V Moderní obci č. 4/2007 na str. 10 v článku Bezpečnost chodců na přechodu zvyšují svítidla v silnici jsme psali o konkrétním řešení, které použilo město Litovel. K jeho odbornému hodnocení se vracíme v tomto článku.
Námi posuzovaný přechod byl z jedné strany doplněn o osvětlení, které de facto odpovídá požadavkům normy ČSN EN 13201 (podrobněji viz rámeček). Asymetrické svítidlo osazené halogenidovou výbojkou způsobuje jak pozitivní kontrast chodce (viz obr. 3), tak zvýšený jas vozovky v oblasti přechodu (vodorovné značení - zebra). Nicméně toto zvýraznění funguje pouze při sepnutém veřejném osvětlení a především zvýrazňuje chodce a ne přechod.
VÝHODY DOPLŇKOVÉHO OSVĚTLENÍ
Účelem doplňkového osvětlení umístěného přímo ve vozovce v oblasti přechodu pro chodce je však upozornit především na blížící se přechod a nikoliv na chodce. Toto upozornění předpokládá, že řidiči budou mít dostatek času k tomu, aby přizpůsobili rychlost jízdy blížícímu se přechodu a připravili se na možnost, že do vozovky vstoupí i chodec. Další výhodou doplňkového osvětlení je, že díky vhodné volbě světelných zdrojů s velmi dlouhou dobou životnosti a nízkým příkonem lze toto osvětlení provozovat non stop, tedy i za dne, kdy by osvětlení halogenidovými výbojkami nemělo smysl.
Svítidla osazená oranžovými LED diodami dávají blížícím se řidičům svou barvou a blikáním jasně najevo - Pozor (viz oranžová barva na semaforech). Svým přerušovaným svícením proti směru přijíždějících vozidel upozorní řidiče na přechod. V námi měřeném případě byl přechod osazen svítidly SR-48C.
NUTNÉ PŘEDPOKLADY
Předpoklady pro dosažení cílů výše zmíněného způsobu optického upozornění na blížící se přechod pro chodce jsou:
Světlo vyzařující ze svítidel musí být pro řidiče viditelné ve dne, za šera i v noci, tzn., že během dne musí být dosaženo takového kontrastu jasů svítidel vůči okolí, aby blikání bylo bez problémů pozorovatelné, zatímco v noci nesmí být kontrast jasů tak vysoký, aby řidiče oslňoval, a snižoval tak možnost vnímání chodce na přechodu.
Křivka svítivosti svítidel by měla být nastavena tak, aby řidiči byli schopni rozeznávat přechod už ze vzdáleností okolo 120 m. Maximum jasů by mělo být nastaveno v takovém úhlu, který odpovídá vzdálenosti pozorovatele 60 m před přechodem. Ve vzdálenostech kratších než 60 m by jas svítidel mohl již opět mírně klesat.
Pro umocnění zrakového vjemu je nutné brát v úvahu, že lidský zrak je nejcitlivější na blikání v oblasti frekvencí 8 Hz až 12 Hz. Této frekvenci by tedy bylo vhodné přiblížit blikání osvětlovací soustavy.
HODNOCENÍ OSVĚTLENÍ PŘECHODU
Měření instalace svítidel umístěných do přechodů proběhlo letos 27. února v čase 16.35 hod. až 21.15 hod. v Litovli na ulici Žerotínova, která je křížena ulicemi Vítězná a Gemerská. Komunikace byla vlivem přeháněk mokrá a teplota se pohybovala od 5 do 2o C. Posuzovali jsme viditelnost svítidel, která upozorňují blížící se řidiče na přechod.
Toto měření se uskutečnilo pomocí jasové kamery LMK mobile advanced, kterou se zachycovala a vyhodnocovala jasová situace přechodu z pohledu řidiče 1,5 m nad úrovní vozovky a ze vzdálenosti 60 metrů. Zvolený postup měření byl v souladu s normou ČSN EN 13201.
Na obr. 1 se nachází vyhodnocení jasové situace na přechodu za dne. Ze snímku vyplývá, že naměřený jas svítidel se pohybuje v oblasti okolo 1700 cd/m2, zatímco průměrný jas pozadí je 1000 cd/m2. Poměr jasů je tedy větší než 1:1,7, což znamená, že osvětlovací soustava upozorňující na přechod je z měřené vzdálenosti 60 m dobře rozpoznatelná.
