Informace radnic šířené pouličními ampliony několikrát týdně patří neodmyslitelně ke koloritu našich vesnic a městeček. Obecní rádio na internetu je však v ČR zatím ještě novinkou.
Starosta či jím pověřená osoba obvykle v předem známých časech oznamuje občanům důležité události města, například svoz komunálního odpadu, výluky v dodávkách energií či chystané kulturní nebo sportovní události apod. Vysílací relace zpravidla nepřesahují deset minut, spíše jsou kratší a několikrát za sebou se opakují. Technická stránka takto šířeného zvuku je limitována, respektive často deformována kvalitou reproduktorů i jejich umístěním v ulici, kde se o členitý reliéf může zvuk rozbíjet, a posluchači zachycují jen jeho zlomky.
Na rozdíl od profesionálního rozhlasového vysílání fungují obecní rozhlasy na podobném principu jako někdejší tzv. rozhlas po drátě - nelze je naladit na vlastních přijímačích, ale jejich šíření vyžaduje buď pevné nebo bezdrátové napojení reproduktorů sloužících výhradně tomuto jedinému účelu (například systém ROR).
Médium rozhlasu se svojí stoletou historií a osvědčenými žánry pokročilo za posledních dvacet let výrazně kupředu. Pozemní vysílání s omezeným počtem volných kmitočtů již není výhradním prostředím pro jeho šíření. Začíná digitální revoluce, která nyní u nás probíhá v televizním éteru, a rozhlas se stále více přesouvá na internet. Jeho neomezená kapacita otevírá nebývalé možnosti také pro obce a města, která chtějí zlepšit komunikaci s veřejností. Právě obecní rozhlas, nemá-li zhynout a »zrezivět« s tlampači na nárožích, se musí přesunout na internetovou síť.
Obecní rádio na webu je v ČR zatím novinkou. Rozhlas po internetu začaly provozovat některé instituce (například Ministerstvo vnitra) či politické strany, ale dosud tak neučinila žádná obec. Některé mají vlastní televizní vysílání nejčastěji na místním kabelovém okruhu, jeho provoz je však technicky i finančně velmi náročný. Naproti tomu webový rozhlas je levný a efektivní. Navíc představuje tradiční, léty prověřený způsob, jak předávat informace.
JAKÉ JSOU VÝHODY
Jaké jsou výhody obecního rádia po internetu? Především je dostupné kdykoli a odkudkoli, máte-li přístup na světovou informační síť. Rádio »vysílá« stále a šíření informací není ovlivněno předem danými vysílacími časy, povětrnostními podmínkami či dosahem amplionů. Na rozdíl od televize nevyžaduje vysokorychlostní připojení k internetu, neboť jeho datová náročnost (nejčastěji mp3) je podstatně nižší než u obrazových formátů (mpeg či avi). Rozhlas zaměstnává pouze jeden smysl - sluch, lze jej tedy poslouchat i jako »kulisu« při jiné práci. Rozhlasové pořady na internetu se dají snadno stáhnout do mobilního telefonu a přehrát si cestou do práce, v autě či v autobuse.
Obec si může nechat vyrobit vlastní USB disky, na které si mohou ti občané, kteří nemají internet, v infocentrech, na radnici či v knihovně nechat nahrát relaci a pouštět si ji doma na svém stolním počítači nebo hifi věži.
Z hlediska vysílatele - radnice, přináší internetové rádio i další výhody. Na rozdíl od pouličních tlampačů nevysílá »živě«, pořady lze tak kvalitně předem namluvit (»předtočit«) a chyba hlasatele se během sekundy nerozléhá po celé obci. Internetové rádio je nejčastěji řešeno jako vložený rámeček (frame) na hlavní stránce obecního, respektive městského úřadu. Radnice může ale dát svolení s jeho umístěním i na webové stránky například místní školy (studenti mohou natáčet vlastní reportáže), muzea (ředitel může zvát na novou výstavu) či knihkupectví (knihkupec může doporučovat nové knihy). Tím, že vtáhne do přípravy rádia další místní instituce, má možnost rozšířit tematický záběr vysílání. Obohatí jej a získá mu nové posluchače i přispěvatele. Prodejem reklamy ve vysílacím čase si rádio může na sebe i částečně vydělat.
NA CO SI DÁT POZOR
Samotný obsah vysílání internetového rádia závisí na radnici. Neměly by chybět praktické informace o životě města, novinkách v místní dopravě, kultuře či sportu a samozřejmě přístupnou formou zpracované aktuality ze zasedání zastupitelstva či rady. Doporučit lze rovněž pravidelné rozhovory se starostou města či tajemníkem, místním duchovním či jinou autoritou nebo slavným rodákem apod. Lidé mají také rádi ankety na ulici, různé soutěže či kvízy. Vyhnout bychom se naopak měli přejímání informací o celostátní politice či sportu, které posluchači denně nalézají v celoplošné televizi či tisku. Pozor také na doslovné předčítání článků z radničního zpravodaje nebo webových stránek. Psané slovo a slovo mluvené jsou dva odlišné žánry, proto si »rozhlasáci« psaný text vždy upravují tzv. do pusy.
Stoletý dědeček rozhlas rozhodně není vyčerpán. Naopak, ze světové informační sítě čerpá nových sil. Obecní či městské rádio na internetu, bude-li kvalitně zpracováno, zláká nové, mladší a aktivnější posluchače, kteří se zajímají o život města, ale nebaví je pročítat úřední desku.
VÁCLAV NEKVAPIL
výkonný ředitel Asociace pro komunikaci ve veřejném sektoru