Záznam zvuku, rádiové vysílání po drátě a bez drátů i telefon znamenaly novou etapu komunikace. A v období mezi dvěma válkami vzniká a prosazuje se rozhlas, který přináší změny v chápání, jak využívat informací.
Například v první polovině 20. století se podílel na organizaci mobilizace Československé armády i na obraně našeho území za pomoci elektroakustických sirén. Po válce, která prokázala dosažitelnost, aktuálnost a plošnost pokrytí všech sdělení obecním rozhlasem, se tento systém dále rozvíjel. Postupně se obecní (městský) rozhlas propojoval i s rozhlasem po drátě a byl také integrován do řešení krizových situací.
Zlatým věkem pro tento způsob šíření informací byla padesátá léta, kdy došlo k propojení politické agitace se zprávami o obecních událostech. Zastaralé systémy byly ale většinou poruchové. Doslova chátrat začaly obecní rozhlasy koncem 80. let. Místní kutilové opravovali co se dalo, ale odborník kroutil hlavou. Obce zaujaly k problému svůj postoj. Protože nebyla a stále ještě není v aktuální podobě příslušná prováděcí vyhláška, předpis nebo pokyn, mají obce v podstatatě i dnes volnou ruku, jak problém vyřešit. Jediné, na co se musí dát pozor, je varovný systém.
V západočeském Stodu zůstala obecnímu rozhlasu jen jedna funkce - využít stávající rozhlasové sítě v případě krize k vysílání varovného signálu. Rozhlas tam před lety budovali kvůli varování před velkou vodou. "Proto jsou amplióny jen tam, kam by voda případně hrozila. Na kopečku obecní rozhlas nahrazují městské vývěsky a také stále více internetová stránka města a infocentra. V nejbližší době hodláme vybudovat systém informování prostřednictvím mobilních telefonů," říká vedoucí městského kulturního střediska Pavel Cích.
ROZDÍLNÁ POJETÍ
Město Písek zrušilo městský rozhlas již v roce 1996. Toto rozhodnutí podpořil i fakt, že spravované území města, kde by bylo nutné instalovat městský rozhlas, se rozpínalo mnohem rychleji, než Písečtí "stačili natahovat dráty". Současně začala vysílat regionální rozhlasová stanice (Rádio Prácheň), která z valné části převzala aktuální zpravodajství včetně kritického postoje k místním nedostatkům. Informace o událostech ve městě a okolí čerpají obyvatelé i nadále z informačních tabulí. Navíc tam vychází měsíčník Zpravodaj.
Jako informační zdroj slouží hromadně rozesílané zprávy SMS. Svou roli hraje stále v některých částech města (Semice, Smrkovice a Hradiště) ve varovné funkci i jako informační zdroj městský rozhlas. Obsluhu zajišťují osadní výbory.
V Putimi u Písku využívají svůj rozhlas hlavně k informovanosti občanů. Při tom varovné funkce zajišťuje siréna napojená na Jednotný systém varování a vyrozumění (JSVV), sdělil nám starosta obce Ladislav Šabat.
NÁPRAVA NENÍ LEVNÁ
Obecní rozhlas ještě asi dlouho bude odolávat moderním komunikačním prostředkům, i když dosavadní vývoj směřuje k digitalizaci a slučování. Ale i jiné faktory hrají ve prospěch rozhlasu - především rodinné finance leckde nepočítají s investicí do internetu a starší občané se budou těžko v nové situaci orientovat. Zvyk je a zůstane v tomto případě železnou košilí.
Nejenom proto zůstávají některé obce u rozhlasu. Například starosta Rožmitálu pod Třemšínem Josef Vondrášek konstatuje: "Městský rozhlas provozujeme zároveň ve všech integrovaných obcích, kde se spouští dálkově prostřednictvím rozhlasové ústředny na městském úřadu. Rozhlasem oznamujeme zejména výluku elektrické energie, vody a zveme na sportovní, kulturní a prodejní akce. Přestože spouštíme rozhlas přes počítačový program, máme problémy s technickým zastaráním zesilovačů a s venkovními drátovými rozvody. I když náprava není levná, pokládáme rozhlas za nezastupitelný."
