Obchod mění návyky a životní styl Důsledky industrializace, technizace a computerizace na lidský život a vývoj společnosti mají nejrůznější podoby a uskutečňují se nejrůznějšími způsoby. Jednou z nejvýznamnějších je doprava a všechny komunikace - technické i sociální. Jiným fenoménem jsou změny ve...
Obchod mění návyky a životní styl
Důsledky industrializace, technizace a computerizace na lidský život a vývoj společnosti mají nejrůznější podoby a uskutečňují se nejrůznějšími způsoby.
Jednou z nejvýznamnějších je doprava a všechny komunikace - technické i sociální. Jiným fenoménem jsou změny ve způsobu oběhu zboží a jeho cesty ke spotřebiteli. Je přirozené, že tyto skutečnosti se stávají předmětem společenského výzkumu.
Konference v bayreuthu
Na podzim roku 2000 se konalo v Bayreuthu zasedání mezinárodní výzkumné pětice univerzit z Bayreuthu, Bratislavy, Mariboru, Pécse a Plzně, které se zabývalo výsledky výzkumu vlivu změn v oběhu zboží, zkušenostmi v koncepci hledání a realizace cest ke spotřebiteli i v důsledku nových forem přirozené a prostorové reprodukce obyvatelstva celých světadílů, v přístupu k využívání půdy, ve formách dopravy zboží a lidí a dalšími aspekty.
Prof. Dr. Drs. h.c. Jorg Maier, vedoucí Fakulty hospodářské geografie a regionálního plánování Bayreutské univerzity a Danisla Hessmannová z téže univerzity přednesli příspěvek zaměřený na teoretickou část výzkumu opřenou o empirické přístupy k problematice a výsledky dílčích šetření z této oblasti. Problematika moderního oběhu zboží se týká široké oblasti sociálního vývoje společnosti, územně se pak zužuje na sociální geografii. V obou případech však má celospolečenské aspekty. Proto jsou poznatky uvedeného výzkumu důležité pro hodnocení vlivu oběhu zboží a obchodu a cenné pro všechny vědecké disciplíny zabývající se vývojem současné společnosti.
Nové formy oběhu zboží mají vliv na vznik nových návyků a zvyklostí pro každodenní život člověka jako individuálního člena širšího kolektivu, např. rodiny nebo domácnosti, ale také na společnost jako větší entitu, a také na nové formování života měst i venkova po stránce technické, organizační, urbanistické a sociální.
Vliv změn ve způsobu oběhu zboží od výrobce až ke spotřebiteli dokumentovali J. Maier a D. Hessmannová na dosavadních formách účinkování maloobchodu ve společnosti v průběhu posledního století. Jako první významnější změnu označili autoři diferenciaci obchodní sítě a nabídky koncem 20. let minulého století. Částečně to souviselo s růstem volného času obyvatelstva a jeho diferencovaného využívání. To se promítlo do vyčlenění některých komodit z úhrnného trhu a do vzniku specializovaných prodejen, např. sportovních potřeb, prodeje fotoaparátů, ale také radiopřijímačů a hodinek. Současně vznikají specializované obchodní domy. Přesto lze odhadnout, že nadále kolem 80 % byly obchody malých prodejců.
Již v té době začíná do prodejní sítě pronikat systém samoobsluhy, který znamená jednak racionalizaci prodeje, jednak výhody pro nakupující možností volnějšího výběru, a to bez eventuálního tlaku prodejce. Sortiment samoobsluh se rozšiřuje na potraviny, v některých obchodech doplněný průmyslovým zbožím. Obchodní domy zvyšují prodejní plochy a obraty. Umístění specializovaných obchodů a obchodních domů bylo zpravidla v centrálních částech měst. Konkurence nabídky zboží i konkurence cenová rostou. Již tehdy začíná diferenciace nakupujících v klasické maloobchodní síti a nakupujících v obchodních domech.
Racionalizace sítě
Do poloviny 90. let zaniklo v Německu kolem 50 % malých a nejmenších obchodů. Byly nahrazeny obchodními domy, poté supermarkety a hypermarkety. Racionalizace prodeje probíhala v několika etapách. První byla ve znamení koncentrace nákupů na menší počet dodavatelů, což vedlo jak ke zlevnění hromadných nákupů, ale také ke zvýšení "moci" odběratelů nad dodavateli. Druhou etapou bylo omezení servisních služeb, což vedlo ke snížení nákladů prodejců na odborné síly v prodejnách.
Třetí charakteristikou bylo zvýšení samoobslužných prodejen. To vedlo rovněž k úspoře pracovníků v distribuci a tedy k úspoře nákladů. Jako čtvrtá fáze se objevuje stále větší územní decentralizace individuálních prodejen jednotlivých velkých prodejních domů (marketů, supermarketů, hypermarketů) do stále většího počtu měst a obcí, ale i na území velkých měst a aglomerací. S tím je spojen vznik filiálek velkých mateřských podniků.
Na zelené louce
Obchodní síť se začíná rozprostírat na stále větší území katastrů obcí a měst, obchodní domy se stavějí na zelené louce na lacinějších pozemcích předměstínebo i mimo hranice města. Nové obchodní domy se stavějí moderně a levně, protože neaspirují na vyšší architektonickou úroveň. Zabírají mnoho ploch budováním parkovišť, což při nižších cenách extramurálních pozemků (mimo město) hraje významnou úlohu. Pokud lze pracovní síly získat z místních neměstských zdrojů, jsou i mzdové náklady nižší. Tak začíná éra "One-stop-shoppingu".
