Vůbec první ústavní stížnost, kterou kdy v historii České republiky vznesla zastupitelstva obcí proti zákonům, na jejichž základě se rozdělují státem vybrané příjmy územním samosprávným celkům, je od letošního května na světě. Stížnost podaly obce Rokytnice, Suchá Loz a Vysoké Pole ze Zlínského kraje.
Příslovečnou poslední kapkou, kdy zastupitelstvu obce Rokytnice (595 obyvatel) přetekl pohár trpělivosti, se stala novela zákona o daních z příjmů obyvatel. Přesněji řečeno snížení výběru daně z příjmů ze závislé činnosti, k němuž kvůli novele dochází od letošního roku a má nepříznivý dopad do rozpočtů obcí. "Občané sice díky daňovým novelám ušetří na daních, avšak stát obcím z jejich beztak malých rozpočtů ještě více ubere," říká JUDr. Stanislav Polčák, PhLic., který zmíněné obce zastupuje u Ústavního soudu ČR.
"Už v březnu jsem veřejně upozorňovala, že vybraná daň ze závislé činnosti bude proti roku 2005 zhruba o čtvrtinu nižší," konstatuje starostka Rokytnice Ing. Jana Juřenčáková. Zatímco loni příjem této daně pro Rokytnici činil 884,6 tisíce korun, pro letošní rok obec předem počítala s dopady uvedené novely a naplánovala si tuto položku pouze ve výši 700 tisíc korun. Ovšem kvůli vracení přeplatků ze společného zdanění manželů obec přijde o další desetitisíce. Celkový výpadek proto podle starostky dosáhne asi 250 tisíc korun. Přitom čtvrt miliónu korun pro Rokytnici představuje například 75 % ročního financování provozu základní a mateřské školy.
Připomeňme, že Rokytnice má koeficient velikostní kategorie stanoven v hodnotě 0,5881 a loni její daňové příjmy na jednoho obyvatele činily 6792 Kč, přičemž podle letošního odhadu to bude 6857 Kč.
OBČANÉ "NIŽŠÍ" A "VYŠŠÍ" KATEGORIE?
Nejen starostka Rokytnice soudí, že hlavní příčina, proč stávající model rozpočtového určení daní (RUD) je z hlediska menších obcí neudržitelný, spočívá v tom, že v úvahu bere pouze velikostní koeficient obce. Za tímto názorem stojí také 109 obcí, které od letošního 21. dubna do začátku června už stačily podepsat petici Iniciativa za živý venkov (její text je na adrese http://www.rokytnice.org/).
"V důsledku snížení daně z příjmu právnickým osobám, daně z příjmu ze závislé činnosti a daně z příjmu OSVČ, slevy na dani, resp. daňového bonusu, dále slevy na dani na poplatníka a například i společného zdanění manželů dojde k dalším výpadkům v příjmech obcí a menších měst, přičemž stát zatím nezamýšlí tyto výpadky jakkoli kompenzovat. Naopak zvýšením DPH prodražil řadu investičních akcí obcí a měst. Ačkoliv vybere na DPH více, opět nenavýšil příjmy z této daně v rozpočtech samospráv. Negativní dopad uvedených změn je umocněn i nastavením rozpočtového určení daní... Podle tohoto zákona je hodnota občana z malé obce proti občanovi žijícímu a odvádějícímu daně v Praze 6,5krát menší," praví se mj. v petici.
CHARTA, NA NIŽ SE ZAPOMÍNÁ
JUDr. Polčák konstatuje, že Česká republika schválila Evropskou chartu územní samo-správy (vyhlášená pod č. 181/1999 Sb., dále jen Charta), která vstoupila v platnost pro ČR dne 1. 9. 1999. Charta v čl. 9 odst. 1 zaručuje místním společenstvím v rámci hospodářské politiky státu právo na přiměřené vlastní finanční zdroje, se kterými mohou v rámci svých pravomocí volně nakládat. Odst. 2 cit. článku Charty stanovuje, že finanční zdroje místních společenství jsou úměrné odpovědnosti stanovené ústavou a zákonem," připomíná. Podle doktora Polčáka se tak obce, které podaly ústavní stížnost, přímo dovolávají, aby Parlament ČR Chartu skutečně provedl i v předpisech, na jejichž základě jsou stanoveny příjmy municipalit.
"Zde parlament musí primárně vycházet z rozsahu úkolů, které jsou na obce přenášeny a jejichž výčet neustále od roku 2000 narůstá. Dále musí zohlednit i zajištění zdrojů pro municipality k plnění vlastních samo-správných funkcí územních společenství občanů, jež si určují obce a města samy prostřednictvím svých volených zástupců. Rozhodnutí o přiměřené výši prostředků přísluší samozřejmě parlamentu, který však nemůže přijímat zákony či na nich setrvávat, pokud se příčí mezinárodním závazkům České republiky a Ústavě ČR," dodává.
