Jak se máme vypořádat se žádostmi o informace k činnosti akciové společnosti (a. s.), jejímž akcionářem je i obec? Její zástupci jsou v dozorčí radě a představenstvu. Musíme poskytovat zápisy z jednání těchto orgánů? Obec je podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění...
Jak se máme vypořádat se žádostmi o informace k činnosti akciové společnosti (a. s.), jejímž akcionářem je i obec? Její zástupci jsou v dozorčí radě a představenstvu. Musíme poskytovat zápisy z jednání těchto orgánů?
Obec je podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, povinna poskytovat na základě žádosti informace vztahující se k její působnosti. V situaci, kdy je jako jeden z akcionářů akciové společnosti požádána o poskytnutí zápisů z jednání například dozorčí rady dané společnosti, bude nutné zvažovat, zda vůbec může obec požadované informace, které se primárně vztahují k činnosti jiného subjektu, mít. Samotná skutečnost, že obec může na základě zákona o obcích navrhovat své zástupce do orgánů a. s. /viz § 84 odst. 2 písm. g)/, ještě neznamená, že by sama musela mít možnost seznámit se se zápisy z jednání těchto orgánů. Zpravidla tyto informace vůbec nebude mít (museli bychom se ptát, jak by se obec v souladu se zákonem k těmto dokumentům dostala, když je »jen řadovým« akcionářem). Jinak by tomu bylo, jak dovozuje judikatura, v situaci, kdy by byla obec jediným akcionářem (viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 5. 2008, čj. 8 As 57/2006-67 a argumentaci tam uvedenou). Pokud jsou ve zmiňovaných orgánech a. s. (dozorčí rada a představenstvo) »zástupci obce«, tak tyto fyzické osoby byly do orgánů a. s. zvoleny (zjednodušeně) val-nou hromadou, nikoli orgány obce. Zastupitelstvo obce při rozhodování o návrhu zástupce do představenstva nebo dozorčí rady koneckonců může vybírat z kohokoli, není omezeno na osoby spojené s obcí například členstvím v jejích orgánech. Člen dozorčí rady nebo představenstva, kterého do tohoto orgánu jmenovala valná hromada (byť na návrh zastupitelstva obce),je pak povinen chovat se tak, aby nepoškodil společnost, mj. je povinen zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. Obec jako jeden z akcionářů má v zásadě možnost prostřednictvím svého zástupce na jednání valné hromady vznášet dotazy, pokud se týkají projednávaných bodů (§180 obchodního zákoníku).
V dotazovaném případě bude také vhodné posoudit, zda samotná a. s. není povinným subjektem podle zákona č. 106/1999 Sb., coby veřejná instituce ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného předpisu. Jednoduché pravidlo pro zodpovězení této otázky asi neexistuje, podstatnou roli bude ale zcela jistě hrát výše podílu obce v dané společnosti (viz zmiňované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a argumentaci tam uvedenou). Jestliže by samotná a. s. byla povinným subjektem, obec žádost směřující k poskytnutí informací o činnosti této obchodní společnosti odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli. Současně odkáže na příslušný povinný subjekt, tj. na akciovou společnost.
JUDR. JAN JANEČEK
právník