Tyto starosti již nemají ve Smetanově Lhotě, kde v roce 2006 rekonstruovali a zavedli bezdrátovou technologií a nově i rozhlas do zatím nezapojených částí Vrábska, Podelhoty a U Mostu, a to nákladem 384 tisíc korun. Investici považují vzhledem ke stáři a možnostem občanů za přiměřenou.
MÍSTO SOUPEŘŮ - SPOJENCI
Zdá se, že propojení obecního rozhlasu se současně dobudovávaným JSVV je pro obce, které mají tato zařízení funkční a stále v provozu, optimální. Obecní rozhlas je doplněn o jednu, dvě sirény a systém je hotov. (Toto řešení uplatnili například ve Stodu.). Podle zákona č. 238/2000 Sb. Hasičský záchranný sbor ČR (HZS ČR) zajišťuje Jednotný systém varování a vyrozumění. Systém disponuje sítí poplachových sirén zajišťující bezprostřední varování a ve spolupráci s médii, rozhlasem a televizí musí poskytovat plošné, přesné a včasné informace o vzniklém nebezpečí (živelní pohroma, závažná havárie, teroristický útok apod.). Signál je vyhlašován známým kolísavým tónem sirény po dobu 140 sekund (třikrát opakovaně). Bezprostředně následuje mluvená (verbální) informace s upřesněnými údaji o hrozícím nebezpečí a pokyny, jak mu čelit.
Ačkoli moderní systémy umožňují jak varování (varovný signál), tak přenos mluveného slova (tísňové informace), klasický místní rozhlas neztrácí svou cenu. Stačí jenom kapacitu doplnit o výkonné sirény a ověřit pokrytí katastru obce srozumitelným signálem.
V současné době Hasičský záchranný sbor ČR disponuje více než pěti tisíci, většinou dálkově ovládaných sirén, které pokrývají 85 % území republiky. Nepokryté zůstávají jen malé obce a osady a také horská a jiná neobydlená území. Při zajišťování varovného systému na území ČR mají nesporně svůj význam i obecní rozhlasy.
Modernizace a materiálová základna je na vysoké úrovni. Příslušná vyhláška Ministerstva vnitra ČR stanoví, že připojení technického zařízení, které provozuje obec nebo jiná právnická osoba, jež je využitelné jako koncový prvek varování (například i místní rozhlas), je možné po splnění příslušných norem. Aktuální seznam nových zařízení, která tyto parametry splňují, uvádíme v rámečku.
ROZHODUJÍ KONKRÉTNÍ PODMÍNKY
"My v žádném případě nebráníme zapojení místních rozhlasů do Jednotného systému varování a vyrozumění," shrnuje současný přístup Ministerstva vnitra k této problematice jeho tiskový mluvčí Petr Kopáček. "Rozhlas, který si obec pořídí, však musí mít určité technické a užitné parametry i vlastnosti. Podmínky pro napojení rozhlasu do JSVV jsou k dispozici u krajských Hasičských záchranných sborů nebo na generálním ředitelství HZS ČR. Součástí podmínek je pravidelně aktualizovaný seznam konkrétních koncových prvků schválených pro tyto účely. Již schválené obecní rozhlasy jsou v seznamu uváděny pod názvem Místní informační systém."
Vyřešit otázku místního rozhlasu v obecné poloze jednoznačně nelze. Jak pozitivní, tak negativní řešení limituje především to, zda existuje v obci funkční rozhlas a v jakém stavu. Kolik by stála rekonstrukce a kolik kompletní nové, případně repasované zařízení. Vybavení pak bude odpovídat (alespoň na počátku) stavu rozpočtu a dotací i ochotě občanů podílet se na budovaném díle.
Ilja Černohorský
Koncové prvky schválené k zapojení do Jednotného systému varování a vyrozumění