MF: KOMPENZACE NEBUDOU
Ministerstvo financí (MF), na něž ústavní stížnost směřuje, přiznává, že změny zákona o daních z příjmů se negativně promítnou do poklesu daňových příjmů daně z příjmu fyzických osob. Podle Ing. Jaroslava Růžka z oddělení komunikace MF resort odhaduje, že letos obce obdrží "o 3,1 mld. Kč méně ve srovnání s daňovými příjmy, které by získaly v případě nepřijetí zmíněné právní normy". Jenže inženýr Růžek dodává, že meziroční nárůst celkových daňových příjmů obcí bude přesto letos činit přibližně 0,8 mld. Kč proti roku 2005, a to zejména díky příznivému vývoji inkasa daně z přidané hodnoty. Proto MF nyní o žádné konkrétní kompenzaci obcím za pokles příjmů z daně z příjmu fyzických osob neuvažuje.
ZLÍN I PLZEŇ DISKUSI PODPOŘÍ
V ústavní stížnosti se mj. praví: "Obce shledávají opodstatněným zajistit vyšší příjem velkých měst, a to jak na základě prostého rozdílu podle počtu občanů, tak i zřejmě rozdílného poměru tzv. "na hlavu". Nicméně stávající poměry hodnot občana z malé obce a z velkého města jsou podle přesvědčení stěžovatelů zjevně diskriminační, přičemž zcela postrádají hledisko proporcionality."
Nemůže však jiný způsob přerozdělování sdílených daní - při případném zachování podílu obcí na jejich výnosu (20,59 %) - přece jen znesvářit venkov s městy?
Primátor Zlína Mgr. Tomáš Úlehla to nepředpokládá, byť by podle něho Zlín určitě nesouhlasil s tím, aby případný jiný klíč k přerozdělování měl negativní dopad do rozpočtu města. "Téma pro diskusi to však určitě je," připouští primátor, "neboť například ze společného krajíce vybraných daní Praha "ukousne" 31,9 a Zlín 0,6 %." Mgr. Úlehla však varuje před ukvapeností: "Pokud by se diskutovalo o rozšíření sdílených daní dejme tomu o spotřební daň, bylo by nutné znát dopady tohoto kroku i na jiné vztahy státu s obcemi. Třeba jak by se to promítlo do výše státního příspěvku na výkon přenesené působnosti a klíče jeho přidělování jednotlivým kategoriím obcí."
Loni město Zlín dostalo při přerozdělování daní od státu 9372 Kč/obyvatele, letos propočet vychází na 9461 Kč (bez daně za obce), resp. 10 069 Kč. Za období leden - duben 2006 celkové daňové příjmy Zlína (fyzické a právnické osoby - bez daně za obce, DPH) ve srovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostly o 16 %. Daně z příjmů fyzických osob sice poklesly o 11 %, ale daně z příjmů právnických osob (bez daně za obce) vzrostly o 62 % (přičemž k 5. 1. 2006 město inkasovalo 16 mil. Kč na zálohách placených právnickými osobami na rok 2005).
Že by stálo za to otevřít diskusi o RUD, a to pod mottem Bohatá obec = bohatý stát, si myslí rovněž primátor Plzně Ing. Miroslav Kalous. V systému RUD se Plzeň řadí do kategorie obcí nad 150 tisíc obyvatel s velikostním koeficientem 1,67. Loni tak obdržela zhruba 17 000 Kč na jednoho obyvatele, letos ze sdílených daní očekává "na hlavu" mezi 18 a 19 tisíci korun. Z podílu vybraných sdílených daní určeného obcím Plzeň dostává 2,6 až 2,7 %.
NÁVRHY PRO NOVOU VLÁDU
Vedoucí legislativně-právního oddělení Svazu měst a obcí (SMO) ČR Mgr. Lukáš Váňa říká: "Řešení musíme hledat v navýšení podílu na sdílených daních pro obce nebo v navýšení vlastních daňových příjmů obcí." SMO si už loni na své finanční konferenci vytkl několik cílů. Mgr. Váňa je shrnuje: "Především jde o zachování dlouhodobé stability příjmů obcí, aby mohly dlouhodobě plánovat. Dále požadujeme okamžité zahájení prací na novele zákona o rozpočtovém určení daní. Svaz inicioval vznik pracovní skupiny na Ministerstvu financí, která se zabývá modelováním jednotlivých možných řešení. Zevrubná diskuse začala loni na podzim tak, aby v povolebním období byly na MF připraveny už některé konkrétní návrhy. Skupina například modeluje omezení současných 14 velikostních kategorií obcí na pouhé 4 či 5. Projednávají se varianty navýšení procenta sdílených daní na úkor nesystémově přidělovaných dotací ze státního rozpočtu nebo konkrétní příklady posílení motivačních prvků. Zejména pro malé obce by bylo zajímavé zavedení koeficientu rozlohy obce. Ten by zvýhodňoval obce o velké rozloze s nízkým počtem obyvatel. Projednávaných řešení je ovšem ještě více."
JUDr. Stanislav Polčák odhaduje, že Ústavní soud by ústavní stížnost mohl v prvním kole projednat do roka - pokud ovšem parlament sám do té doby zákon nezmění. Mgr. Lukáš Váňa dodává, že na letošním Kongresu starostů a primátorů v Brně krátce před parlamentními volbami všichni zástupci pozvaných politických stran prohlásili, že budou usilovat o novelizaci zákona o RUD v co nejkratším termínu. I z tohoto pohledu považuje ústavní stížnost obcí ze Zlínského kraje za prospěšnou, neboť může práce na přípravě novely zákona ještě více urychlit.
