Naše obec získala z hospodářské činnosti finanční prostředky. Vzhledem k tomu, že zahájení plynofikace obce se posunulo o půl roku, hodláme peníze uložit na tuto dobu na termínovaný vklad. Úroky zdaní při výplatě banka. Sražená daň obecně lze započíst na celkovou daňovou povinnost. Jak je tomu ale...
Naše obec získala z hospodářské činnosti finanční prostředky. Vzhledem k tomu, že zahájení plynofikace obce se posunulo o půl roku, hodláme peníze uložit na tuto dobu na termínovaný vklad. Úroky zdaní při výplatě banka. Sražená daň obecně lze započíst na celkovou daňovou povinnost. Jak je tomu ale u obce, která daň vlastně neplatí?
ODPOVĚĎ: Pokud obec provozuje hospodářskou (podnikatelskou) činnost, vztahují se na ni stejná pravidla jako na jiné podnikatelské subjekty. Znamená to tedy, že musí vést podvojné účetnictví, stanovit daňovou povinnost a podat přiznání k dani z příjmů právnických osob. Na rozdíl od jiných právnických osob však obec vypočtenou daň neplatí (daň je fakticky příjmem obce).
To však nic nemění na aplikaci § 36 odst. 6 zákona o daních z příjmů. Podle citovaného ustanovení se v případě úrokových příjmů z vkladových účtů započte sražená daň na celkovou daňovou povinnost.
Jestliže tedy obci vznikne daňová povinnost, sníží ji zápočtem již sražené daně. V žádném případě však není možno sraženou daň považovat za přeplatek daně a žádat o jeho vrácení. S takovými názory i dotazy obcí jsem se již setkala a vycházejí právě ze skutečnosti, že obec daň vlastně neplatí, a tak by jí sražená daň měla být vrácena.
Jiná je ale situace, když obci nevznikne daňová povinnost, nýbrž daňová ztráta. Pak může - tak jako ostatní podnikatelské subjekty - požádat o vrácení přeplatku na dani ve výši daně již sražené. V případě, kdy není možno započíst celou sraženou daň, protože daňový základ je nízký, se postupuje analogicky.
HELENA MACHOVÁ,
Daňový a účetní poradce podnikatele
(Ekonom č. 22/2000)
