Reforma veřejné správy splnila svůj účel, domnívá se náměstek ministra vnitra RNDr. Josef Postránecký. V této době jde především o stabilizaci její územní organizace.
Reforma probíhala mj. s ohledem na naše (tehdy) budoucí členství v Evropské unii. Jsou splněny všechny požadavky unie?
Evropská unie zdůrazňovala zejména dvě věci: Výrazněji decentralizovat státní správu a posílit samosprávu, a právně zakotvit postavení českých úředníků. První požadavek byl splněn vytvořením krajů a převedením činnosti 73 okresních úřadů na obce s rozšířenou působností. Druhý pak splnilo přijetí zákonů o státní službě a o úřednících územních samosprávných celků.
Jak zvládají obce s rozšířenou působností výkon státní správy?
Po jednom a půl roce od převedení většiny činností okresních úřadů na tyto obce mohu zodpovědně říct, že výkon státní správy se uskutečňuje v potřebném rozsahu i kvalitě. Většina z 205 obcí s rozšířenou působností zvládá svěřenou agendu sama a jen menší množství využívá možnosti uzavřít na vyřizování některých agend veřejnoprávní smlouvy. Asi třetina případů se přitom týká agendy civilní služby, která do konce letošního roku skončí. Obce rovněž z podstatné části dokončily úpravy svých objektů, takže dnes většina z nich již působí ve stabilních prostorách. Jen několik málo obcí ještě úpravy svých objektů dokončuje - například Horšovský Týn, Slaný, Votice. Stát přispěl na materiálně technickou přípravu těchto objektů a na vybudování potřebných informačních systémů více než 2,5 miliardy korun.
Doufejme, že po nějaké době nebude muset Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) konstatovat, že prostředky se vynaložily nehospodárně, jako po kontrole využívání státních finančních prostředků na úpravy sídel krajů.
Zmíněný úřad sice dospěl před třemi lety k závěru, že část prostředků byla využita nehospodárně a že původní rozpočty se zvýšily, ale šlo o náklady na bezpečnostní zajištění informačních systémů nových budov, přičemž tento požadavek vyplynul z nových právních předpisů. V žádném případě NKÚ nekonstatoval, že se prostředky využily v rozporu s právními předpisy nebo že dokonce byly zneužity. Obce s rozšířenou působností obdržely příspěvek s tím, že si úpravy zajišťovaly ve vlastní režii. O využití příspěvku byly povinny informovat Ministerstvo financí.
Důležitější než materiální stránka jsou asi lidé...
Personální zabezpečení bylo vůbec nejdůležitější stránkou tohoto procesu. Z okresních úřadů přešlo na obce s rozšířenou působností přes 13 tisíc funkčních míst. Poté se tento počet snížil zhruba o šest procent. Obdobná redukce funkčních míst se týká i krajských úřadů. Tam přešlo z okresních úřadů zhruba 1800 funkčních míst a následně došlo k redukci na 95 % původního stavu. V žádném případě se tedy nezvýšil počet úředníků pro činnosti, které dříve vykonávaly okresní úřady.
Vraťme se k tomu, co kraje i obce nyní nejvíc trápí, a to je financování. Obce dokonce chtějí podávat ústavní stížnost a mají podporu krajů.
Reforma veřejné správy založená na decentralizaci není zatím dokončena. Týká se to speciálně krajské úrovně. Kraje převzaly od státu poměrně významné kompetence, nicméně výkon těchto činností zabezpečují z větší části prostřednictvím státního rozpočtu, z účelových, případně neúčelových dotací. Je to však spíše politický problém, protože novela zákona o rozpočtovém určení daní byla už několikrát předložena, ale zatím ji Poslanecká sněmovna nikdy neschválila.
Uvidíme, jaký osud bude mít nejnovější verze, kterou v červenci schválila vláda. Podle ní by se vlastní prostředky krajů zhruba zpětinásobily.
Je to dostatečné?
Bylo deklarováno, že to nebude konečné přerozdělení zdrojů z veřejných financí, že tento proces bude pokračovat v návaznosti na případné další přesuny kompetencí.
Jaké případné další přesuny kompetencí se zvažují?
V této chvíli mi není znám nějaký konkrétní návrh. Spíše půjde o doladění stávající dělby kompetencí. Například jednou z možností je přesun regionálních železničních tratí na kraje. Zatím je ale vše jen ve fázi diskusí.
Kvůli financím se bouří i obce.
Tam jde o něco jiného. Obce s rozšířenou působností, které převzaly poměrně obsáhlé agendy z okresních úřadů, požadují, aby stát plně hradil náklady, jež s výkonem těchto agend mají. Zdůrazňují nutnost pravidelně zvyšovat státní příspěvek tak, aby odrážel například míru inflace a růst dalších nezbytných nákladů. Z naší analýzy vyplývá, že obce s přenesenou působností mají hrazeny formou příspěvku nezbytné náklady minimálně z 90 %. K tomu musejí připočíst své příjmy ze správních poplatků nebo pokut. Poněkud horší je situace u obcí s pověřeným obecním úřadem. Jim byl příspěvek koncipován jinak a pokrývá jen kolem 60 % nákladů. Proto navrhujeme, aby státní rozpočet v příštích letech na tyto obce pamatoval a příspěvek se jim zvýšil.
Připravuje Ministerstvo vnitra ve vztahu k obcím něco nového?
Základní práce nyní směřují ke stabilizaci územní organizace veřejné správy a dělby práce mezi státem a samosprávami. Je to velmi důležité; není možné, aby obce vybudovaly potřebné prostory a zázemí pro výkon určité agendy a za rok za dva by se rozhodlo, že tuto agendu bude vykonávat někdo jiný. Z legislativních prací se po přijetí zákona o změně krajských hranic připravuje pro jednání ve vládě návrh zákona o územně správním členění státu, který by měl obsáhnout všechny územní změny, jež v posledních letech nastaly. S tím souvisí usnesení vlády z konce loňského roku, kdy vláda uložila sladit správní obvody tak, aby jejich základem byly správní obvody s rozšířenou působností. Velkou výzvou je i požadavek optimalizace právního a ekonomického prostředí v malých obcích.
Co se tím myslí?
Mimo jiné vytvořit takovou legislativu, která umožní obcím nejen spolupracovat, vytvářet svazky, ale i motivovat je k této spolupráci. Vláda letos v březnu uložila ministru vnitra předložit do konce roku návrh koncepčního řešení, zahrnujícího i oblast rozvoje venkovských obcí. Jedním z potřebných kroků je podpořit možnost spolupráce obcí, např. při využívání společné infrastruktury. Je to poměrně složitý problém, proto jsme vytvořili k jeho řešení odborný tým, v němž jsou představitelé Svazu měst a obcí, Spolku pro obnovu venkova, akademické sféry a příslušných resortů. Nejde totiž jen o legislativu, ale i o další otázky - ekonomické, finanční a sociální.
