Obce letos přijdou na sdílených daních o téměř 27 miliard korun, s nimiž už počítaly ve svých rozpočtech

Obcím v České republice se letos v důsledku koronavirové krize a souvisejícího poklesu ekonomiky sníží příjmy ze sdílených daní o 26,5 miliardy korun. Dotace ve výši 1 200 Kč na obyvatele, která pro obce znamená dodatečné příjmy ve výši 12,8 miliardy korun, je kompenzací dalších rozpočtových ztrát, které souvisejí se systémem vládní pomoci podnikatelům a firmám.

Nečekaný propad příjmů však může většina obcí kompenzovat využitím svých úspor z minulých let, během kterých hospodařily s přebytkovými rozpočty. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceoobcich.cz, který obsahuje souhrnné informace o hospodaření obcí.

Sdílené daně (DPH, daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob) se podílejí na celkových příjmech obcí až 58 %. Obce bez Prahy měly podle schváleného rozpočtu na rok 2020 obdržet v rámci sdílených daní  více než 158 miliard korun, tedy nejvyšší částku v historii.

Podle dubnového odhadu Ministerstva financí by však měly obce kvůli letošnímu propadu ekonomiky a následnému nižšímu výběru daní dostat necelých 132 miliard korun, tedy o 17 % méně. O další finanční prostředky ze sdílených daní obce přijdou v souvislosti se systémem vládní podpory podnikatelů a firem, která je koncipovaná jako vratka daně z příjmů fyzických osob, případně jako zpětná kompenzace daňových ztrát. Tento dodatečný výpadek by mohl být zčásti kompenzován dotací pro všechny obce ve výší 1200 Kč na obyvatele, díky níž by získaly 12,8 miliardy korun.

„Výpadky v příjmech obcí sice budou formou dotací kompenzovány jen částečně, nicméně díky velmi dobrým výsledkům hospodaření většiny obcí v předchozích obdobích by neměl být ohrožen jejich základní provoz. Bude zajímavé pozorovat, zda dojde ke snížení jejich investiční, aktivity anebo zda naopak využijí uvolněných kapacit dodavatelských firem k investicím do zakázek, které by podpořily místní podnikatele,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF.

Zároveň připomíná, že obce nebudou mít pouze nižší příjmy, ale také vyšší výdaje. Ať už jde o přímé náklady na přísnější hygienická opatření a na péči o ohrožené skupiny obyvatel, nebo o nepřímé náklady ve formě nižších příjmů z pronájmu nemovitostí, které plynou ze snížení nebo odpuštění nájemného v obecních nemovitostech v souvislosti s podporou podnikatelských aktivit a obyvatel v obci.

Podle Věry Kameníčkové bylo obcím občas vytýkáno, že mají vysoký objem úspor, převážně v podobě peněz na bankovních účtech, ze kterých neměly žádný užitek. V době neočekávaného propadu příjmů je to však pro ně veliká výhoda. Pro 91 %, respektive pro 5 675 obcí bude odhadovaný pokles objemu sdílených daní nižší než 50 % jejich úspor. Tato skupina obcí by se tak mohla s nečekaným poklesem příjmů poměrně dobře vyrovnat.

Nejenže můžou kompenzovat výpadek příjmu ze sdílených daní, ale ještě jim polovina objemu jejich úspor zůstane. Obcí, u kterých je objem úspor nižší než odhadovaný pokles sdílených daní, je v ČR 193, což jsou pouhá 3 % z celkového počtu obcí. Z nich však 18 obcí nemělo koncem loňského roku žádný dluh. U zbývajících 384 obcí se výpadek sdílených daní podílí na jejich úsporách v rozmezí od 50 % do 100 %.

Příjmy, výdaje i úspory obcí byly loni nejvyšší v historii

Příjmy obcí se v uplynulém roce zvýšily téměř o 23 miliard korun a s 265 miliardami tak byly nejvyšší v historii samostatné České republiky. Za vyššími příjmy obcí stály především příjmy z daní, které meziročně vzrostly o necelých 14 miliard korun.