Za nejdůležitější charakteristiku tohoto období lze označit jednak specializaci obchodních domů, jednak zakládání filiálek velkodomů. Ve svém úhrnu představuje tento vývoj endogenní faktory proměny oběhu zboží. Jako exogenní faktory jsou chápány změny, k nimž dochází na straně zákazníků. Jsou dány změnami v sociálním a profesním složení společnosti v důsledku její terciarizace, dále v důsledku změn ve věkovém složení obyvatelstva, konzumních zvyklostí jak ve výživě, tak ve využívání průmyslového zboží. Ačkoli se počet obyvatel v úhrnu populace a z hlediska rozmístění ve městech nebo na venkově snižuje, počet domácností - nikoli rodin - roste, a tím i diferenciace poptávky podle sortimentu a z hlediska cen.
Obchodní průzkumy zjišťují, že domácnosti jednotlivců vydávají v přepočtu na obyvatele relativně vyšší částky na své nákupy než domácnosti vícečlenné, což vyplývá z poměru příjmů a vydání na jednu osobu v každém z uvedených typů domácností. Obecně klesá podíl výdajů na potraviny a roste podíl výdajů na průmyslové zboží nebo služby při stále větší diferenciaci obou komodit. Nároky na služby vedou k tomu, že obchodní domy budují svá servisní pracoviště, např. holičství, kadeřnictví, opravny různého zboží, aby kupující měl "pod jednou střechou" vše, co při své vyjížďce z domova potřebuje. Zařizují čekárny a zábavní koutky pro děti nakupujících rodičů.
Obchodování se za těchto podmínek stěhuje z měst, z jejich center, na jejich okraje, eventuálně přilehlé "venkovské území", na periferii. Ve městě zůstávají ryze specializované obchody jako např. klenotnictví, knihkupectví, čistírny oděvů, ale i specializované potravinářské obchody zajišťují okamžité čerstvé zboží nebo večerní a noční prodej. Prodejním heslem je "pohodlí pro zákazníka" nejen z hlediska jeho času, ale také vysoké kultury prodeje a nákupu.
Vymisťování obchodní sítě z měst a jejich center rozšiřuje jejich bezprostřední a vzdálenější zázemí a vede k záboru stále rostoucích ploch odnímaných zemědělskému půdnímu fondu. Zdá se, že se tak rezignuje na zachování "kulturní krajiny", protože obchodní domy nejsou vzorovými ukázkami urbanistických nebo architektonických koncepcí. Pod vlivem jejich výstavby se však mění blízké vesnice ekonomicky, demograficky a sociálně.
Vylidňování center
Začíná se zde stavět, přichází stále rostoucí počet obyvatel z blízkého města. Začíná nebo pokračuje "suburbanizace" jako stále rostoucí typ osídlení krajiny. Dosud vysoká koncentrace obyvatelstva v městech a velkoměstech vede tímto pohybem obyvatelstva k jeho "rozsídlení". Ve většině průmyslových zemí ztrácejí největší města své obyvatelstvo ve prospěch svých bližších, ale i vzdálenějších zázemí. Rostoucí automobilizace umožňuje zvyšování prostorových vzdáleností mezi pracovišti a bydlišti, nehledě k tomu, že některé aktivity lze vykonávat doma.
Domov, bydliště se stává novým pracovištěm nejen díky automobilismu, ale především "internetizaci". Auto a nová obchodní síť mění styl života moderní společnosti.
Městská centra se vylidňují. Periferie se zalidňuje. Mění se hromadná doprava ve prospěch dopravy individuální. V konkurenci "cena dopravy versus čas" vyhrává položka "čas". Nákupy dříve orientované převážně na ženy se stávají také záležitostí mužů, přinejmenším jako řidičů osobních aut a nosičů zboží při větších nákupech. Denní nákupy se stávají řidšími a koncentrují se na nákupy "na celý týden", zejména potravinářského zboží díky vysoké vybavenosti obyvatelstva chladničkami nebo ledničkami.
Snížením časových ztrát vznikajících nákupem se zvyšuje podíl volného času. Pomineme-li rostoucí podíl "workoholiků", dělí se takto získaný volný čas na rozličné aktivity.
Závěry pro nás
Z citované studie zaměřené na proměny obchodu ve vztahu ke společnosti můžeme odvodit řadu závěrů i pro naši společnost. Důsledkem vysoké individualizace života naší společnosti je ztráta sociálního povědomí. To se promítá ve snížení porodnosti a počtu manželství, v růstu počtu nesezdaných svazků a jednodětných rodin, ale také ve zvyšování kriminality, závislosti na drogách a duševních poruch. I u nás bude mít stále větší počet osob svého psychologa nebo psychiatra.
V rodině či domácnosti sice dochází k přerozdělení funkce muže a ženy a k růstu rovnoprávnosti obou pohlaví chápaných jako "gender funkce", ale vazby mezi lidmi se uvolňují až k nezájmu o společnost jako takovou (klesající účast při volbách). U části populace roste osobní hedonismus jako důsledek ztráty "životní vize" společnosti.
Měnící se způsob života moderní evropské společnosti včetně české se promítá i do zevních projevů, do kultury, nového pojetí urbanismu a fungování měst a vesnic jako lidských sídel. Za aktiva vývoje společnosti lze označit růst počtu chráněných památek kulturního dědictví, akce "vzorná obec" apod. Negativní stránkou je postupující devastace objektů a krajiny a nezájem na zachování historického a přírodního bohatství. V tom má naše společnost ohromné dluhy.
Alois Andrle
FOTO ARCHÍV
