Poslední dubnový den protlačily ČSSD a KSČM v Poslanecké sněmovně do druhého čtení vládní návrh zákona o nájemném. Ten počítá s růstem nájemného nejvýše o deset procent ročně. Od 30. dubna pro tento vládní návrh zákona běží osmdesátidenní lhůta k jeho projednání ve výborech dolní komory Parlamentu,...
Poslední dubnový den protlačily ČSSD a KSČM v Poslanecké sněmovně do druhého čtení vládní návrh zákona o nájemném. Ten počítá s růstem nájemného nejvýše o deset procent ročně. Od 30. dubna pro tento vládní návrh zákona běží osmdesátidenní lhůta k jeho projednání ve výborech dolní komory Parlamentu, kde se opoziční poslanci nepochybně budou snažit o jeho co největší změny.
Budoucnosti nájemného bydlení jsme se věnovali již v minulém čísle Moderní obce, kde jsme přiblížili jak představy Ministerstva pro místní rozvoj, tak názory představitelů některých měst, jimž jsme dali prostor v anketě. Nyní přinášíme dokončení ankety a zároveň vybíráme z odpovědí JUDr. Hany Veselé z oddělení oceňování majetku a nájemného Ministerstva financí, které vládní návrh zákona připravilo.
Má Ministerstvo financí vůbec přehled o tom, nakolik nyní vybírané nájemné z bytů ve vlastnictví obcí už pokrývá reálné potřeby na jejich opravy a údržbu?
Ministerstvo financí zjišťovalo údaje o nájemném z bytů a provozních výdajích obcí na nájemní bydlení třikrát - a to za léta 1998, 2000 a 2001. Vždy byly vykázané náklady nižší než výnosy z nájemného - a to i za situace, kdy obce v řadě případů velmi štědře odměňovaly správce svého bytového fondu a téměř ve všech případech neodlišovaly provozní výdaje (k jejichž úhradě nájemné především slouží) od výdajů investičních, pokrývaných z akumulovaného zisku. Z údajů lze učinit závěr, že obce již akumulují zisk z nájemného a postupně odstraňují investiční zanedbanost domů převzatých od státu. Přechodný citelný nedostatek zdrojů vzniklý v důsledku převodu zanedbaných domů na obce navíc bez nájemného, které domy za dobu státního vlastnictví vyprodukovaly, doprovázené čtyř až pětinásobným zvýšením cen po roce 1989 obce do značné míry překlenuly a postupně svůj bytový fond zlepšují.
Některé obce, jak vyplývá i z naší ankety, s výraznější privatizací svého bytového fondu nepočítají. To patrně povede k tomu, že v těchto lokalitách při navrhovaném sestavování Přehledu nájemného obcím vyjde výrazně nižší cenová hladina místního nájemného, než jakou tam budou požadovat soukromí majitelé domů. Nepovede to ke znehodnocování cen domů soukromých vlastníků, kteří budou mít pouze tu smůlu, že své nemovitosti budou mít umístěny v sousedství relativně nových panelových sídlišť, které si obce ponechají ve svém vlastnictví?
Tržní cena se vytváří konkurencí nabídky a poptávky. Nelze požadovat od státu, aby soukromé vlastníky domů s nájemními byty zvláštním způsobem ochraňoval, resp. aby jim odstraňoval konkurenci. Jsem-li vystaven konkurenci, nemohu si klást takové podmínky, jaké bych si kladl v prostředí bez konkurence. To je u každého zboží stejné a není důvod soukromé majitele domů z konkurence vylučovat.
V důvodové zprávě vládního návrhu zákona se mj. hovoří o tom, že "obec v intencích zákona bude rozhodovat o úrovni nájemného ve své lokalitě, protože nejlépe zná problematiku bydlení co do kvantity i kvality, ale i finanční možnosti občanů". Nepovede takové pojetí k tomu, že obce budou při stanovování výše nájemného spíše nadbíhat mase voličů z řad nájemníků a na úkor jednotlivých soukromých majitelů domů?
Jak budou obce jednat, záleží jen na nich. Zodpovídat se budou svým voličům také ony. Zvolí-li cestu rostoucí zanedbanosti domů, rozhodně tím nájemce svých bytů neoslní.
IVAN RYŠAVÝ
