Informace k životním situacím se nacházejí na většině webů veřejné správy a patří k nejsledovanějším. Téměř 70 % organizací sice nabízelo v roce 2009 ve svých prostorách přístup k internetu, ale tuto možnost využila jen necelá 3 % občanů.
Tyto a další výsledky přineslo pravidelné roční šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ). Jak už to u takových šetření bývá, koncem letošního března zveřejnil ČSÚ výsledky šetření za rok 2009, které uskutečnil v prvním čtvrtletí roku 2010. Výsledků za minulý rok se tedy dočkáme až o rok později, nicméně i tak mohou být údaje z roku 2009 užitečné, zvláště když je k dispozici časová řada výsledků stejného šetření od roku 2004. A z ní například vyplývá, že zatímco v roce 2004 byl internet v 96 % organizacích veřejné správy, předloni jej mělo již 99,4 % organizací. Více pak napoví sledování vysokorychlostního internetu, který mělo v roce 2004 k dispozici jen 28,4 %, zatímco o pět let později již 88,1 % organizací veřejné správy.
WEBOVÉ STRÁNKY TÉMĚŘ SAMOZŘEJMOSTÍ
Výrazný posun nastal také ve vytváření webových stránek. V roce 2004 mělo svůj web 66,8 % organizací veřejné správy, v roce 2009 již 93,8 %. Je zajímavé, že obce (94,0 %) si v tomto směru vedou lépe než organizační složky státu (91,2 %). Z organizací, které mají webové stránky, na nich 92,4 % zveřejňují informace k životním situacím. Formuláře ke stažení nabízí 46,1 % webových stránek, nejčastěji je uživatelé najdou na stránkách krajů (92,3 %); organizační složky státu (66,2 %) a obce (44,7 %) za nimi zaostávají. Formuláře k on-line vyplnění se nacházejí na stránkách 76,9 % krajů, 35,9 % organizačních složek státu a 11,5 % obcí.
Statistické šetření si všímá i toho, k čemu je internet využíván uvnitř organizací veřejné správy. Běžně se používá k elektronickému bankovnictví - v 92,3 % krajů, 82,3 % organizačních složek státu a 80 % obcí. Velké rozdíly jsou v jeho využití ke školení zaměstnanců. Zatímco tuto možnost využívají všechny kraje, organizační složky státu (48 %) a obce (20,4 %) za nimi zaostávají.
Detailnější zastavení si zaslouží využívání internetové telefonie, které může organizacím přinést výrazné finanční úspory. Zatím tuto možnost objevilo jen pět krajů (38,5 %), dále 21,7 % organizačních složek státu a 11,2 % obcí. Mezi organizačními složkami však pozitivně vyčnívají úřady práce (36,4 %) a ministerstva (35,7 %).
Vzdálený přístup ke služebnímu mailu umožňují všechny kraje, 68,9 % organizačních složek státu a 35 % obcí. Na druhou stranu přístup zaměstnanců k internetu v práci omezuje 68,9 % organizačních složek státu, 46,2 % krajů a 13,1 % obcí. Velký rozdíl mezi teoretickou možností a praktickým využíváním ukázalo šetření v případě práce z domova prostřednictvím IT. Na otázku, zda ji organizace umožňuje, odpovědělo kladně 39,9 % organizačních složek státu, 23,1 % krajů a 14,1 % obcí. Avšak zaměstnanců, kteří využívali možnosti homeworkingu alespoň půl dne v týdnu, bylo 1,4 % u organizačních složek státu, 1,3 % u krajských úřadů a 0,8 % v obcích.
MALÝ ZÁJEM O VEŘEJNÝ INTERNET
Přístup k internetu v prostorách své organizace nabízejí nejčastěji obce (71,4 %), následovány kraji (69,2 %) a organizačními složkami státu (28,7 %). Jiné pořadí je v případě informačních kiosků (kraje 53,8 %, organizační složky státu 28,2 %, obce 7,4 %) a elektronické podatelny (kraje 100 %, organizační složky státu 83,6 %, obce 44 %). Přitom ale veřejný internet využívají pouze necelá 3 % jednotlivců. Nepochybně to bude souviset i s rostoucí vybaveností domácností internetem, která během pěti let vzrostla z 19 na 56 %. Nutno ale podotknout, že v evropském porovnání jsme stále pod průměrem Evropské unie (EU).
Ve vztahu k veřejné správě využívalo v České republice internet 22 % jednotlivců. »Vzhledem k možnosti odeslat formulář právě probíhajícího Sčítání lidu, domů a bytů přes internet očekáváme, že toto číslo za rok 2011 bude výrazně vyšší,« uvedla v dubnu Mgr. Kristýna Sionová z Českého statistického úřadu.
V současné době je Česko hluboko pod průměrem evropské sedmadvacítky, který v roce 2010 činil 41 %. U podniků je situace zcela jiná, české firmy si vedou lépe než evropské podniky. Internet ve vztahu k veřejné správě využilo 89 % českých podniků s více než 10 zaměstnanci, zatímco průměr EU byl 75 %. V obou kategoriích se mezi evropskou špičku řadí skandinávské země, nejhůře je na tom v obou případech Rumunsko.
Využití internetu jednotlivci ve vztahu k veřejné správě je v Česku zatím pod průměrem EU.