Ocenění pro moravský Frýdlant Mezi Zdravá města patří i severomoravský Frýdlant nad Ostravicí, jehož zástupci převzali nedávno v Praze zvláštní ocenění za výchovný projekt "Mysli na zemi, ale začni u sebe". Soutěž pořádá každoročně asociace Business Leaders Forum pod záštitu ministra životního...
Ocenění pro moravský Frýdlant
Mezi Zdravá města patří i severomoravský Frýdlant nad Ostravicí, jehož zástupci převzali nedávno v Praze zvláštní ocenění za výchovný projekt "Mysli na zemi, ale začni u sebe". Soutěž pořádá každoročně asociace Business Leaders Forum pod záštitu ministra životního prostředí.
Město má zhruba 10 tisíci obyvatel a leží v údolí řeky Ostravice, přímo pod nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd - Lysou horou. Frýdlant je východiskem jak pro procházky, tak pro náročnou turistiku. Zároveň nabízí řadu dalších sportovních a jiných aktivit. Co vše musí udělat zastupitelstvo, aby město mohlo získat podobné ocenění.
Projekt jako prostředek
Zapojení do projektu bylo vcelku jednoduché. "Viděli jsme vypsání soutěže v novinách, a protože plnění zadaných kritérií nám vcelku žádné problémy nedělalo, rozhodli jsme se zabojovat," říká Ing. Jiří Figura, člen městského zastupitelstva a jeden z těch, kteří se na projektu podílejí nejvíce. Je totiž zároveň předsedou školské, kulturní a sportovní komise, což ve svém důsledku znamená i předsednictví komise Zdravé město. Uvedeného projektu se město účastní i letos. Cílem je nenásilným způsobem přesvědčovat obyvatele, že na životě města je možné ještě řadu věcí změnit v pozitivním směru.
Při sestavování projektu Zdravé město zastupitelé nejprve oslovili místní spolky a sdružení, např. Klub seniorů, Sokol, Sdružení zdravotně postižených, Dia klub, hudební a pěvecké sdružení, zahrádkáře, chovatele a spolky další.
Ptali se jich zcela jednoduše, co je podle jejich názoru nutné zlepšit a změnit. Po získání všeobecného přehledu pak 18 zastupitelů účast v daném projektu jednoznačně odsouhlasilo. Byl zpracován systém priorit s tím, že věci prospěje, když lidé budou vidět, jak jejich iniciativy město podporuje. Následně tak frýdlantští získali 800 000 Kč státní dotace k využití během pěti let. Okresní úřad odsouhlasil 100 000 Kč na protidrogovou pomoc.
Realizace projektu se neobešla bez komplikací. "Lidé si představují demokracii jako naprostou anarchii," postěžoval si Ing. Bohumil Dolanský, starosta města. U mnohých dílčích projektů bylo nutné občany přesvědčit, že jim město nechce ublížit, ale pomoci. Starosta to dokládá příkladem, kdy bylo nutné po 42 letech měnit páteřní větev plynovodu, vedoucí pod hlavní silnicí. Po okraji silnice byly aleje přestárlého hlohu, který - jak se v průběhu prací ukázalo, musel být odstraněn. Lidem se to vůbec nelíbilo, ale konečný výsledek pak ano. S plynem vedly souběžně další sítě. Hloh byl posléze nahrazen jinou zelení. Hlavní ulice je nyní lemována širokými chodníky s bezbariérovými přejezdy a má zcela jinou dimenzi. Starosta Dolanský tvrdí, že jen pár občanů ví, jak tvrdě se na podobných akcích musí pracovat. Zastupitelé se mohou snažit, mít sebelepší představy - ale přesvědčit lidi, to je většinou otázka delší 0doby.
Systém přesvědčování
Devizou je, když se podaří obyvatele do dané akce plně "zatáhnout". Starosta to uvádí na příkladu donedávna se bortící zdi kolem hřbitova. Zeď se hroutila v důsledku stálého působení kořenových systémů velkých lip, které rostly přímo u ní. Padl návrh postavit zeď novou. Jenže to by bylo bez efektu, za pár let by ničivé působení kořenů pokračovalo. Ing. Bohumil Dolanský věděl, že bude nutné rozvířit veřejnou diskuzi a pro tu mít co nejvíce argumentů, například efektivnost jednotlivých návrhů změny. Tímto směrem tlačil i radní.
Jako bývalý učitel také hledal možnosti, jak ovlivňovat myšlení a chování dětí. Škola jim v zásadách zdravého bydlení a ekologického chování zase až tak hodně nedá, základní principy získávají v rodině. I proto se v místním zpravodaji mikroregion Frýdlantsko - Beskydy objevuje hodně článků s tématikou zdravého žití. Lidé je čtou a uváděné principy a návrhy postupně přijímají. Následně o nich říkají i dětem.
Výsledkem je čistění řeky a potoků nebo cesty cyklistů do různých horských lokalit s následným sběrem odpadků. Problematické však stále zůstává vytápění, především obytných objektů, kdy se lidé snaží šetřit a spalují i neekologická paliva. Městu pomáhá každoročně pořádaná mezinárodní výstava INFOTHERMA, zaměřená na vytápění a jeho souvislosti, která dává městu popularitu.
Ve Frýdlantu tvrdí, že projekt Zdravé město doslova vytváří pomyslný most mezi radnicí a veřejností. Zároveň také otevírá prostor pro další aktivity obyvatel města, protože se zabývá všemi oblastmi života, které mohou mít vliv na zdraví a pohodu obyvatel. Nejde jen o stav životního prostředí, ale také o životní styl lidí a jejich pocit spokojenosti ve městě. Společným pojmem, jež vystihuje všechny uvedené oblasti, jsou podmínky pro zdravý život. Ty je nutné zachovat v dlouhodobém časovém horizontu.
Co je nutné změnit
Jedním z cílů, které mají přispět k dalšímu rozvoji města, je zlepšení podmínek pro cestovní ruch. Brána Beskyd - to je nyní jen nostalgie. Dříve velký zájem o návštěvu Beskyd, například obyvatel Prahy, se výrazně snížil. Jezdí jen někteří, například hrát tenis do velké tenisové haly.
"Potřebujeme zde více atrakcí a zájem se zase určitě zvýší," tvrdí starosta. Možná pomůže v nedaleké Čeladné stavěné golfové hřiště. Nepochybně by prospělo i lepší zázemí místního letiště nebo zlepšení kvality ubytování, protože většina rekreačních objektů je hodně stará. Pomohly by také jeden až dva rozlehlejší lyžařské areály, ale o nich zase nechtějí slyšet ochránci přírody. V oblasti skončily možnosti případného rozvoje zemědělské nebo průmyslové výroby.
Stačí však projet Frýdlantem alespoň dvakrát ročně a je zřejmé, že Zdravé město dále roste do krásy.
Jiří Starý
FOTO AUTOR
