Návrh novely zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, by vláda měla obdržet k projednání už v listopadu. Řada radnic s novelou spojuje své naděje, že jim pomůže řešit neúměrné dopravní zatížení měst a obcí, skrz něž často volí své trasy těžká nákladní doprava, obvykle ve snaze vyhnout se zpoplatněným komunikacím.
K jak tvrdým dopadům na životní prostředí, technický stav místních komunikací a silnic nižších tříd i budov a dalších staveb podél nich vede ekonomicky motivované objíždění zpoplatněných tras stísněnými průtahy městy a obcemi, popsalo v květnu v otevřeném dopise ministrovi dopravy Ing. Antonínu Prachařovi sedm desítek starostek a starostů.
Zároveň požadovali i to, aby nový systém výběru mýtného, k němuž má dojít od roku 2017, byl rozšířen nejen na všechny silnice I. třídy, ale také na další silnice nižších tříd a místní komunikace, které budou příslušnými kraji a obcemi ve spoluprácu s resortem dopravy vytipovány jako »v současnosti problematické a ke zpoplatnění vhodné«.
RYZE EKONOMICKÝ POHLED MŮŽE BÝT ZAVÁDĚJÍCÍ
Šéf resortu jim ve své odpovědi sice potvrdil, že některé úseky silnic I. a nižších tříd se skutečně používají k objíždění zpoplatněných komunikací, avšak má za to, že v rámci celé České republiky jde o marginální záležitost. »Ministerstvo dopravy (MD) dlouhodobě podporuje snahu obcí vymístit tranzitující dopravu na dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy, tedy na pozemní komunikace sloužící těmto účelům. Takto postiženým obcím doporučujeme užití výhradně legálních opatření sloužících k omezení tranzitující nákladní dopravy, pakliže o tranzitující nákladní dopravu skutečně jde,« uvedl ministr dopravy.
Antonín Prachař ve své odpovědi starostkám a starostům rovněž konstatoval, že ve věci zpoplatnění silnic II. a III. třídy je jeho resort »velice skeptický«. Argumentoval tím, že toto zpoplatnění často odmítají kraje a nenalézá se k tomu shoda ani napříč celou republikou. »Ovšem ten zásadní důvod je především ekonomicky neefektivní způsob zpoplatnění těchto pozemních komunikací. Na základě již realizovaných předběžných ekonomických posouzení jsme dospěli k názoru, že žádné případné benefity ze zpoplatnění silnic II. a III. třídy nemohou dostatečně vynahradit či jiným způsobem refundovat investice do jejich zpoplatnění,« napsal v červnu ministr.
Ovšem už v polovině září nevyloučil, že nově nastavený mýtný systém od roku 2017 bude mít takové technické parametry, které umožní i rozšíření počtu zpoplatněných silnic, a dokonce možnost variabilně přizpůsobovat výběr mýta konkrétní situaci v daném území.
Ministr to možná uvedl i pod dojmem kritiky ze strany některých obcí a měst i Dopravní federace (zastřešuje některá ekologická sdružení s cílem prosadit moderní koncepci dopravy a přispět ke zdravému a bezpečnému životu občanů). Ty mu totiž oponovaly hlavně tím, že »ekonomickou neefektivností« rozšířeného zpoplatnění silnic přece nelze zastřít současné škody, které vznikají obyvatelům obcí (zhoršená kvalita života, poničené nemovitosti atd.) a majitelům silnic - zejména krajům (škody na silnicích), jež jim nikdo neuhradí.
ŠVÝCARSKO - ALE TAKÉ TŘEBA SLOVENSKO!
Nemusíme jet až do Švýcarska, kde - jak upozorňuje Dopravní federace - zpoplatnění široké sítě silnic funguje, a kde se proto obce prakticky vůbec nesetkávají s problémem tranzitní těžké nákladní dopravy.
Na Slovensku od ledna 2010 funguje elektronický mýtný systém založený na GPS-GSM technologii a kromě dálnic a rychlostních komunikací pokrývá i více než 17 tisíc km silnic I., II. a III. třídy (viz box). Drtivá většina úseků silnic nižších tříd je zpoplatněna »jen« nulovou sazbou mýtného. Ale díky monitoringu prostřednictvím mýtného systému policie snadno zjistí, zda např. nákladní vozidlo nad 12 tun ke své jízdě nevyužilo silnici III. třídy, kterou nesmí (se stanovenými výjimkami) využívat.
