O institut zvláštního příjemce (§ 20) byl lítý boj v připomínkovém řízení i v Parlamentu ČR. Přinejmenším problematické by bylo, kdyby zvláštním příjemcem mohla být i právnická osoba. V 99 % případů by to pak byl ústav, v němž je dotyčnému (zpravidla upoutanému na lůžko) poskytována sociální služba.
Proto zákonná úprava stanovuje dvě podmínky pro zvláštního příjemce. Musí to být fyzická osoba a její zájmy nesmí být ve střetu zájmů se zájmy příjemce příspěvku. Co se týče druhé podmínky, byl bych velmi zdrženlivý při ustanovování zvláštním příjemcem zaměstnance ústavu, kde se příjemce příspěvku v současnosti nachází. V případě pochybností o kvalitě zvláštního příjemce má pak obecní úřad (i klient samotný) právo požádat o písemné vyúčtování poskytnutého příspěvku. Kontrole zacházení s vyplacenými penězi však podléhá i klient.
KONTROLA VYUŽÍVÁNÍ PŘÍSPĚVKU
Kontrolu využívání příspěvku zákon nijak přesně nespecifikuje. Ministerstvo práce a sociálních věcí sice plánuje vydat jakousi metodiku i pro tuto oblast, je však otázka, zda to stihne. Doporučený postup je zaměřit se při kontrole na žadatele, jejichž žádosti se jevily již při podání podezřele. Zároveň doporučuji vypracovat plán kontrol, kde bude jejich počet stanoven úměrně počtu zaměstnanců odboru úřadu.
Předmětem kontroly jsou dvě skutečnosti: Zda byl příspěvek využit na zajištění pomoci a zda je pomoc poskytována adekvátně. V prvním případě obec případná pochybení poskytovatelů sociálních služeb pouze hlásí krajskému úřadu jako orgánu vedoucímu registr poskytovatelů. Pokud však zjistí nedostatky v hospodaření s penězi poskytnutými na zajištění služby, musí nejprve následovat písemné upozornění. Až při druhém zjištěném nedostatku se výplata příspěvku zastaví, či dokonce příspěvek odejme. Tento postup vyplývá z poněkud utajeného ust. § 21 odst. 4 zákona.
Postih za přestupek podle tohoto zákona dotyčnému nehrozí (žádnou sankci zákon neobsahuje) a pravděpodobně takto utracené peníze (například za alkohol) nelze vymáhat zpět ani jako přeplatek.
Kontrolu nakládání s příspěvkem dále ztěžuje zákonem umožněná situace, kdy pomoc poskytuje osoba blízká (například dcera vůči své staré matce). Na jedné straně nikdo nikdy nezjistí, zda je služba poskytována v míře adekvátní příspěvku, který pravděpodobně skončí celý u rodinného příslušníka. Na straně druhé by ale forma pomoci členem rodiny měla být v systému preferována.
PŘEPLATEK A JEHO VYMÁHÁNÍ
Přeplatek vzniká v okamžiku, kdy bylo žadateli poskytnuto více peněžních prostředků, než na kolik měl nárok. Přeplatek může vzniknout buď pochybením na straně úřadu (například špatné zařazení do stupně závislost), nebo chováním žadatele (neuvádí přesně všechny údaje). Jak jsem již zmínil, za přeplatek zřejmě nebude možné považovat špatně využité prostředky.
O povinnosti vrátit přeplatek rozhodují v prvním stupni obecní úřady obcí s rozšířenou působností, v druhém stupni pak krajské úřady a následně do procesu zasáhnou soudy. Vymáhání přeplatku, který byl konečně úřadem nebo soudem potvrzen, je rovněž v kompetenci obecních úřadů trojkových obcí. Upozorňuji, že přeplatek nelze strhávat z nadále poskytovaného příspěvku na péči (viz § 17).
Přeplatek do 20 tisíc Kč lze prominout (nad 20 tisíc Kč pouze s předchozím souhlasem MPSV). Institut prominutí přeplatku se může stát klíčovým, protože jeho vymáhání se děje na účet obce a z vymožených přeplatků obec neuvidí ani korunu. Je totiž povinována veškeré vymožené přeplatky vrátit zpět do státního rozpočtu (§ 22 odst. 6). Pokud tedy obec rozhodne o povinnosti vrátit neprominutelný přeplatek vyšší než 20 tisíc Kč a vyhraje odvolací správní řízení i následná soudní řízení a dospěje až k pravomocnému soudnímu rozhodnutí jako exekučnímu titulu, doporučuji využít § 27 zákona o sociálních službách v kombinaci s § 106 správního řádu a požádat o vymožení přeplatku místně příslušný finanční úřad.
(Příště se budu věnovat kvalifikačním předpokladům sociálních pracovníků v obci.)
Jakub Pobiš
legislativně - právní odělení
Kanceláře Svazu měst a obcí ČR