Naopak kapitálové příjmy mírně klesly (‑663 milionů Kč). Výdaje obcí také rostly, ale pomaleji. Meziročně se zvýšily o necelých 14 miliard korun a dosáhly tak 254 miliard, což je opět nejvyšší částka v historii. Za nárůstem výdajů přitom stojí z velké části růst běžných výdajů, které se zvýšily o 11,5 miliardy korun. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích se mírně snížil.

Rozdíl mezi příjmy a výdaji obcí (bez Prahy) tak činil v uplynulém roce necelých 11 miliard korun, tedy výrazně více než o rok dříve. Obce jako celek tak už devátý rok v řadě hospodařily s přebytkovým rozpočtem. Po několika letech poklesu se v loňském roce mírně zvýšil dluh obcí (+1,6 miliardy Kč), a to na 48,4 miliardy korun. Úspory obcí pokračovaly v růstu, meziročně se zvýšily o 10 % na 137,9 miliardy korun.

V uplynulém roce měla dluh pouze  polovina obcí a z nich mělo jenom 899 obcí (14 %) dluh vyšší, než byl objem jejich úspor. „Obcí s finančními problémy bylo až dosud velmi málo a příčinou jejich finančních potíží většinou nebyl bankovní úvěr. Pro většinu obcí by tak případné zvýšení dluhu v souvislosti s financováním investic nemělo vést k finančním problémům,“ říká Věra Kameníčková.

Obce v roce 2019 investovaly do svého rozvoje 79 miliard korun, nejvíce v historii

Kapitálové výdaje obcí, tedy investice do vlastního rozvoje, byly loni o dvě miliardy vyšší než v roce 2018 a vůbec nejvyšší v historii. V letech 2017 a 2016 však investovaly obce výrazně méně než obvykle. Ještě v roce 2015 šlo o 67 miliard korun, v roce 2016 už pouze o 41 miliard a v roce 2017 o 55 miliard. Důvodem bylo výrazné snížení investičních dotací v letech 2016 a 2017.

Zatímco investice obcí do svého rozvoje byly v minulém roce rekordně vysoké, objem investičních dotací stále ještě nedosahoval úrovně z roku 2015. Obce tak ve větší míře financovaly svůj rozvoj z jiných zdrojů, především úsporami v rámci provozu. Investiční dotace byly sice loni o necelých 5 miliard vyšší než v roce 2018, avšak stále o 7 miliard korun nižší než v roce 2015.

Alespoň jednu investiční dotaci obdrželo 61 % všech obcí, ale u obcí do 199 obyvatel investiční dotaci získalo pouze 40 % z nich. Většina obcí (96 %) přitom v uplynulém roce uskutečnila nějakou rozvojovou investici, třetina z nich aniž by získala podporu ze strany státu v podobě investiční dotace.

Také ratingové hodnocení potvrzuje dobré hospodaření obcí v roce 2019

Navzdory zvýšeným nárokům na financování kapitálových výdajů se počet obcí s nejlepším ratingovým hodnocením „A“ udržel v roce 2019 na stejné úrovni jako v roce předchozím. „U těchto obcí to v praxi znamená aplikování zodpovědného přístupu a plánování investičních projektů tak, aby náklady na ně neohrozily likviditu obce a naopak plánované výnosy přispěly k dobrému hospodaření v budoucích letech,“ vysvětluje Luděk Mácha, manažer služby iRating obcí společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

V uplynulém roce měly nejlepší iRating obce ve Středočeském kraji. 34 % obcí zde hospodařilo výborně nebo velmi dobře a pouze 3 % patřila do skupiny obcí s rizikovým hospodařením. Následoval Kraj Vysočina, kde hospodařilo 30 % obcí výborně nebo velmi dobře a pouze 5 % obcí rizikově. Naopak v Ústeckém kraji získalo rating „A“ nebo „B+“ pouze 11 % a v Olomouckém kraji 12 % obcí, zatímco rating „C“ nebo „C-„ obdrželo v obou krajích 13 % obcí.

/zr/

Tomu, jak se pokles příjmů obcí může promítnout do jejich hospodaření, se bude věnovat i červencové vydání Moderní obce s datem expedice z tiskárny už 1. 7. Autorkou textu je právě Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.*