Slovensko tedy nenutí řidiče nákladních vozů k návratu na dálnice a rychlostní komunikace zpoplatněním silnic nižších tříd, nýbrž sankcemi, vjedou-li na vymezený úsek silnice, který je pro ně tabu. (Mimochodem, páčidla, která jsou součástí výbavy policejních aut a jimiž dopravní policisté z kamionu, jehož řidič nezaplatí na místě pokutu, odstraní registrační značky, jsou sama o sobě neobyčejně působivá...)
SCHVALOVÁNÍ K UZOUFÁNÍ. POLICIE UŽ VŠAK CHCE BÝT VSTŘÍCNĚJŠÍ
Jenže čekat až na rok 2017 a doufat, že nový mýtný systém problém těžké nákladní dopravy na území obcí vyřeší? Mnohde je třeba řešit situaci ihned. »Potřebují-li obce řešit svou neúnosnou situaci okamžitě, pak zatím neexistuje jiná možnost než absolvovat nezbytný schvalovací proces a v odůvodněných případech docílit zákazu průjezdu vozidel, např. s hmotností nad 12 tun,« konstatoval ministr. Nedávno se to podle jeho slov povedlo např. Kozlovicím u Přerova či Rajhradu podél D2 u Brna.
Tyto příklady však spíše jako by naplňovaly rčení o výjimce potvrzující pravidlo. Nyní je totiž velmi obtížné, aby se obec domohla zákazu jízdy nákladních aut přes své území. Nota bene, když jde o silnici I. třídy, která je pro jízdu vozidel (i nákladních) na delší vzdálenosti přímo určena. A podaří-li se obci nákladní dopravu na silnici II. či III. třídy přece jen na svém území omezit, pak často ani přes zákazové značky před vjezdem do obce není zákaz respektován (a policií vynucován).
Potvrdila to i Markéta Šugárková z Dopravní federace: »Ze zkušeností různých obcí, kterým se podařilo zákaz prosadit, vyplývá, že vozidla často zákaz porušují, případně jezdí v noci, kdy se nekonají žádné kontroly, apod. Proto ani po umístění zákazové značky obce obvykle nemají vyhráno. Problémem jsou jistě i nízké sankce za porušení zákazu. Zde musím připomenout, že to byl právě pan ministr Prachař, který nepodpořil senátní návrh na zvýšení pokut pro řidiče, kteří tento zákaz porušují.«
Ovšem za největší překážku v procesu schvalování zákazu vjezdu těžkých nákladních vozidel do obcí, zejména v případech, kdy tak radnice chtějí čelit objíždění zpoplatněných tras, Markéta Šugárková označila Policii ČR, která k požadavkům obcí vydává negativní stanoviska. »Přestože vyjádření policie nemusí být nutně souhlasné, aby byla místní úprava provozu stanovena, málokterý úřad jde proti ní. Zejména když se policie paradoxně odvolává na zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu,« řekla Markéta Šugárková. »V tom bylo velmi nápomocné nedávné vyjádření zástupce úřadu ombudsmana, který potvrdil možnost stanovovat v souladu s platnou legislativou místní úpravy provozu na silnicích nižších tříd zatížených těžkou dopravou a doporučil Policii ČR, aby těmto úpravám nebránila.«
»Stanovení zákazu nejčastěji brání nedostatečný podklad bez prokázání skutečnosti, že tranzit komunikaci skutečně využívá a lze jej někam odklonit. V tomto ohledu by práce obcí (resp. správců komunikací) měla být preciznější,« sdělil Mgr. Zdeněk Neusar z tiskového oddělení MD. »Úřady obcí s rozšířenou působností stanovující dopravní značení nemají podle našich zkušeností zájem klást překážky, ale musely se dosud vypořádávat s nedostatečnými podklady či zamítavými stanovisky police. Tyto problémy se z pozice MD snažíme odstraňovat odbornou metodickou pomocí úřadům i žadatelům. Co se týče sankcí a jejich vymáhání, porušení zákazové značky lze trestat i blokově na místě a může tak činit příslušník státní i obecní policie. Proto předpokládáme, že samy obce budou mít zájem na větším zapojení strážníků do kontroly těchto opatření.«
Už teď je však podle mluvčího MD policie vstřícná u silnic II. třídy, kde se prokáže velký podíl nákladní dopravy, a k těmto zákazům se nestaví tak negativně jako dříve.
»Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR v otázce možnosti omezit tranzitní nákladní dopravu na průtazích silnic II. a III. tříd se zástupcem veřejného ochránce práv komunikovalo a podporuje snahu MD tuto oblast zapracovat v chystané novele zákona o pozemních komunikacích. Jednotlivé případy omezení či regulace pohybu tranzitní nákladní dopravy zejména na silnicích II. a III. tříd bude Policie ČR posuzovat vždy individuálně, s přihlédnutím ke konkrétní dopravní situaci v dané lokalitě,« sdělila nám mluvčí Policejního prezidia ČR nprap. Bc. Ivana Nguyenová.
Podle Zdeňka Neusara nová pravomoc Policie ČR, totiž možnost v souladu s návrhem novely vetovat nevhodná dopravní opatření, naopak posílí její ochotu schválená opatření také vymáhat.
CO JE TO »OBJÍZDNÁ TRASA«?
Antonín Prachař už v září připomněl, že do návrhu novely bylo vtěleno ustanovení o tom, že obce napříště budou moci zakázat nebo omezit vjezd nákladních vozidel nad 12 tun (s výjimkou dopravní obsluhy), pokud existuje vhodná objízdná trasa, včetně zpoplatněných úseků. Ovšem zároveň bude nezbytné souhlasné stanovisko Policie ČR, která by měla posuzovat, zda má konkrétní dopravní omezení skutečně opodstatnění a vhodnou objízdnou alternativu.
»Pojem objízdná trasa nebude v novele blíže definován,« vysvětlil Zdeněk Neusar. »Nepůjde totiž o objížďku, ale o vhodnou alternativní trasu, tzn. že pro předmětný tranzitní směr bude možné využít např. souběžnou dálnici nebo síť silnic I. třídy, u nichž se takové omezení nepředpokládá. Posouzení alternativních tras je třeba provést již při přípravě dopravního opatření. Ministerstvo dopravy obecně doporučuje provádět před přijetím opatření alespoň jednoduchý směrový průzkum, který využívání dotčené trasy tranzitem prokáže a doporučí vhodné umístění zákazových značek tak, aby byl odklon na alternativní trasy zajištěn ve vhodném místě a na vhodné komunikace. Odklon však nebude značen pomocí samostatných značek, neboť se předpokládá, že řidiči si tudy cestu zpravidla jen zkracují (popř. objíždějí zpoplatněné komunikace) a tranzitní směry jsou na silnicích I. třídy a dálnicích už řádně vyznačeny,« dodal Zdeněk Neusar.
BYLY BY ŘEŠENÍM OBCHVATY?
Ministerstvo dopravy pro příští rok počítá - oproti předchozímu období - s navýšením finančního objemu do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), a to i na obchvaty silnic I. třídy. K dispozici jsou jak dočerpávané peníze z OP Doprava (OPD) 2007-2013, tak možnost předfinancování projektů, které následně budou způsobilé z OPD II. »V roce 2014 i v roce 2015 proto budou postupně zahajovány nové projekty a současně se bude obnovovat výstavba projektů dříve pozastavených. SFDI pro rok 2015 disponuje rozpočtem 94,4 mld. Kč; z toho národní zdroje činí 44 mld. Kč. Zhruba polovina rozpočtu SFDI je každoročně určena pro Ředitelství silnic a dálnic na opravy, údržbu - a samozřejmě i na investiční akce,« připomněl Zdeněk Neusar. Podle něho je důležité zmínit i to, že mnoho dálnic a rychlostních silnic tvoří obchvaty měst, často i velmi významných (např. D3 zprovozněná v červnu 2013).
Markéta Šugárková však za Dopravní federaci ohledně budování obchvatů jako prevence případů, kdy řidiči nákladních vozidel volí objízdné nezpoplatněné trasy skrz obce a města, projevila skeptičtější názor: »Nákladná výstavba obchvatů není řešením pro situace, kdy zatížení obcí vzniká v důsledku objíždění zpoplatněných silnic a vyhýbání se mýtnému (typicky silnice II/605 paralelní s D5, sil. II/610 podél R10 aj.). Takových úseků a takto zatížených obcí je dnes velmi mnoho. Obchvat má své opodstatnění například tehdy, pokud obec leží na průtahu silnice I. třídy, která je nezbytně zatížena dopravou. Ve výše uvedených případech je řešením zátěže zpoplatnění těchto silnic.«
Dopravní federace dlouhodobě požaduje, aby stát zavedl mýtný systém umožňující zpoplatnění všech silnic I. tříd a flexibilní zpoplatňování vybraných úseků silnic nižších tříd podle aktuálního místního dopravního zatížení. »Nyní je pro to nejlepší příležitost vzhledem k faktu, že stát řeší podobu nového mýtného systému po roce 2016,« uzavřela Markéta Šugárková.
