Při hodnocení hladiny urbanizace v určité zemi se používá několika klasifikací. Jedna z nich vychází z podílu obyvatelstva obcí určité velikosti. Dříve - od roku 1938 až do poválečné doby - to byla ve smyslu mezinárodních doporučení dokonce hranice 2000 obyvatel, později se hranice posunula k 10...
Při hodnocení hladiny urbanizace v určité zemi se používá několika klasifikací. Jedna z nich vychází z podílu obyvatelstva obcí určité velikosti.
Dříve - od roku 1938 až do poválečné doby - to byla ve smyslu mezinárodních doporučení dokonce hranice 2000 obyvatel, později se hranice posunula k 10 000 obyvatel. Pro mezinárodní srovnání se nyní téměř výhradně vychází z porovnávání dat založených na "národní klasifikaci" města a venkova.
Podle naší "statistické klasifikace", revidované od roku 1961 pro každé sčítání lidu, bylo v roce 1991 v ČR 67,7 % urbanizovaného obyvatelstva. Podíl obyvatelstva měst s 10 000 a více obyvateli činil 56,1 %.
Vývoj v letech 1991-1998 potvrzuje, že přirozená i migrační reprodukce obyvatelstva měst svědčí o zpomalení procesu urbanizace našich zemí, která má v posledních letech charakter dezurbanizace, resp. suburbanizace.
Přirozená měna vykázala na straně aktiv 454 620 živě narozených dětí, na straně pasiv 483 938 zemřelých, takže výsledkem byl přirozený úbytek 29 318 obyvatel. Od kritického roku 1994 se nejen celostátně, ale také ve městech změnil dřívější přirozený přírůstek v přirozený úbytek obyvatelstva.
Migrace vykázala za města počet 682 783 přistěhovalých, 684 989 vystěhovalých, takže čistý migrační úbytek představoval 2206 trvale bydlících. Od roku 1995 se dřívější migrační přírůstky změnily v migrační úbytky. Spolu s přirozeným úbytkem se počet trvale bydlících ve městech snížil o 31 524 obyvatel.
Města od 10 000 obyvatel - v počtu 133 obcí s městským nebo na úroveň postaveným jiným úřadem - ztratila však ještě dalších 51 177 obyvatel tím, že se administrativně zmenšila odloučením některých svých místních částí, z nichž vznikly samostatné nové obce.
Od roku 1991 do roku 1998 se ukazatel porodnosti snížil ve městech o 31,2 %, ukazatel úmrtnosti klesl jen o 9,4 %. Míra přistěhovalectví se snížila o 35,7 %. Intenzita vystěhování klesla o 20,1 %. Jen v letech 1995-1998 měla města záporné migrační saldo 22 900 obyvatel.
Po promítnutí pohybu obyvatelstva a administrativních změn se podíl městského obyvatelstva snížil na 55,1 %. Ke snížení podílu urbanizace by však došlo i bez administrativních změn. Lze tedy reálně hovořit o zpomalení urbanizačního procesu.
Snížení míry přitažlivosti měst souvisí s vývojem ekonomické situace v České republice. Města jako celek nedávají naději novým přistěhovalcům získat zde zaměstnání. Významnější charakteristikou trendů migrace do měst a z měst je motivace stěhování z bytových důvodů. Zde je situace jednoznačná. Při klesajícím počtu přistěhovalých a kolísavém počtu vystěhovalých rostlo z roku na rok záporné saldo tohoto důvodu migrace.
V letech 1991 až 1998 se do měst přistěhovalo z bytových důvodů sice téměř 94 000 osob ("nositelů" důvodu; k nim by bylo nutno připočítat rodinné příslušníky, což však statistické zpracování neumožňuje), ale z téhož důvodu se 133 000 vystěhovalo.
Ve městech tak ubylo z bytových důvodů kolem 39 000 obyvatel. Z bytových důvodů jsou migračně úbytková města všech velikostních skupin. Města s 50 000-99 999 obyvateli tak ztratila jen v posledních třech letech kolem 5000 obyvatel, města nad 100 000 obyvatel více než 8000 obyvatel.
Jen o málo příznivější byl ukazatel naděje dožití (střední délka života) ve městech nad 10 000 obyvatel; v uvedených letech činil u obou pohlaví 74,06 roku proti 73,82 v celostátním měřítku nebo 73,43 ve venkovských obcích.
Rozhodujícím činitelem pro růst nebo úbytek obyvatelstva měst má nyní migrační bilance, která má větší dynamiku než přirozená měna jeho obyvatelstva.
Zastavení procesu urbanizace není české specifikum, ale zaznamenávají ho i západní země. Má však odlišná tempa přírůstků i úbytků obyvatelstva - jsou mírně rychlejší.
ALOIS ANDRLE,
Terplan, a. s.
Stěhování obyvatel měst s 10 000 a více obyvateli v letech 1992-1998 z pracovních a bytových důvodů
Rok Pracovní důvody Bytové důvody
přistěhovali vystěhovali saldo přistěhovali vystěhovali saldo
1992 12 158 9179 2979 19 801 20 356 -555
1993 9955 7336 2619 15 971 19 080 -3109
1994 8392 6391 2001 12 536 16 959 -4423
1995 7285 5650 1635 11 277 17 672 -6395
1996 6271 4672 1599 11 408 17 729 -6321
1997 6149 4392 1757 11 719 20 443 -8724
1998 p 6000 4200 1800 11 000 21 000 -10 000
p = odhad Terplanu.
