Prvního ledna 2007 nabude účinnosti nový zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů (dále též zákon). Jeho hlavním cílem či ambicí je zavést účinné právní nástroje umožňující preventivně předcházet situacím, které mohou vyvolávat snahu preferovat zájem individuální či skupinový nad zájmem obecným,...
Prvního ledna 2007 nabude účinnosti nový zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů (dále též zákon). Jeho hlavním cílem či ambicí je zavést účinné právní nástroje umožňující preventivně předcházet situacím, které mohou vyvolávat snahu preferovat zájem individuální či skupinový nad zájmem obecným, případně pokud dojde k nedovolenému jednání, je též sankcionovat. Zákon by měl do našeho právního řádu zavést efektivní nástroje pro veřejnou kontrolu nad výkonem funkcí veřejných činitelů, tj. osob které rozhodují o významných věcech veřejného zájmu.
Nový zákon ruší dosavadní málo efektivní úpravu obsaženou v zákoně č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí, ve znění pozdějších předpisů, jehož existence byla provázena například i kontroverzní novelou - zákonem č. 96/2005 Sb. s účinností od 1. 3. 2005, aby byla následně nálezem Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2005, uveřejněným pod číslem 283/2005 Sb., zrušena.
NOVINKY A JEJICH DOPAD NA OBCE A KRAJE
Zákon přináší řadu novinek, které můžeme ve stručnosti shrnout do následujícího seznamu:
rozšíření okruhu osob, které budou režimu zákona podléhat,
rozšíření a zpřesnění povinností a omezení veřejných funkcionářů,
větší prostor pro veřejnou kontrolu,
omezení výkonu některých činností veřejných funkcionářů i po ukončení výkonu jejich funkce.
Hned první ze zmíněných změn má velký dopad pro územní samosprávné celky - obce a kraje. Do výčtu veřejných funkcionářů, kterým zákon ukládá řadu povinností a omezení, se nově dostávají i veřejní funkcionáři působící právě na úrovni obcí a krajů. Z ustanovení § 2 odst. 1 zákona vyplývá, že osobami na úrovni obcí, které budou režimu zákona podléhat, a které se tedy stanou pro jeho účely veřejnými funkcionáři jsou:
každý starosta,
všichni členové rad obcí,
"uvolnění" členové zastupitelstev obcí,
vedoucí zaměstnanci obecních úřadů, kteří se podílejí na výkonu správních činností a jsou zařazeni do obecního úřadu (zákon v této souvislosti neobsahuje definici pojmu "správní činnost", podle našeho názoru je třeba pod pojmem správní činnosti rozumět definici obsaženou v zákoně č. 312/2002 Sb. - správními činnostmi se rozumí plnění úkolů v samostatné nebo přenesené působnosti územního samosprávného celku podle zvláštních právních předpisů, potom každý vedoucí zaměstnanec, který se podílí na plnění úkolů, ať už v samostatné, či přenesené působnosti, které jsou obci svěřeny zvláštními právními předpisy, je veřejným funkcionářem ve smyslu nového zákona o střetu zájmů, půjde zjednodušeně řečeno o všechny vedoucí úředníky obcí zařazené do obecních úřadů).
Podobný je seznam osob, kterým ze zákona po 1. 1. 2007 budou vyplývat povinnosti, i na úrovni krajů. Veřejnými funkcionáři ve smyslu zákona se stanou:
všichni krajští radní,
"uvolnění" členové zastupitelstev krajů,
vedoucí úředníci krajů zařazení do krajských úřadů.