Na obr. 2 je záznam téže situace v noci. Poměr jasů se zvýšil na hodnotu 1:41. Svítidla jsou velmi dobře rozpoznatelná, a jelikož je poměr jasů menší než 1:100, tak projíždějící řidiče neoslňují. To, že osvětlovací soustava na přechodu neoslňuje, lze rovněž potvrdit subjektivním hodnocením účastníků měření.
Reálná situace v noci (viz obr. 3) ukazuje, jak zvýraznění přechodu samotného, tak chodce, který je osvětlen asymetrickým svítidlem osazeným halogenidovou výbojkou. Z této situace zachycené na snímku je také velmi dobře znatelný rozdíl mezi jasem svislé značky "přechod pro chodce", která kromě nízkého jasu zaniká ve změti ostatního dopravního značení, jasem vodorovné zebry (který je zvýšený přisvětlením halogenidovým osvětlením přechodu) a vlastním jasem LED svítidel umístěných ve vozovce mezi vodorovnou zebrou.
Nový způsob upozornění řidičů na blížící se přechod určitě přispěje ke snížení nehodovosti na komunikacích. Jeho hlavní výhodou ve srovnání s osvětlováním přechodů je, že funguje i ve dne. Dalším vylepšením může být to, že svítidla na přechodu se rozblikají v okamžiku přiblížení se chodce k přechodu. Doporučuje se kombinovat přisvětlování přechodů s asymetrickými svítidly osazenými halogenidovými výbojkami a blikáním LED svítidel zabudovaných přímo do komunikace v oblasti přechodu samotného.
Karel Sokanský
Tomáš Novák
Zdislav Žwak
Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě
Platné normy a doporučení autorů článku
Přechod pro chodce je podle zákona č. 361/2000 Sb. definován jako místo na pozemní komunikaci, určené pro přecházení chodců, vyznačené příslušnou dopravní značkou. Snížení nehodovosti na přechodech lze také dosáhnout upozorněním řidiče na to, že se k přechodu blíží.
Podle ČSN 736110 se osvětlují přechody se zvýšenou intenzitou včetně odlišného zabarvení světla. Světelný zdroj se má umísťovat nad nebo před přechodem a má zajistit viditelnost chodců z obou směrů i na čekacích plochách a také viditelnost vodorovného značení. Při tom je dobré si povšimnout, že norma se věnuje především osvětlení chodců a pouze velice okrajově zmiňuje zvýraznění přechodů.
ČSN EN 13204 - 2 je v informativní příloze B již konkrétnější, nicméně je zde opět popsáno zvýraznění chodce a nikoli přechodu. Příloha uvádí, že přechody pro chodce mohou vyžadovat zvláštní pozornost a že v některých státech mají dokonce národní standardy.
Pokud místní situace umožňuje, aby v místě přechodu byla zajištěna dostatečně vysoká úroveň jasu standardní soustavou osvětlení komunikace, lze dobrého negativního kontrastu dosáhnout vhodným umístěním běžných uličních svítidel tak, aby chodec byl viditelný jako tmavá silueta na světlém pozadí.
Použití místního osvětlení přídavnými svítidly se zvažuje v případě záměru přímo osvětlit chodce na přechodu a stojícího u přechodu a upozornit řidiče motorových vozidel na přítomnost přechodu.
Typ přídavných svítidel a jejich umístění a orientaci vůči oblasti přechodu pro chodce je nutno volit tak, aby se dosáhlo pozitivního kontrastu, ale aby se přitom nezpůsobilo nadměrné oslnění řidičů.
Jedním z možných řešení je umístit svítidla blízko před přechodem ve směru přijíždějících motorových vozidel a jejich světlo nasměrovat tak, aby dopadalo na tu stranu chodce, která je přivrácena k přijíždějícím vozidlům.
V případě komunikace s obousměrným provozem je nutno svítidla umístit před přechodem v každém z obou směrů jízdy, a to vždy na té straně vozovky, po níž vozidla přijíždějí. Vhodná jsou svítidla s asymetrickým rozložením, protože způsobují menší oslnění řidičů.
Místní osvětlení lze uspořádat tak, aby v kterémkoli místě přechodu, na straně přivrácené k přijíždějícím vozidlům, zaručovalo dostatečnou osvětlenost chodců. Svislá osvětlenost chodců musí být výrazně vyšší než vodorovná osvětlenost přilehlé vozovky zajištěná běžným osvětlením komunikace. V oblastech na obou koncích přechodu, kde chodci čekají před vstupem do vozovky, je také nutno zajistit dostatečnou osvětlenost. Osvětlení omezené na oblast přechodu pro chodce a na úzký pás kolem něj vyvolává divadelní efekt, který pomáhá upoutat pozornost.
