Věc nalezená se po splnění podmínek příslušného zákona stává majetkem obce. V naší obci řešíme »likvidaci« věcí nalezených jednou za rok prodejem ve dražbě. Nově bychom rádi zejména kola prodali do obchodu s použitým zbožím - bazaru. Musí takový prodej schválit volené orgány města?...
Věc nalezená se po splnění podmínek příslušného zákona stává majetkem obce. V naší obci řešíme »likvidaci« věcí nalezených jednou za rok prodejem ve dražbě. Nově bychom rádi zejména kola prodali do obchodu s použitým zbožím - bazaru. Musí takový prodej schválit volené orgány města? Jakým způsobem by měla být stanovena cena?
Otázku věcí nalezených včetně toho, jak postupovat při nálezu, upravuje § 135 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Nález se týká věci, kterou někdo nevědomě, bez projevu vůle, ztratil. Ztrátou věci a jejím nálezem nedochází ke změně vlastnického práva, proto je nutné ji zásadně vrátit vlastníkovi.
Pokud není vlastník znám, má nálezce povinnost nález odevzdat obci, na jejímž území k nálezu došlo. Přihlásí-li se vlastník věci, která byla odevzdána obci, před uplynutím lhůty 6 měsíců od jejího odevzdání, je vlastník věci povinen nahradit obci náklady, které jí s opatrováním věci vznikly. Jestliže se však do 6 měsíců od odevzdání věci její vlastník nepřihlásí, nález připadá do vlastnictví obce. Zároveň zanikne vlastnické právo původního vlastníka.
Platí, že nálezce má právo na náhradu nutných výdajů a na nálezné ve výši 10 % ceny nálezu.
Připadne-li v důsledku nálezu věc do vlastnictví obce, obec nalezenou věc zavede do účetnictví obce, před tím ji však musí ocenit. Podle § 25 odst. 1 písm. l) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, se věci nalezené oceňují reprodukční pořizovací cenou. Reprodukční pořizovací cenou se přitom /§ 25 odst. 5 písm. b)/ rozumí cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Tuto cenu lze zjistit znaleckým posudkem, což v praxi připadá v úvahu zpravidla pouze u cennějších věcí (notebooky apod.), průzkumem trhu nebo odhadem (dotazem v bazaru apod.).
Rozhodování o prodeji věcí nalezených, které připadly obci, není vyhrazeno žádnému z orgánů obce. Spadá proto do oblasti tzv. ostatních nevyhrazených záležitostí, o nichž rozhodování v souladu s ust. § 102 odst. 2 zákona o obcích zabezpečuje rada obce, pokud si jej nevyhradí zastupitelstvo. Rada obce také může rozhodování o těchto věcech svěřit obecnímu úřadu nebo starostovi.
Rozhodnutí o konkrétním postupu obce v této věci je výlučně věcí samosprávných orgánů obce a je možné jej upravit prostřednictvím pravidel schválených radou obce apod.
Obdobný režim přiměřeně dopadá na věci skryté, jejichž vlastník není znám (typicky poklady), a věci opuštěné (opuštění věci neboli derelikce je právní úkon obsahující projev vůle vlastníka věci, kterým se vzdává vlastnictví, aniž by jej převáděl na jinou osobu. Na rozdíl od ztráty je opuštění projevem vůle, právním úkonem).
Výše uvedený postup se neuplatní, stanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Zvláštním předpisem je například zákon o zbraních (zákon č. 119/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Tento zákon má speciální ustanovení (§ 68) upravující nálezy dokladů týkajících se zbraní, munice nebo výbušnin. Podle tohoto ustanovení každý, kdo nalezne zbraň nebo střelivo, munici nebo výbušninu je povinen neprodleně oznámit jejich nález Policii ČR anebo orgánu místní samosprávy, který toto oznámení předá nejbližšímu útvaru policie. Ten uloží nalezené věci do úschovy na dobu 6 měsíců. Nepřihlásí-li se jejich vlastník v této lhůtě, připadají nalezené věci do vlastnictví státu. Nevybuchlá munice nebo výbušnina, která byla nalezena v rámci pyrotechnického průzkumu, je majetkem státu určeným k likvidaci nebo k její deaktivaci.
Mgr. PAVLA SAMKOVÁ
právnička
