Již déle než rok specialisté KB EU Point nabízejí zájemcům o dotace ze strukturálních fondů EU komplexní poradenské služby. Ke konci letošního února poskytli odborné zázemí žadatelům z veřejné správy u více než 700 projektů, jejichž celková hodnota přesáhla 37 miliard korun.
Samosprávy tvoří přibližně třetinu všech našich konzultací, avšak vzhledem k tomu, že zamýšlejí uskutečnit větší projekty, je na celkovém objemu konzultovaných projektů tento podíl vyšší, zhruba 70%. Uvedl to Mgr. Jan Hanuš, vedoucí Municipalit a programů veřejné podpory. Jak dále vysvětlil, velká města si často zajišťují financování na celý "zásobník EU" projektů, chtějí mít jisté financování v maximální možné míře. Konzultují tedy obecné možnosti financování celých souborů projektů. Teprve po získání financování hledají dotační zdroje na konkrétní projekty. Projekty, na které město dotaci nezíská, jsou případně odloženy. Co se týče zaměření municipálních projektů, dominují rekonstrukce či zateplení škol, výstavba kanalizací a čistíren odpadních vod a úprava veřejných prostranství (viz tabulka).
DOTAČNÍ PRŮZKUM
Ve srovnání s programovým obdobím 2004-2006 jsou nyní obce o nabízených možnostech rozhodně lépe informovány. Již často mají vlastní zkušenost s realizací projektů, samy si sledují dotační příležitosti. A to zejména v regionálních operačních programech, Operačním programu Životní prostředí (OPŽP) a Programu rozvoje venkova. Nepožadují již základní informace o strukturálních fondech, ale spíše konzultují konkrétní dotační možnosti a zvláštní případy. Pozitivně se projevil i aktivnější "dotační marketing" implementačních agentur obvykle hrazený z technické asistence.
Mgr. Jan Hanuš doporučuje obcím využít také dotační průzkum, tj. službu, kterou poskytují všechna obchodní místa Komerční banky. Postup je jednoduchý: Klient předá bankovnímu poradci základní informace o zamýšleném projektu (například, že hodlají zateplit budovu radnice), ten následně zadá informace o klientovi a jeho projektu do vyhledávacího softwaru. Výsledkem je seznam vhodných dotačních programů, o které by se měl dále zajímat. Tento základní výběr dotačních programů je zdarma. Zájemci (a to nejen z municipálního sektoru) získají seznam, se kterým mohou dále pracovat sami či s pomocí přizvaného specialisty. Navíc vypracovaný dotační průzkum nezavazuje k financování projektu Komerční bankou.
"S regionálním specialistou lze bezplatně probrat nejen vhodnost jednotlivých programů z dotačního průzkumu, ale i finanční zajištění projektu. Potenciální žadatel tak získá ucelenou představu, do kterého programu se bude hlásit a jak projekt bude financovat. Samotnou žádost může zpracovat spolupracující poradenská firma nebo si ji klient připraví vlastními silami," doplňuje Mgr. Jan Hanuš.
Podle jeho poznatků jsou v současné době všechny operační programy plně připraveny a mají funkční systém administrace žádostí. Rozběhl se i Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). Implementační agentury jsou již dostatečně kapacitně naplněny. Proto se očekává v tomto a příštím roce vrchol objemu vyhlašovaných dotací za celé programové období 2007-2013. Dalším důvodem je fakt, že vláda chce zvýšit objem prostředků ke stimulaci ekonomiky s co nej-menšími dopady na státní rozpočet. Například ministr zemědělství nedávno odůvod- nil vyšší alokaci pro municipální projek- ty v Programu rozvoje venkova právě bo- jem s ekonomickou recesí (více na adrese http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=270&typ=1&val=43474&ids=0&katId=2515). Zdroje se navyšují přesunem alokací z následujících let. "V roce 2007 nás naši klienti upozorňovali na poměrně časté problémy v komunikaci s implementačními agenturami, zejména na nejasné výklady pravidel dotačních programů. Z našeho pohledu byly na vině zejména velké personální změny v implementačních strukturách. Mnoho pracovníků se zkušenostmi z období 2004-2006 odešlo do soukromého sektoru, a agentury tak někdy opakovaly podobné chyby jako v roce 2004. Tento stav však již odezněl a dnes systém běží bez větších problémů," vysvětluje Hanuš.
FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ
Rovněž zdůrazňuje, že municipality jsou a rozhodně budou pro KB významnými klienty. Doporučuje ale zejména malým obcím, aby svoje projekty a požadované úvěry konzultovaly s bankou ještě před vypsáním výběrového řízení. Banka může obci objektivně vyhodnotit reálnou výši úvěru, na kterou dosáhne, aby jí zůstala přiměřená rozpočtová rezerva pro vyrovnání případných výpadků v příjmech. "V současné době nabádáme klienty k opatrnosti při plánování budoucích příjmů. Podle informací ministerstva financí mohou obce při 2% poklesu HDP přijít celkově až o 25 miliard korun z rozpočtového určení daní," říká Mgr. Jan Hanuš.
Snížení daňových příjmů územních rozpočtů lze sice očekávat, ale vzhledem k převisu poptávky po evropských dotacích ani krize jejich čerpání neohrozí. "Většina municipalit má možnost v rámci svých rozpočtů uspořit část prostředků v neinvestičních oblastech a využít je pro spolufinancování dotovaných projektů. Těm obcím, které i přes racionalizaci rozpočtových výdajů v době hospodářského růstu čelily vysoké dluhové službě, mohou nižší daňové výběry způsobit problémy se spolufinancováním dotovaných projektů," dodává Hanuš.
TRENDY NA DOTAČNÍM TRHU
Před několika týdny KB zavedla EU Point Index, který poskytuje rychlou informaci o aktuální aktivitě v oblasti čerpání finančních prostředků, a to jak žadatelů, tak vyhlašovatelů dotací. Zdrojem pro výpočet indexu jsou nejen interní ukazatele Komerční banky, ale především veřejně dostupné statistiky získané přímo od poskytovatelů dotací.
A jaké trendy lze předpokládat na dotačním trhu v nejbližším období?
"V únoru byl mírně vyšší než dlouhodobý průměr, především díky nárůstu objemu schválených dotací. Rozdělovaly se dotace například v programu ICT v podnicích (zavádění informačních systémů) či v Regionálním operačním programu Jihovýchod. Hodnotu ukazatele za březen jistě ovlivní přijímání žádostí na regionální centra výzkumu a vývoje v OP VaVpI (alokace 6 mld. Kč), či otevřením programu Školení je šance v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost (alokace 1,8 mld. Kč). V květnu bude zřejmě "hitem" přijímání žádostí na výstavbu obnovitelných zdrojů energií pro veřejný sektor v OPŽP. Na tyto projekty se má rozdělit zhruba 2,5 mld. Kč," uzavírá Mgr. Jan Hanuš.
/sk/
