O vznik samostatného sdružení obce s rozšířenou působností podle výsledků ankety uspořádané naší redakcí zatím příliš neusilují. Chtěly by však mít státem garantovaný dostatečný přísun peněz na jimi zajišťovaný výkon státní správy v přenesené působnosti.V bleskové anketě si časopis Moderní obec...
O vznik samostatného sdružení obce s rozšířenou působností podle výsledků ankety uspořádané naší redakcí zatím příliš neusilují. Chtěly by však mít státem garantovaný dostatečný přísun peněz na jimi zajišťovaný výkon státní správy v přenesené působnosti.
V bleskové anketě si časopis Moderní obec ověřoval, nakolik jsou opodstatněné signály, že některé obce s rozšířenou působností uvažují o vzniku samostatného sdružení, které by za jejich zájmy lobbovalo v centru. Už z faktu, že z dvaceti oslovených obcí nakonec odpovědělo pouze devět, lze vyvodit závěr, že obce třetího typu se zatím podobnými úvahami příliš nezabývají. Jednoznačně kladně na anketní otázku odpověděl pouze starosta Třebíče Miloš Mašek a pro "spíše ano" byl starosta Frýdlantu Jindřich Wurm.
Charakteristickou odpovědí však byla odpověď starostky města Blansko PhDr. Jaroslavy Králové: "Nedomnívám se, že nové sdružení obcí s rozšířenou působností by bylo schopné zajistit výraznější prosazení zájmů tohoto typu měst." Proti vzniku jakéhokoliv dalšího sdružení byl i starosta Rumburku Ing. Jaroslav Sykáček.
Tři dotázaní (primátor Liberce Ing. Jiří Kittner a starostové Jeseníku a Tábora Ing. Jiří Krátký a Ing. František Dědič) byli názoru, že potřebám obcí třetího typu dostačuje stávající Komora měst v rámci Svazu měst a obcí (SMO), starostové Krnova a Ústí nad Orlicí Josef Hercig a Jiří Čepelka jsou pro vytvoření nové komory obcí s rozšířenou působností uvnitř SMO.
Bude-li však výkon státní správy v přenesené působnosti představovat pro obce třetího typu nadále značnou organizační a hlavně finanční zátěž, pak hlasy pro samostatné sdružení určitě zesílí. Například starosta města Tábor svou odpověď doplnil následující výhradou: "Komora měst Svazu měst a obcí by mohla sehrát tu správnou roli. Pokud to však nedokáže v nejbližším roce, bude nutné uvažovat o samostatném sdružení obcí třetího typu."
Radikálnější odpovědi zazněly na otázku, zda by bylo vhodné z výnosu sdílených daní vyčlenit výhradně pro obce s rozšířenou působnost zvláštní podíl. Kladně odpověděli představitelé měst Ústí n. O., Rumburku, Liberce a Jeseníku. Starosta Jeseníku Ing. Jiří Krátký ovšem zároveň varoval před tím, aby se nedospělo do extrému, kdy by byl sice povýšen podíl z výnosu sdílených daní, ale současně by se zrušily dotace. Takový krok by podle jeho názoru poškodil malé obce do tří set obyvatel, jež by neměly na přežití, a ani značná část obcí do 1500 obyvatel by pak nedopadla lépe. "Nám by se zamlouvalo, kdyby se zákonem takříkajíc něco málo ukrojilo pro obce třetího typu a to se přidalo k současnému podílu ve výši 20,59 procenta daňového výnosu. Optimální řešení vidíme v modelu alespoň nějakého navýšení procenta sdílených daní pro obce třetího typu dané zákonem a zachování dotací," dodal inženýr Krátký.
Starostové Tábora a Krnova připouštějí, že je jim v podstatě jedno, odkud a jak by obce s rozšířenou působností měly dostat přidáno. Ale že stát bude muset výkon státní správy, který pro něj vykonávají, plně hradit. Pro odpověď "spíše ne" je starosta Třebíče a zcela tuto myšlenku odmítají starosta Frýdlantu a starostka Blanska. Jindřich Wurm z Frýdlantu svůj postoj vysvětluje: "Stát většinou se sdílenými daněmi přidá skrytě další záležitosti, vyžadující finanční náklady. V současné době proto odpovídám ne, neboť ani my nevíme a nemáme zkušenost, co vše jako obec s rozšířenou působností budeme hradit." PhDr. Jaroslavu Královou z Blanska vedla k záporné odpovědi jiná obava: "Pokoušet se nově definovat specifické postavení těchto obcí se mně jeví jako nenápadný začátek procesu postupně na ně přenášet roli bývalých okresních úřadů, což se ostatně už dnes děje. Finanční náklady na výkon státní správy v přenesené působnosti však náklady s tím spojené skutečně nepokrývají. Konkrétně Blansko bude letos z vlastního rozpočtu tyto činnosti dokrývat zhruba sedmi milióny korun. Řešení vidím v dokončení reformy veřejné správy, zrušení nadbytečných ministerstev a v racionálním snížení počtu zaměstnanců ve zbývajících. Tím se získají peníze, které dnes pověřeným obcím chybějí."
IVAN RYŠAVÝ