Slovenský mýtný systém monitoruje také silnice nižších tříd. Získanými údaji lze argumentovat i pro čerpání peněz z EU
Letošním 1. lednem počínaje se ve Slovenské republice rozšířila zpoplatněná silniční síť. Ta nyní zahrnuje 17 738 km tzv. vymezených úseků silnic. Z nich 634 km představují úseky dálnic a rychlostních komunikací, zbývajících 17 104 km jsou úseky silnic I., II. a III. třídy. Zpoplatnění se týká nákladních vozidel s hmotností nad 3,5 tuny a autobusů k přepravě více než devíti osob včetně řidiče.
Ovšem fakticky jsou zpoplatněny pouze dálnice, rychlostní komunikace a část silnic I. třídy s tím, že nákladní doprava nad 12 tun má zakázaný tranzit na všech silnicích III. třídy a na vybraných úsecích silnic II. třídy. Silnice nižších tříd jsou zpoplatněny nulovou sazbou. Ta se vztahuje i na 985 km průtahů intravilány obcí a měst (do 31. 12. 2013 silnice v intravilánech nebyly do systému zahrnuty).
Jak pro Moderní obec uvedl mluvčí Ministerstva dopravy, výstavby a regionálního rozvoje SR Martin Kóňa, zpoplatnění silnic nižších tříd nulovou sazbou není přípravou na budoucí rozšíření výběru mýta i na ně. Protože však moderní technologie výběru mýta, kterou používá provozovatel systému - společnost SkyToll, umožňuje precizně monitorovat provoz na všech komunikacích, lze přesně zjišťovat dopravní trasy nákladních automobilů a následně přijímat účinná dopravní opatření, případně těmito reálnými daty věcně argumentovat při vyjednávání finanční podpory z evropských fondů na stavby nebo rekonstrukce pozemních komunikací.
Zdánlivě zbytečné nulové zpoplatnění silnic nižších tříd a průtahů obcemi a městy má přesto ještě jeden vedlejší přínos. Dopravní policie i dodatečně může u každého nákladního vozidla nad 12 t ověřit, zda si jeho řidič nekrátil cestu jízdou např. po silnici III. třídy - a případně mu pak udělit pokutu.
Připomeňme, že podle Karola Morára, provozního ředitele společnosti SkyToll a zástupce jejího generálního ředitele, efektivita výběru elektronického mýtného na Slovensku dosahuje (dokonce i v rámci Evropské unie rekordních) 98,99 %. Michal Fúrik, mluvčí Národní dálniční společnosti (ta je příjemcem plateb z mýtného systému), potvrdil, že v roce 2013 se na mýtném na Slovensku bez DPH vybralo 158,63 mil. eur (zhruba 4,409 mld. Kč ) a letos se předpokládá výnos ve výši 181,47 mil. eur (zhruba 5,043 mld. Kč). Cena základní služby pro SkyToll v roce 2013 byla stanovena na 40 mil. eur a stejnou sumu by měl provozovatel systému inkasovat i letos.
V dvojnásobně větší České republice se na mýtném ročně vybere okolo 8 mld. Kč. Z této sumy však bezmála dvě miliardy korun připadnou na provoz systému.
Systém SkyToll využívá technologicky inovativní hybridní palubní jednotky, které v sobě integrují satelitní GPS technologii na určování polohy vozidla (zajišťuje sběr údajů o využívání vymezených úseků silnic), GSM/GPRS technologii pro komunikaci v rámci mobilních sítí (slouží k přenosu údajů mezi palubní jednotkou a dalšími informačními subsystémy v rámci mýtného systému) a mikrovlnnou technologii pro komunikaci na krátké vzdálenosti (slouží pro kontrolu plátců v rámci procesu kontroly výběru mýta).
Posádku aut slovenské »mýtní« policie tvoří policista a zaměstnanec SkyToll. Policista zastavuje vozidla, kontroluje je a ukládá případné pokuty. Zaměstnanec SkyToll zajišťuje mobilní kontrolu vozidel a kontakt s dohledovým pracovištěm firmy. Technologie v policejních autech umí dálkově prověřit vozidla jak na silnici, tak na odpočívadlech či u čerpacích stanic.
FOTO: RADEK NOVOTNÝ/LOGISTIKA