POVINNOSTI OZNAMOVACÍHO CHARAKTERU
Tito veřejní funkcionáři budou mít v souvislosti se svou funkcí řadu povinností, které mají převážně oznamovací charakter. Kromě obecné povinnosti neupřednostňovat soukromý zájem před veřejným a zákazu využívat a odvolávat se na svoji funkci při soukromých záležitostech, budou veřejní funkcionáři povinni oznamovat i některé skutečnosti, ke kterým dojde v průběhu výkonu funkce, a které souvisejí s jejich majetkovými poměry. Jde konkrétně o následující záležitosti:
výkon podnikatelské nebo zaměstnanecké činnosti,
nabytí jakékoliv nemovitosti,
nabytí movitých věcí, pokud jejich hodnota za rok přesáhne 500 000 Kč (jednotlivé věci v ceně do 25 000 Kč se do této částky nezapočítávají),
nabytí cenných papírů nebo podílů v obchodních společnostech, pokud jejich hodnota přesahuje 50 000 Kč (nebo 100 000 v případě více společností),
peněžité příjmy nebo jiné majetkové výhody, pokud jejich souhrnná výše přesáhne v kalendářním roce 100 000 Kč; za peněžitý příjem nebo jinou majetkovou výhodu se pro tento účel nepovažují plat, odměna nebo další náležitosti, na které má veřejný funkcionář nárok v souvislosti s výkonem funkce podle zvláštních právních předpisů; do tohoto souhrnu se nezapočítávají ani dary, jejichž cena je nižší než 10 000 Kč,
nesplacené finanční závazky, zejména půjčky, úvěry, nájemné, závazky ze smlouvy o nájmu s právem koupě nebo směnečné závazky, pokud souhrnná výše závazků přesáhla k 31. prosinci kalendářního roku, za nějž se oznámení podává, částku 100 000 Kč.
Všechny tyto skutečnosti budou veřejní funkcionáři oznamovat formou čestných prohlášení po celou dobu výkonu své funkce na formulářích, jejichž strukturu stanoví Ministerstvo spravedlnosti ČR prováděcí vyhláškou, která bude publikována ve Sbírce zákonů1).
Formuláře se budou odevzdávat nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, poprvé bude tyto povinnosti třeba splnit do 30. června 2008 za kalendářní rok 2007. Veřejní funkcionáři, kteří budou režimu zákona podléhat, by si tak měli vždy po celý rok vést pro sebe záznamy o všech uvedených skutečnostech tak, aby pro ně nebyl problém do konce pololetí roku následujícího příslušná přiznání vyplnit a včas svému evidenčnímu orgánu podat, ať už v písemné, nebo v elektronické podobě.
Případné nerespektování uvedených povinností bude předmětem řízení vedeného krajským soudem v rámci správního soudnictví. Pokud se v daném případě nebude jednat o trestný čin, může krajský soud veřejné funkcionáře v zákonem stanovených případech porušení uložených povinností sankcionovat pokutou až do výše 500 000 Kč2). Kromě uložení peněžité sankce bude pravomocné rozhodnutí včetně jeho odůvodnění, ze kterého bude zřejmé, jakého protiprávního jednání se veřejný funkcionář dopustil, zveřejněno po dobu 6 měsíců na úřední desce ("kamenné" i elektronické) toho orgánu, jehož je veřejný funkcionář členem.
VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÝ REGISTR OZNÁMENÍ
Veřejná kontrola plnění zákonem uložených povinností by měla být zajištěna zřízením veřejně přístupného registru oznámení, obsahujícího čestná prohlášení či oznámení všech veřejných funkcionářů působících v rámci jedné obce či kraje. Každý, kdo o to bude mít zájem, může do registru po vyplnění příslušné žádosti bezplatně nahlížet a pořizovat si z něj výpisy a opisy a případně sdělit evidenčnímu orgánu své podezření na to, že údaje v registru nejsou pravdivé či úplné. S ohledem na fakt, že registr bude obsahovat osobní údaje veřejných funkcionářů, počítá zákon i s finančním postihem osob, které by údaje v registru vedené dále zpracovávaly za jiným účelem než ke zjištění případného střetu zájmů.
