Minulé desetiletí bude zapsáno do dějin muzejnictví přinejmenším jako pozoruhodné. Provázela je totiž v historii ČR vůbec největší vlna zájmu o zakládání a obnovování muzeí a galerií.
V ČR existuje zhruba 500 veřejnosti přístupných muzeí a muzeí umění/galerií se sbírkovými fondy. Z nich 225 (včetně poboček a těch, která byla obnovena) vzniklo po roce 1990. Podobně zvýšený zájem o zachování a prezentaci svých sbírek projevila veřejnost pouze ve 20. letech 20. století, ale v porovnání se situací 90. let byl přírůstek nových subjektů asi jen poloviční.
CO ŘÍKAJÍ ČÍSLA
Nejvíc nových zřizovatelů muzeí, téměř 34 %, se rekrutuje z řad měst a obcí. Následují nevládní neziskové organizace (v obou případech téměř 20% podíl), poměrně silně jsou zastoupeny i soukromé osoby (17 %) a kolem 5 % připadá na církve či náboženské společnosti a na ostatní. Statistika o nových subjektech, kterou vede Asociace muzeí a galerií ČR (www.cz-museums.cz), dále vypovídá o jejich charakteru: nejvíc přibylo technických a specializovaných muzeí, dále vlastivědných a v menší míře muzeí umění/galerií, muzeí v přírodě a památníků.
Reforma veřejné správy znamenala četné změny v osobách zřizovatelů: muzea a galerie patřící dříve krajům a po roce 1989 převedená pod Ministerstvo kultury se vracela opět pod kraje, pod jejichž křídla se navíc schovala i bývalá okresní muzea. Obavy, že kraje budou chtít muzea a galerie rušit nebo přinejmenším slučovat, se naštěstí nevyplnily. Výkonná ředitelka Asociace muzeí a galerií Mgr. Dagmar Fialová potvrzuje, že pouze v Ústeckém kraji se projevila tendence sloučit všechny galerie do jednoho celku, ale kvůli dost značnému odporu odborné obce se zatím neprosadila.
Asociace s pozitivním nábojem
Profesní svaz pracovníků muzeí a galerií, již zmíněná Asociace muzeí a galerií (AMG), vznikl už v roce 1990. Dost bohatá je jeho ediční činnost, důležitá je propagace (známá je například soutěž Gloria musaealis), působnost ve vzdělávací oblasti i v legislativě. Asociace se pravidelně účastní veletrhů, z nichž za nejdůležitější považuje brněnský Regiontour a slovenské Nostalgia Expo.
V čele AMG stojí předseda, v současné době jej jím PhDr. Pavel Ciprian, ředitel Muzea města Brna. Struktura asociace je dvouvrstevná, oborová a regionální. Regionální spočívá v existenci 14 krajských sekcí, z nichž každá má v čele voleného předsedu, jenž je zástupcem regionu v rámci sdružení a měl by být i zástupcem svých členů vůči kraji. Druhou strukturu tvoří 18 komisí, které se ustavují podle oborů.
Je potěšitelné, že přestože obor muzeí a galerií, ostatně jako veškerá česká kultura, rozhodně nepatří k těm, kde by se mohlo penězi hýřit, vane z jejich profesního svazu optimismus a zřetelná radost z práce. Dagmar Fialová na dotaz, zda se oboru muzeí a galerií daří, odpovídá: "Chybějí sice peníze, ale já jsem optimista a říkám, že daří. Kolegové v regionech budou asi místy říkat něco jiného, ale podle mne nejde vždy jen o peníze, ale také o nápady a entuziasmus. Záleží na tom, jak jsou lidé schopni pracovat s veřejností, předávat poselství, jež je jim svěřeno. Pokud se to daří, je ohlas veřejnosti pozitivní a muzeum svůj účel plní."
Festival muzejních nocí
Jedním z nejúspěšnějších počinů asociace a Národního muzea se stala loňská Pražská muzejní noc, již následovaly v menším rozsahu ještě Brno, Česká Lípa a Kamenický Šenov. V Evropě je tato akce už značně rozšířená a oblíbená, ale u nás to bylo poprvé. Pořadatelé se proto trochu obávali, zda bude mít veřejnost zájem. Zbytečně, úspěch byl obrovský a předčil všechna očekávání. V Praze navštívilo asi 20 otevřených muzejních objektů zhruba 50 tisíc lidí. "Za zdar celé akce nesmírně vděčíme i Dopravnímu podniku hl. m. Prahy, který zřídil čtyři zvláštní linky se zastávkami u otevřených muzeí. Kvůli obrovskému zájmu je pak museli ještě narychlo posilovat. Jezdily až do jedné v noci," ocenila spolupráci partnerů Mgr. Fialová. Podobný úspěch podle ní zaznamenala i Brněnská noc, přestože zatím byla otevřena jen Moravská galerie. Z České Lípy a Kamenického Šenova informace nedorazily, ale předpokládá se, že i tam zavládla přinejmenším spokojenost.
Úspěch z roku 2004 byl podnětem pro rozšíření akce na celou ČR. Asociace vyzvala své členy, aby se přidali v rámci Festivalu muzejních nocí, jehož termín byl stanoven na období mezi 20. květnem a 4. červnem 2005. Zatím je jisté jen to, že kromě Prahy a Brna se zúčastní také Beroun. Dagmar Fialová si však myslí, že veřejnost akci opět uvítá. "Nejde jen o to, že je vše zdarma. Pro návštěvníky to je určité vybočení z všedního stereotypu, kdy má člověk možnost naladit se s dostatečným předstihem svátečně. Víkendová noc věnovaná prohlídce muzeí se tím může stát mimořádným zážitkem."
Bezproblémový vztah
V době stesků na kdeco je téměř neuvěřitelné, že představitelé muzeí a galerií považují svůj vztah ke krajským nebo městským zřizovatelům za téměř bezproblémový. Trend zakládat nové sbírky a stávat se členy AMG je podle Mgr. Fialové naopak pozitivní signál o tom, že obor žije. Co se týče Svazu měst a obcí, Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska i Asociace krajů ČR, nedá se zatím hovořit o konkrétních společných projektech. Zcela určitě by se dle Dagmar Fialové měla zlepšit vzájemná komunikace. "Zatím jde spíše jen o to, že o sobě víme, dál naše spolupráce nepokročila. Doufáme, že tato sdružení naši činnost sledují, protože my jejich ano. Ale opravdu nevím o žádném markantním problému, který by se vztahoval ke krajům a městům jako k zřizovatelům muzeí a galerií." Za pozitivní považuje i to, že už sedm krajů rozpracovalo v návaznosti na celostátní koncepci péče o kulturní movité dědictví své vlastní koncepce.
Pole pro spolupráci s dalšími přesahy se nabízí i na úrovni mezinárodního komitétu Modrý štít, což je neformální uskupení paměťových institucí, tj. archívů, knihoven, muzeí a galerií. Účelem uskupení je koordinace, prevence a řešení následků rizikových faktorů, například krádeží, ale i třeba povodní. Modrý štít existuje asi pět let a ČR je jeho členem čtyři roky.