Evidenčním orgánem, který bude zajišťovat vedení registru všech oznámení, jakož i veřejnost přístupu, budou na úrovni krajů ředitelé krajských úřadů, na úrovni obcí potom tajemníci obecních a městských úřadů. V obcích, kde tato funkce zřízena není, bude evidenčním orgánem starosta obce. Evidenční orgán bude kromě řádného vedení registru rovněž povinen podat krajskému soudu návrh na zahájení řízení, pokud dojde k závěru, že existuje důvodné podezření, že veřejný funkcionář porušil některou z povinností uložených zákonem. K poměrně zajímavé situaci tak dojde v typické "malé" obci, kde není zřízena funkce tajemníka obecního úřadu, nevolí se rada obce, žádný z členů zastupitelstva obce není pro výkon své funkce uvolněn a na obecním úřadu nepůsobí žádný vedoucí úředník. Jediným veřejným funkcionářem v takovéto obci bude její starosta, který bude sám sobě zároveň i evidenčním orgánem, který by měl krajskému soudu sám na sebe podat návrh na zahájení řízení v případě, že pojme důvodné podezření, že porušil některou z povinností stanovených zákonem.
DALŠÍ POVINNOST - POMĚR K VĚCI
Kromě doposud uvedených povinností je třeba zmínit i povinnost veřejného funkcionáře při své účasti na jednání ústavního orgánu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku, během které vystoupí v rozpravě, předloží návrh nebo je oprávněn hlasovat, oznámit svůj poměr k věci, pokud by mu mohla vzniknout osobní výhoda, újma nebo má-li na věci jiný osobní zájem. Typickým prostředím, kde se tato povinnost bude realizovat, je zasedání zastupitelstva či schůze rady, kde by měli zasedající veřejní funkcionáři před zahájením hlasování oznámit svůj případný osobní poměr k bodům programu. Podrobnosti takového postupu (například, zda takové oznámení učiní všichni veřejní funkcionáři na začátku, případně před každým bodem zvlášť) jsou potom vnitřní záležitostí každého orgánu a měly by být řešeny v jeho jednacím řádu.
NESLUČITELNOST FUNKCÍ
Veřejných funkcionářů působících na úrovni obcí a krajů se nijak nedotknou ta ustanovení nového zákona o střetu zájmů, která upravují problematiku neslučitelnosti výkonu funkce veřejného funkcionáře s jinými funkcemi. Tuto problematiku budou i nadále upravovat příslušná ustanovení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů v platném znění, a nedochází tedy k rozšíření katalogu těch funkcí, které by byly neslučitelné s výkonem funkce např. člena zastupitelstva obce. Týkat se jich však bude ustanovení § 6 zákona, které na dobu 1 roku od skončení výkonu funkce veřejného funkcionáře, omezuje jejich působení v podnikatelských subjektech, které v posledních 3 letech uzavřely s obcí či krajem smlouvu. Takové omezení bude aktuální v případech, kdy se jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku a dotyčný veřejný funkcionář nebo orgán, ve kterém působil, o takové smlouvě rozhodoval.
1) Pozn. autora: Ke dni zpracování článku (23. 10. 2006) tento prováděcí předpis ve Sbírce zákonů dosud publikován nebyl.
2) Problematika řízení o porušení povinností veřejných funkcionářů je upravena v § 15 až 22 zákona: Pokutu do 500 000 Kč lze podle § 22 odst. 3 uložit veřejnému funkcionáři, který a) využil svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání neoprávněného majetkového nebo jiného neoprávněného prospěchu nebo neoprávněné výhody pro sebe nebo jinou osobu; b) vykonával funkci nebo činnost, kterou tento zákon stanoví jako neslučitelnou s výkonem funkce veřejného funkcionáře; c) dal za úplatu nebo jinou výhodu ke komerčním reklamním účelům svolení k uvedení svého jména, popřípadě jmen a příjmení nebo svolení ke svému vyobrazení ve spojení s vykonávanou funkcí. Pokutu do 100 000 Kč lze podle § 22 odst. 2 uložit veřejnému funkcionáři, který a) uvedl nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje v prohlášení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 2; b) odvolal se na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s jeho osobními zájmy, zejména s jeho povoláním, zaměstnáním nebo podnikáním, c) nepodal oznámení o osobním zájmu (§ 8). Pokutu do 30 000 Kč lze podle § 22 odst. 1 uložit veřejnému funkcionáři, který nedodržel lhůtu stanovenou pro podání oznámení podle § 9 až 11; pokuta může být uložena opakovaně až do splnění povinnosti.
David MAREK
právník, Krajský úřad kraje Vysočina